ADAMUS, J. Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Jan Adamus, je bezesporu talentovaný student, který přistupoval k projektu s velkým zájmem. Počáteční úvahy o architektuře, vzpomínky na vlastní zkušenosti z obývaných prostorů a na rodinné vztahy jej dovedly k osobitému řešení. V počátcích verbalizované úvahy dokázal v základě přenést a zformulovat i prostřednictvím architektonických prostředků. Nezbývá než s lítostí konstatovat, že velmi zajímavý projekt nedokázal i stejně zajímavým způsobem zkomunikovat prostřednictvím grafické prezentace. I přes tento obrovský nedostatek hodnotím projekt známkou A90.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Student přistupoval k projektu zodpovědně a se zájmem. |
Práce je utopickým pohledem do křeče modernismu. Fenomenologickou stavbou prostorů vytváří koláž různých architektur, které sice nesjednoceny architektonickým jazykem kolidují mezi sebou, ale přesto s jakousi hravou nadsázkou nekolabují v rámci celku. Práce pracuje s atmosférou a prostorem naivně, to ale fenomenologii náleží a proto nakonec architektonizující absence evokuje různost a nahodilost, která je ve smyslu residenčního projektu pozitivní.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Student utopickou hrou nastavuje zrcadlo zemřelé modernistické doktríně, zcela ve jejím smyslu elevuje obytné prostory na piloty, tak aby struktura lesa prostupovala strukturou obytnou. Elevací a differencí hloubky a hustoty pilotů nastavuje tvorbu různých scén a prostorů,ovšem vista propojením dvou lokálních center není více propracována v celkové morfologii. Rhizomatické zapojení do struktury města jednosměrnými komunikacemi se jeví jako otpimální. Segregace automobilové dopravy je sympatická | |
| Provozní řešení | A | Základní hvězdicová organizace jednotek na jedno jádro se schodištěm, výtahem a poloveřejnou podestou, differencuje residenční objekt ,vcelku správně, na veřejnou část (vstup a podhoubí/ prostor pod domem mezi sloupy /),poloveřejnou část a samotnou privátní část tří bytů na podlaží. Různost navozovaných prostorů v cirkulačním poloveřejném systému je naznačena, ale není již více propracována. Dispozice bytů je založena na ústředním společném prostoru, který je v každém případě různě pojat. U studenta je patrná snaha definovat prostor, prostředky jeho vyjádření bohužel spadají do křečovité postmoderní segmentace a fluidní potenciál je nevyužit. Student uvádí že prostory jsou definovány zevnitř ven, ale z půdorysů je patrné ,že silnější vliv na vnitřní organizaci má vnější linka. Dispozice je pak řešena vcelku standartně, což je v tomto případě mimo koncepci. Prostornost bytů je v dnešní postfordistické diktatuře realdevelopmentu sympatická. | |
| Technicko konstrukční řešení | E | Technicko konstrukční řešení Nejasné | |
| Architektonické řešení | A | Student se zabývá navozováním různých scén a atmosfér, od vnějších přes vnitřní. Jeho první úvaha vede od embriálního stádia amorfní architektury ženského lůna, přes dětské bunkry do vize soudobého bydlení. Racionalita ustupuje subjektivním dojmům a projekt eskaluje v koláži modernistického , strukturalistického a posmoderního guláše. Nedokonalost čar a křivek prozrazuje studentovu bezradnost co se týče architektonického jazyka. Křivky náhodně oscilují mezi inflexními body, chybí jim tektonika a napětí. Přesto je různost a pokroucení pozitivní a v pohledech a perspektivách působí přesvědčivě. Hlavní problém spatřuji v pouhé extrudaci křivky půdorysu a následném segmentování prostoru. Vůbec použití segmentů kruhu v liniích příček je nepřesvědčivé. Dobrou službu působí pouze v bytě 4A. Kontinuita prostoru je zcela zabita klasickou dispozicí a projevuje se pouze částečně v hlavních společných prostorech bytu. Elipsa bytu 6a je sympatická, studentu bych ovšem doporučil prostudovat postmodernu a následně se jí co nejvíce vyhnout. Tendence studenta budovat různé architektonické prostory je ovšem zcela správná. Tvorba fasády pomocí dřevěných lamel a zrcadel odkazuje na fenomenologickou tendenci navozování atmosféry probleskujících světel v lese. Možná by bylo vhodné téma rozpracovat do abstraktnější roviny. Podobnost konceptu s P.Cookovou realizací na WU campus ve Vídni je zajímavá. | |
| Formální úroveň | A | Práce je přehledná a graficky příjemná. Nedostatky jsou u řezů a pohledů. |
eVSKP id 84895