JURKA, A. Analýza kinematiky zavěšení závodního vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Hejtmánek, Petr

Bakalářská páce pana Jurky dobře shrnuje problematiku kinematiky zavěšení a její vliv na změnu parametrů geometrie kol vozidel během jeho zdvihu. Rozsah práce je poměrně široký, vyzdvihnout lze zejména praktickou část práce, tj. realizaci několika komplikovaných měření na konkrétním automobilu a následné zpracování získaných informací pomocí komplexního MBS softwaru. I když se vyskytují drobné nepřesnosti v popisu parametrů geometrie kol a jejich vlivu na chování vozidla, a taktéž výsledky analýzy kinematiky zavěšení mohly být šířeji interpretovány, tak práce působí velmi uceleně, po grafické stránce se zdá být taky velmi dobrá a celkově je na ní vidět značné množství úsilí. Student pracoval zcela samostatně a velmi svědomitě.

Posudek oponenta

Blaťák, Ondřej

Bakalářská práce pana Adama Jurky je zaměřena na kinematickou analýzu zavěšení závodního vozidla Peugeot 208 R2. První část práce přináší základní přehled parametrů geometrie vozidla, další potom měření geometrie vozidla. Praktická část bakalářské práce nejprve popisuje měření polohy kinematických bodů, potom samotnou kinematickou analýzu s využitím multibody systému Adams Car. Veškeré body zadání byly splněny. Práce je po stylistické i grafické stránce na dobré úrovni. Je třeba ocenit rozsah bakalářské práce, která osahuje náročné měření s optickými skenery, stejně jako i tvorbu modelu v Adams Car, což není dovednost, která by byla součástí studijního plánu bakalářského oboru. K bakalářské práci mám tyto výhrady: Na str. 7 je uvedena nesprávná definice odklonu kola. Odklon kola je úhlem mezi rovinou kola a svislicí, což není stejné, jako úhel mezi rovinou kola a vertikální rovinou. Není zřejmý význam věty (str. 8): „Stabilita zatáčení není závislá jen na změně odklonů jedné nápravy, ale spíše na rozdílné změně u přední a zadní nápravy.“ V kapitole 1.8.1. je uvedeno, že při klopení se okamžitý střed otáčení posouvá k vnějšímu kolu, což obecně pravda být nemusí. Definice „anti charakteristik“ není zcela správná. Nemusí vždy platit, že abychom dostali 100% „anti charakteristiky“ musí střed klonění ležet ve výšce těžiště. Vysvětlení charakteristiky Obr. 31 je velmi těžko pochopitelné. U analýzy zadní nápravy není zřejmé, jak byla určena osa kývání. Jestliže je tato osa rovnoběžná s příčnou osou vozidla je jasné, že nebude vykazovat žádnou změnu odklonu ani sbíhavosti. Chování spřažené nápravy je zajímavé především při klopení, a to i při nahrazení úhlovou vlečenou nápravou.

eVSKP id 105707