ŠICHNÁREK, V. Syntéza polymerních prekurzorů na bázi isosorbidu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Figalla, Silvestr

Bc. Vojtěch Šichnárek vypracoval experimentálně zajímavou práci na téma přípravy a modifikace isosorbitolu pro účely polymerní chemie. Přístup studenta k tématu a zápal pro experimentování v laboratoři postupně gradoval, což vyústilo v kvalitně zpracovanou diplomovou práci, která vyniká využitím mnohých pokročilých analytických technik ke studiu a charakterizaci připravených produktů. Student hojně využíval konzultací na denní bázi s vedoucím i konzultantem, což vedlo k celkově dobré úrovni zpracování práce. Na příkladu modifikace akrylovaného sójového oleje se student pokusil demonstrovat využitelnost získaných monomerů na bázi isosorbitolu k modifikaci (zlepšení) vlastností těchto biopolymerů. Diplomová práce je kvalitně zpracována také ve své teoretické části, kdy obsahuje pouze týkající se bezprostředně zadaného tématu, bez zbytečného rozptylu do obecné roviny. Vypracovaná metoda přípravy isosorbitolu je využitelná po navazující práce na téma jeho modifikace a umožňuje tak přístup k této prozatím „vzácné“ surovině v potřebné kvalitě a její další systematické studium. Připravené produkty se rovněž podařilo přímo uplatnit a otestovat v diplomové práci jiného studenta. Lze tedy konstatovat, že student Vojtěch Šichnárek rovněž prokázal schopnost týmové práce v laboratoři. Práci hodnotím známkou A- výborně

Posudek oponenta

Cigánek, Martin

Předkládaná diplomová práce studenta Vojtěcha Šichnárka pojednává o atraktivní a velmi aktuální problematice náhrady polymerů získávaných z ropných produktů za materiály pocházející z obnovitelných zdrojů. Práce je psána v českém jazyce a je standardně členěna na teoretickou a experimentální část, v celkovém rozsahu 67 stran. V teoretické části práce je čtenář seznámen s materiály pocházejícími z přírodních zdrojů, konkrétně biomasy, které mají potenciál nahradit fosilní zdroje pro výrobu spotřebních plastů a plošných chemikálií. Největší pozornost je věnována materiálu isosorbidu, jeho charakterizaci, přípravě i modifikacím. V experimentální části pak student postupně popisuje přípravu isosorbidu, jeho dimethakrylátu i jeho následnou polymeraci s methakrylovaným sójovým olejem, včetně poměrně podrobné charakterizace připravovaných materiálů několika metodami. Právě široké portfolio použitých strukturních i fyzikálně-chemických metod (XRD, LC-MS, NMR, FT-IR, DSC, DMA, TGA) pro charakterizaci produktů hodnotím jako hlavní přednost předložené diplomové práce. Text práce je psán srozumitelně, s minimem překlepů a gramatických chyb. Autor práce čerpal z 65 zdrojů cizojazyčné odborné literatury, které řádně a přehledně cituje v uvedeném textu. V předkládané práci se však vyskytují také obsahové i formální chyby, které bohužel snižují úroveň práce. Například ve schématu přípravy ISDMMA (Obr. 28) není uvedena klíčová výchozí látka (anhydrid kyseliny methakrylové) ani zmíněný 4-methoxyfenol. Dále jsou v práci používány zkratky, které nejsou v textu ani v seznamu zkratek (kapitola 8) vysvětleny (př. DMAP v obr. 28, str. 35). Výhradu mám také ke skutečnosti, že o konverzi isosorbid dimethakrylátu po 8 hodinách reakce je zmínka pouze v abstraktu a závěru práce, navíc v obou kapitolách se číselná hodnota liší (abstrakt 94,1 %, závěr 91,4 %). V experimentální části, resp. kapitole výsledky a diskuse popis tohoto parametru chybí. Poměrně zásadní chybou je pak stanovení retenčního faktoru u TLC analýzy studovaných materiálů v centimetrech – retenční faktor se uvádí jako číslo v intervalu . Jako další, spíše formální výhrady bych jmenoval nedostatečnou kvalitu některých obrázků (např. hned Obr. 1) – a s tím související nejednotný font/velikost textu/formát reakčních šipek atd. v obrázcích – tyto věcí je dobré mít sjednocené. V rámci práce jako celku jsem rovněž velmi postrádal číslování molekul v obrázcích, které jsou diskutovány v textu – velmi by to usnadnilo orientaci v textu (po vzoru Obr. 24, kde jsou molekuly číslovány 1, 2, 3 – mělo být takhle v celé práci). Na závěr bych ještě uvítal standardně abecedně řazený seznam zkratek v kapitole 8, který by také usnadnil orientaci v textu. I přes uvedené nedostatky však předložená diplomová práce splňuje zadání, autor prokázal schopnost dobře pracovat s odbornou literaturou a sepsat kvalitní text o atraktivní a aktuální problematice. V experimentální části autor prokázal praktickou dovednost v chemické laboratoři a také znalost pestré škály charakterizačních technik. Práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení velmi dobře/B.

eVSKP id 148159