CHARVÁT, J. Přípravek pro řízení peristaltické pumpy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Práce je zaměřená prakticky a klade si za cíl kompletní návrh a realizaci připravku pro řízení peristaltické pumpy, návrh ochranných mechanizmů při elementárních poruchách rozvodu tekutina a komunikaci přípravku s počítačem. Práce je podrobně a vhodně strukturovaná na sedm kapitol. V první kapitole student teoreticky popisuje důležité vlastnosti peristaltických pump. V druhé kapitole pak uvádí přehled komunikačních rozhraní použitých v další šásti práce. V třetí kapitole student provádí experimentální měření a navrhuje metody identifikace elementárních poruch přípravku. Z mého pohledu by však bylo vhodné experiment rozšířit ještě o další kapaliny a závěry zanést např. do přehledné tabulky. Dále student navrhuje architekturu přípravku a vhodně volí hardware pro jeho realizaci. Čtvrtá a pátá kapitola popisuje vývoj softwaru pro mikrokontrolér a desktopový počítač. Ocenil bych zejména velmi zdařilý návrh grafického rozhraní a jeho přehlednost. Šestá kapitola pak krátce seznamuje čtenáře s fyzickou realizaci přístroje, jeho grafickým rozhraním a návrhem DPS. Ta je tvořená jako propojovací deska pro koupené moduly. Referencování zdrojů je korektní, lze jen vytknout, že student pracuje s naprostým minimem akademických publikací, či knih. Většina zdrojů jsou internetová fóra a wiki stránky. V poslední kapitole student pouze stručně konstatuje, že zamyšlené fuknce se podařilo implementovat. Při obhajobě bych bylo vhodné tyto výsledky rozvést. Práce je na dobré formální i technické úrovní a dokazuje studentovy bakalářské schopnosti. Oceňuji zejména to, že student samostatně prošel kompletním procesem návrhu, realizace a otestování reálného hardwaru. Práci doporučuji k obhajobě.
Práce obvyklého rozsahu je členěna do kapitol podle jednotlivých bodů zadání. Úvodní část obsahuje velmi obecný popis konstrukce a principu peristaltických čerpadel. Chybí zde alespoň elementární vztahy pro objem čerpané kapaliny v závislosti na geometrických rozměrech čerpadlové hlavy. Další kapitolu – příprava podkladů pro realizaci – považuji za nedostatečnou a nepřesnou. Problémy vidím ve schématu zapojením měření proudu, neúplném blokovém schématu, stejně jako popisu jednotlivých bloků, v nepřesné terminologii – výběr mikroprocesoru, procesoru versus mikrokontroléru, vývojové desky. Jen okrajově je až v kapitole 4 zmíněna přítomnost snímače polohy osy motoru, žádná zmínka o vztahu jeho inkrementu k čerpanému množství ani zmínka o možnosti zpětnovazebního řízení motoru čerpadla, regulaci průtoku, ne jen dodaného množství. To vidím jako největší problém v přístupu budoucího absolventa oboru. Následuje popis programu zařízení, zde se alespoň z vývojových diagramů dozvídáme o použití snímače otáček motoru. Dále je popsána ovládací aplikace, především její grafické rozhraní. V kapitole Realizace zařízení vidím největší slabinu celé práce. Obsahuje opět pouze blokové schéma bez schémat a popisu jednotlivých bloků, čtenář si může jen domýšlet význam a funkci jednotlivých bloků a signálů. Tabulka 6.1. popisuje proudovou zatížitelnost cest plošných spojů bez odkazu na zdroj, sílu vrstvy a proudovou hustotu. Zhodnocení dosažených výsledků se skládá ze 4 řádků textu a tabulky se dvěma číselnými hodnotami. Chybí popis ověřovacího měření a testování detekce chyb. Po formální stránce práce obsahuje chybné popisy obrázků (Alenčino zrcadlo) a chybné odkazy na ně. Práci s literaturou považuji za nedostatečnou, ať už co se týká výběru zdrojů, či neúplných bibliografických citací (např. [12],[18]). Nicméně, poměrně rozsáhlé zadání práce bylo splněno, práci lze označit za původní a některé její části svědčí o bakalářských schopnostech studenta.
eVSKP id 134880