PAULYSKO, T. Návrh antény pro LoRaWAN moduly [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a realizovat model antény pro technologii LoRaWAN pracující v evropském kmitočtovém pásmu (868 MHz). Návrh byl realizován pro implementaci antény do 3D tištěného kvádru simulujícího praktické využití elektricky malých antén pro moduly. Struktura práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V úvodní části student popisuje základní třídy LPWAN technologie. V této podkapitole bych ocenil více informací a přidal bych také výhody a nevýhody jednotlivých tříd. V další podkapitole student zmiňuje typy elektricky malých antén a hned na druhé stránce již popisuje základní výpočet parametrů antén. Zde by bylo vhodné také přidat více textu a okomentovat záměr výběru mikropáskových antén. Další podkapitola se zabývá výpočtem teoretické čtvrtvlnné délky zářiče pro simulovaný model antény. Jsou přidány i výpočty miniaturizačních technik, které byly požadovány v zadání. Bohužel se v textu vyskytují gramatické chyby a překlepy. Někde student píše jednotky kurzívou a v druhé polovině textu již bez kurzívy, zde by byla vhodná jednotnost. Druhá kapitola se zabývá návrhem numerických modelů. Byly vytvořeny tři modely invertované F antény označené jako modely 1 až 3. Modely 1 a 2 se liší ve velikosti zemní plochy a třetí model využívá pilovitý tvar zářiče. Všechny modely jsou dobře impedančně přizpůsobeny. Student kromě charakteristik činitele odrazu zmiňuje i průběhy vstupní impedance antén, kde by nebylo špatné kromě vykreslení závislosti impedance reálné složky doplnit i komplexní složku pro určení čtvrtvlnné či půlvlnné rezonance zářiče. Oceňuji, že je přehledně okomentována parametrická analýza jednotlivých rozmítaných částí antény (např. délka ramena zářiče nebo šířka zkratované části zářiče u IFA), které vedou k získání požadovaného impedančního přizpůsobení. Oceňuji i přidání plošek pro L – článek, který měl v případě nedostatečného impedančního přizpůsobení sloužit k doladění antény (nakonec nebylo potřeba využít, ale přizpůsobovací obvod je v práci okomentován). Třetí kapitola se zabývá výrobou antén a porovnáváním výsledků vyrobených a simulovaných modelů antén. Bohužel nechápu, proč student nevložil do práce design simulovaných modelů stejný, jako těch, které byly nakonec vyrobeny. Konkrétně v CST MWS byl model simulován s prokovy, které v simulačních nákresech zobrazeny nejsou. Porovnání výsledků je zmíněno v podkapitole 3.3. Výsledky nejsou špatné a značí dobrý směr návrhu designu antén. Nicméně postrádám zde určení nejlepšího modelu nebo alespoň komentář k výhodám a nevýhodám jednotlivých vyrobených modelů na základě naměřených výsledků. Student pracoval samostatně a během návrhu semestrální a bakalářské práce pravidelně docházel na konzultace. Bohužel poslední měsíc spolupráce trochu ztratila krok a jak je i cítit z práce, některé části byly dodělávány na poslední chvíli. Text práce je poměrně přehledný a oceňuji, že byla práce vysázena v LaTeXu. Zadání práce považuji za splněné, avšak je škoda, že si student nedal více záležet s okomentováním změřených výsledků.
Cílem práce je návrh antény pro LoRaWAN technologii pracující v kmitočtovém pásmu 868 MHz. Text bakalářské práce je napsán česky. První kapitola seznamuje čtenáře hlavně s teoretickými poznatky v oblasti internetu věcí, vybranými typy elektricky malých antén, výpočtem základních rozměrů elektricky malých antén a návrhu koplanárního vlnovodu se zemní deskou. Myslím, že tato kapitola mohla být zpracována podrobněji. Postrádám zde popis základních anténních parametrů, které jsou relevantní pro popis elektricky malých antén. Podkap. 1.2.3 je pojmenována chybně. Dle mého názoru autor práce má namysli šroubovicové a ne spirálové antény. Druhá kapitola popisuje návrh a modelování invertované F antény v program CST MWS. Nerozumím, proč autor práce pro substrát FR4 využívá data z CST MWS. Je všeobecně známo, že co výrobce tohoto materiálu, to jiné parametry. Je dobré si tedy parametry tohoto substrátu změřit před jeho použitím. To samé platí i pro materiál PLA. Invertovaná F anténa je v této časti různě modifikována a jednotlivé modifikace jsou označeny „model 1 až 3“. Důvody této modifikace ale nejsou v textu vysvětleny. Bohužel, popis modelování těchto modifiakcí je “slit” v jedné podkapitole 2.1, takže se v textu hůře orientuje. Modifikované antény jsou modelovány při umístění ve volném prostoru a v krabičce. Bohužel, popis krabičky a umístění antén v krabičce není přesně uvedeno. Nerozumím, proč je použit L-článek pro impedanční přizpůsobení „modelu 2“ antény, když samotná anténa v daném pásmu je velmi dobře přizpůsobena. Navíc, výsledný průběh činitele odrazu po přizpůsobení L-článkem není v práci uveden. Vstupní impedance antén je prezentována na daném kmitočtu jen jednou hodnotou, což nelze, protože je to obecně komplexní veličina. Vzhledem k principu invertované F antény není smysluplné označovat vyzařovací diagramy rovinou E a rovinou H. V závěru druhé kapitoly postrádám porovnání navržených modifikací invertovaných F antén. Kapitola 3 popisuje realizaci a měření antén. Hned na 1. straně této kapitoly (str. 34) je uvedeno několik chyb (např. “Antény byly měřeny pomocí síťového vektorového analyzátoru ZVL…”, “Přechod z koaxiálního vedení na mikropáskový vlnovod byl realizován”, …). Nerozumím, proč nebyly antény vyrobeny ve stejném provedení, v jakém byly modelovány a navrženy v programu CST MWS. Místo toho byly zářiče vyrobeny delší a postupně zkracovány. Navíc, realizované antény jsou oproti simulaci vybaveny prokovy. Pokud jsem vše pochopil správně, tak asymetrický proud při měření nebyl kompenzován. Postrádám hlubší a relevantnější diskuzi k obdrženým výsledkům měření a porovnání se simulovanými daty. Navíc zde chybí měření účinnosti dle požadavků zadání. Z formálního hlediska je nutné poznamenat, že práce obsahuje několik chyb, překlepů a nedostatků (název podkapitoly 1.1 je anglicky, ne zcela vhodná kombinace anglických výrazů a českého textu, obr. 1.1. je anglicky, symboly označující proměnné veličiny nejsou psány kurzívou, chybí popis os u vyzařovacích diagramů - není ani uvedeno na jaké frekvenci byly tyto diagramy zaznamenány, ...), které snižují její úroveň. I když zadání práce lze s výhradami považovat za splněné, tak vlastní provedení práce je na velmi nízké úrovni. Z textu práce má čtenář pocit, že znalosti studenta v této problematice byly na nižší úrovni a celkově práce byla „šitá horkou jehlou“.
eVSKP id 159044