RASZYK, P. Analýza dat ze zařízení Finapres [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student se ve své práci zabývá měřením a analýzou dat ze zařízení Finapres NOVA a chytrého telefonu. Teoretická část práce je přehledně zpracována a slouží jako kvalitní základ pro praktickou část. V rámci praktické části práce student nasnímal data u 13 subjektů pomocí zařízení Finapres Nova a chytrého telefonu. Měření probíhala ve spolupráci s Fyziologickým ústavem LF MU. Měření i data jsou dobře popsaná a jsou přidány ukázky relevantních signálů. Dále student vytvořil detektor peaků v PPG (jako součást většího balíčku nástrojů pro analýzu dat z této DB) a následně určil mediánovou tepovou frekvenci (TF) v oknech, kterou porovnal s podobně určenou TF z EKG. Tento algoritmus testoval jak na PPG z Finapresu, tak z chytrého telefonu. Úspěšnost algoritmu byla vyhodnocena metrikou průměrné absolutní chyby (MAE) pro celý dataset i pro každou aktivitu a každý měřený subjekt zvlášť. Výsledky lze považovat za dobré. Dále student zobrazil průběhy krevního tlaku (TK) před/během/po prvním Valsalvově manévru (VM). Pomocí korelační analýzy také zjišťoval podobnost průběhů prvního, druhého a třetího VM. V této části práce mi chybí podrobnější popis provedení dané analýzy a zdůvodnění jednotlivých kroků (např. co znamená, že délka signálů byla určena na 1 000 vzorků a proč, jaký způsob normalizace byl použit, jak vznikl vyhlazený signál na Obr. 7.2 a jakému TK odpovídá, proč použil lineární interpolaci, když ztratí důležité detaily jako fázi III VM, jak přesně se získá finální korelační koeficient, když výstupem korelační analýzy je vektor). Dále student vyhodnocuje, zda VM způsobí statisticky významnou změnu v TK a TF. Zde jsou chaoticky popsané vypočtené parametry – v každé části práce (včetně příloh) je popis jiný a některé parametry chybí. U statistických testů chybí formulace nulových hypotéz nebo jsou nejednoznačné. V tabulce 7.2 není jasné, proč student použil neparametrický test u max a min DTK, když byla potvrzena normalita dat. Jinak nemám ke statistické analýze výhrady. Oproti zbytku práce je kapitola 7 a příslušná část diskuze i závěru výrazně stručnější a chaotičtější. Výsledky jsou diskutovány. V diskuzi chybí legenda k červeným trojúhelníkům v Obr. 7.4. Práci i tak považuji za přínosnou pro další práci s datasetem, který slouží pro aktuální výzkumné účely na UBMI. Z formálního i jazykového hlediska je práce na dobré úrovni až na několik drobných nedostatků. OD úvodu po závěr má solidních 47 stran. Seznam zkratek by byl přehlednější, kdyby byl řazen abecedně. Seznam literatury čítá 60 zdrojů a je adekvátní tématu práce (WikiSkripta bych vynechala). Na všechny zdroje je v práci odkazováni. Citace nejsou vždy dle požadované normy a nejsou číslovány průběžně, ani v abecedním pořadí. Všechny body zadání jsou splněny. Student pracoval samostatně a přiměřeně využíval konzultací.
Bakalářská práce Pavla Raszyka se zabývá analýzou dat z lékařsky certifikovaného zařízení Finapres NOVA se zaměřením analýzy na průběh Valsalvova manévru. Abstrakt práce je velmi chaotický a bez vodítek. Je zde uvedena spousta výsledků, ale bez souvislosti. Práce je logicky členěna do 7 kapitol. Práce obsahuje 47 normostran (Úvod–Závěr). Teoretická část je popsána na 22 stranách a je dostatečně ocitována (38 relevantních zdrojů). Práce obsahuje stručný úvod, který je pro pochopení problematiky plně dostačující. Literární rešerše se zabývá výčtem parametrů, které dokáže Finapres měřit či dopočítat, jsou zde uvedeny i vzorce. Práce uvádí i srovnání s jiným přístrojem Caretaker 4 a konkrétní aplikaci v klinice. Kapitola 2 však uvádí znovu měřitelné parametry, které jsou zde akorát více rozepsány. Kapitola 3 Valsalvův manévr je velmi stručná. Očekával bych větší rozbor i v rámci jiných studií. V praktické části popisuje autor práce experimentální měření a dataset s kterým pracoval. V úvodu této části bych akorát vynechal zobrazení modrého kanálu, které nic užitečného nezobrazuje. Podrobně je zde pospán postup předzpracování signálu a detekce peaků v PPG záznamu. Výsledky jsou zhodnoceny oproti detekci R vln v EKG. Chybí mi zde celkový počet beatů, který vstupoval do porovnávání. Dále student podrobně popisuje analýzu Valsalvova manévru. U obrázku 7.1 nejsou uvedeny jednotky ani veličina na x ose. Není zde zcela popsáno, s jakými signály se pracuje a kolik jich bylo zahrnuto do korelační analýzy. Celkově na mne postupy působí zmateně a mez většího metodologického odůvodnění. Mnoho výsledků s odlišnými závěry. Diskuse je velmi rozsáhlá a bohatá na sebekritiku. Tvrzení v závěru práce mi nepřijdou samotnou prací prokázané. Z formálního hlediska je práce na dobrá úrovni. Z jazykového hlediska bych vytknul časté překlepy a přepínání trpného s činným rodem. Student cituje 60 převážně zahraničních zdrojů, což považuji za výbornou práci se zdroji. Celkově na mne působí práce v rámci výsledků a výsledných analýz chaoticky a nedokážu si odvodit závěry práce. Body zadání považuji za splněné, ale z výše uvedených důvodů práci hodnotím 78 body C.
eVSKP id 167516