Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Jegla, Zdeněk

Diplomant Radek Stacha řešil diplomovou práci iniciativně a samostatně. Splnil veškeré požadavky zadání a při řešení práce se řídil pokyny vedoucího diplomové práce. Dosažené výsledky práce lze přímo využít v praxi v dané odborné oblasti. Z pohledu vedoucího diplomové práce proto hodnotím diplomovou práci známkou A/výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Turek, Vojtěch

V první části práce je uvedena charakteristika řešeného kogeneračního systému, a to včetně patřičných rovnic zjednodušeně popisujících jeho termodynamické chování, vztahů pro výpočet jednotlivých typů nákladů a výsledné účelové funkce, která je pak použita v optimalizačních modelech. Následně text uvádí informace o základních heuristických optimalizačních algoritmech a porovnává je pomocí čtyř testovacích účelových funkcí. Nakonec autor představuje dva hybridní optimalizační algoritmy a srovnává je s dříve zmíněnými základními algoritmy. Veškerá získaná řešení jsou pak také porovnána s řešením CGAM problému známým z literatury. Cíle práce byly tedy autorem splněny beze zbytku. Rozsah práce je přiměřený. Očekával bych však detailnější popis případných výhod či úskalí popisovaných konvergenčních kritérií, jelikož tato jsou pro správné fungování optimalizačních algoritmů mnohdy klíčová. Co se týče struktury dokumentu, obrázky často předchází odpovídajícím referencím v textu. Autor v práci uvádí definice některých matematických pojmů, tvrzení či rovnice související s diskutovanou problematikou. Tyto jsou sice obvykle přítomny s citací zdroje, ale v mnoha případech je zřejmé, že autor ne úplně rozumí tomu, co vlastně uvádí, jelikož mnohé z definic či tvrzení nedávají smysl, neobsahují popis veškerých použitých symbolů, příp. rovnice popírají to, co autor uvádí slovně. Příkladem lze zmínit definice vázaných lokálních extrémů na str. 27 (rovnice 37 má podle popisu být definicí vázaného lokálního maxima, avšak popisuje minimum, zatímco u rovnice 38 je situace opačná) či matematický zápis stavu při ukončení optimalizačního algoritmu v bodu 1 na str. 45 (správně by tento měl být uveden ve tvaru „fmin_{i–x} = fmin_i /\ pif

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	D

Navrhovaná známka: B

Otázky

(1) Odkud pochází hodnota faktoru údržby \phi = 1,06 uvedená v odstavci pod rovnicí 27 na str. 22?
(2) Co značí symbol „a“ v rovnicích 32 a 33 na str. 25, resp. 26?
(3) Rovnice 46 na str. 36 uvádí, že nová hodnota nté proměnné potomka je počítána dle vztahu p_{nové,n} = \beta p_{m,n} + (1–\beta) p_{d,n}, přičemž \beta je z intervalu (0; 1), a níže pak to, že „[…] druhý potomek je komplementární k prvnímu záměnou \beta za (1–\beta).“ Rovnice 47 a 48 na stejné straně ale uvádí, že pro ntou proměnnou prvního a druhého potomka platí p_{nové,1,n} = 1,5 p_{m,n} + 0,5 p_{d,n}, p_{nové,2,n} = 1,5 p_{m,n} – 0,5 p_{d,n}. Mohl byste tento nesoulad objasnit?