KABELKOVÁ, M. Materiálový tisk světelných dozimetrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.

Posudek vedoucího

Veselý, Michal

Studentka provedla zodpovědně literární rešerši na problematiku světelných dozimetrů, jejich způsobu používání a dostupnosti na trhu. Velmi iniciativně přistupovala k experimentální činnosti, zahrnující přípravu tenkých vrstev ovrstvovacími technikami, spektrální měření, expozice vzorků a měření spektrálími technikami, tloušťky vrstev a jinými fyziklálně.chemickýámi charakterizačními technikami. Během své práce se naučila používat sítotiskovou techniku a techniku tisku na poloprovozní jednotce roll-to-roll s několika tiskovými technikami. Optimalizovala složení kompozic pro tisk tří druhů světelných dozimetrů a škálovala proces pro poloprovozní jednotku. Všechny výsledky experimentálních měření samostatně vyhodnocovala a vyvodila z nich správné závěry.

Posudek oponenta

Vališ, Jan

Studentka splnila zadání práce, připravila tištěné světelné a UV dozimetry, postupně optimizovala směs pro přípravu dozimetrů ovrstvováním v laboratorních podmínkách a následně i v podmínkách poloprovozu. Je zřejmé, že při řešení bylo vykonáno velké množství práce. Práce je zpracována přehledně, typografická úroveň je velmi dobrá, jazyková úroveň dobrá (místy se objevují neobratné formulace, výjimečně i pravipisné chyby – vyplívá, vytypovat). Objevuje se i několik faktických chyb: – na obr. 3 je chybně umístěn popisek UVA ve viditelné oblasti spektra – několikrát se objevuje výraz hustota ve významu viskoita či konzistence – na str. 23–24 je diskutabilní tvrzení „flexotisková technika není tak nákladná a je stejně kvalitní jako ofsetový tisk“, „tloušťka nanášených vrstev je 2–-200 g/m2“ – na str. 12 je pro vlněné standardy uvedeno, že „každý standard s vyšším číslem má 2× vyšší světlostálost“, podle údajů v tab. 2 je to však 3× – na str. 35 je uvedeno „směs byla zahřívána do 70 °C aby nedocházelo k těkání ethanolu“, domnívám se, že za této teploty k těkání ethanolu dochází – na str. 43 je uvedeno, že „teplota v komoře byla nastavena na 50 °C“, domnívám se že se jedná o nastevenou tepolotu černého panelu, skutečná teplota v komoře je nižší Dále mám několik drobných připomínek: – na str. 42 je při popisu podmínek tisku na sítotiskovém stroji uvedeno „rychlost tisku, která byla 50% a přítlak těrky, který byl +1 cm“. Tyto údaje jsou pro čtenáře zbytečné v okamžiku, kdy nezná 100% rychlost, ani nulovou pozici těrky. – v práci se používají „kalibrační činidla“. Dlouho mi při čtení trvalo, než jsem pochopil, že se nejdná o látky sloužící ke kalibraci, ale o látky upravující vlastnosti směsi, tedy aditiva. Otázky pro obhajobu:

eVSKP id 116143