SÝKORA, J. Pomocný přistávací modul pro vědecké stratosférické sondy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Práce je zaměřena na modul přistávacího subsystému, který slouží pro záznam letových dat, jejich odesílání a zajištění dopadu mimo rizikové zóny pro projekt SnHV. V tomto projektu se řešitelé zabývají experimenty s biologickými materiály ve stratosférických podmínkách a navrhli komplexní elektroniku pro řízení experimentu v průběhu letu stratosférického balónu. Předložený text obsahuje značné množství překlepů, odborných nepřesností a formálních chyb. Je zřejmé, že některé části vznikaly na poslední chvíli, kvalita popisu je nevyrovnaná. Některé samozřejmosti jako výpočet bázového rezistoru bipolárního tranzistoru jsou popsány detailně, naopak popis klíčových částí chybí nebo je velmi stručný – např. popis funkcí firmwaru, letecký mód GPS přijímače, provedení sekundárního padáku. Výsledné řešení působí funkčně a zejm. dle odevzdaných příloh je patrné značné úsilí, které student věnoval experimentální části práce. Svou úrovní však technické řešení spíš než diplomovou práci místy připomíná projekt Arduino komunity. Během práce byl autor dle konzultanta Ing. Jana Zítky (AF MENDELU) aktivní, postup konzultoval a na přistávací jednotce pracoval průběžně. Z posledních letů je znát, že koncept a řešení je funkční v reálných podmínkách letu. Bohužel forma, kterou student výsledky prezentuje, kvalitu práce značně snižuje.
Student se dle zadání měl seznámit z problematikou vědeckých stratosférických sond, možností komunikace v pásmu 868 MHz, navrhnout koncepci přistávacího modulu obsahujícího řídící mikrokontrolér, tlakový spínač, komunikační modul, napájecí obvody, GPS lokátor, sekundární padák a tento modul realizovat. Úvodní část práce obsahuje rozšířený abstrakt v češtině, avšak jazyková a gramatická úroveň je velmi slabá, text obsahuje značné množství překlepů. Zbývající část práce v anglickém jazyce je v tomto ohledu lepší, avšak obsahuje mnoho typografických chyb, např. zápis jednotek, uvozovek, pomlček. Členění do kapitol a další formální úprava je vyhovující. V následujících úvodních kapitolách student seznamuje s využitím přistávacího modulu pro projekt SnHV, s historií vývoje balónů pro výzkum atmosféry až po současná řešení. V kapitole 2 je podrobněji popsána realizovaná část hardware projektu s názvem SUPERDUM, v blokových schématech však pod jinými názvy SUPERBUM a BUM, což je poněkud matoucí. V kapitole 3 je již popsán studentem vyvíjený modul nazvaný DUM. Student vyrobil postupně tři revize desek s malou optimalizací z hlediska rozměrů. Vybraný mikrokontrolér (modul ESP32) byl vybrán spíše z hlediska dostupnosti a popularity, pro dané účely jsou parametry vyhovující. Mohlo však být rozebráno také hledisko spotřeby a vybrán mikrokontrolér s významně nižší spotřebou, čímž by se mohla optimalizovat napájecí část a případně snížit kapacita baterie a tím hmotnost balónové sondy. Napájecí část student velmi zjednodušil použitím dvou lineárních regulátorů 3,3 V a 5 V. Pro bateriové napájení při daných odběrech se však toto řešení jeví jako velmi neefektivní. Ve třetí verzi je lineárním regulátorům předřazen ještě zvyšující měnič na 12 V, který účinnost konverze ještě zhoršuje. Pro efektivní řešení napájení z Li-Ion akumulátorů je na trhu spousta obvodů, které zde mohly být efektivně použity. Student realizoval tlakový spínač, jehož funkce byla úspěšně ověřena, dále realizoval mechanismus pro otevření sekundárního padáku. Prezentované řešení s odporovým drátem zajištěným jumpery je však nevhodné pro letový kus. Pro komunikaci s balónovou sondou student realizoval jednoduchou pozemní stanici využitím platformy Arduino s LoRa RF modulem RFM95W, shodným jako na balónovém přistávacím modulu. Student provedl tři praktické letové testy s vyrobenými moduly, až poslední byl úspěšný včetně přenosu dat z GPS. V rámci testu proběhl úspěšně přenos telemetrických dat včetně polohy. Vlastní přistávací algoritmus pro predikci a vypuštění sekundárního padáku nebyl reálně testován, pouze simulován s využitím aplikace SondeHub. V závěrečné části práce jsou uvedena schémata realizovaných modulů, ve kterých však mnohdy chybí hodnoty některých komponent s často špatně čitelnými vzájemně se překrývajícími texty. V závěrečných přílohách práce však chybí náhledy DPS a rozpisky součástek, z fotografií desek není patrné umístění kritických součástek, např. blokovacích kondenzátorů a jejich hodnot. Rozpiska součástek dodaná v souborové příloze práce je velmi nepřehledná. Student v rámci diplomové práce prokázal základní schopnosti v oblasti studia problematiky zadaného úkolu, prezentace řešené úlohy a praktické realizace v oblasti návrhu požadovaných dílů, elektronických obvodů, DPS, firmware a otestování základní funkce systému. Zadání diplomové práce student splnil v požadovaném rozsahu.
eVSKP id 151768