POKORNÝ, M. Spektrální analýza historických klavírů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student měl za úkol porovnat audio vzorky nejméně tří významných historických klavírů. Samostatně si zabezpečil nahrání jednotlivých vzorků i úryvků skladeb na klavíru F. Ehrbar, klavíru Petrof a klavíru Koch & Korselt. Sehnal si zdroje a popsal, o jaké exempláře se jedná, kdo na ně hrál nebo pomocí nich komponoval a pro jaký styl hudby byly vyrobeny. V prostředí MATLAB využil vzorce pro výpočet spektrálního těžiště, spektrální šikmosti, spektrální plochosti, spektrogramu, ostrosti, drsnosti a dalších parametrů. Naměřená data dal do souvislosti s nahranými vzorky skladeb a velmi podrobně je zanalyzoval. Provedl nejen technické, ale hudebně vědecké vyhodnocení. Student umí pracovat s odbornou literaturou, oceňuji, že si vyhledal i aktuální články ohledně vlastností klavírů. Práce má kvalitní formální úpravu a velmi dobrou jazykovou úroveň. V případě dalších analýz a měření doporučuji detailněji u vzorců popisovat a okomentovat všechny veličiny s jednotkami (chybí např. u vzorce šikmosti) a v případě integrované hlasitosti používat správně jednotku LUFS, v případě RMS správně dB. I tak bylo v analýze provedeno nadstandardní množství práce. Otázka k obhajobě: Jak byste při analýze klavírů využil vizualizaci pomocí chromagramu?
Tato bakalářská práce se soustředí na spektrální analýzu historických klavírů s cílem identifikovat a porovnat jejich akustické a spektrální vlastnosti. Byly zkoumány tři historické klavíry, včetně významného klavíru Leoše Janáčka. Analýza byla provedena pomocí Fourierovy transformace v prostředí MATLAB na základě naměřených vzorků, přičemž pozornost byla věnována spektrálním parametrům, jako jsou těžiště, plochost, šikmost, ostrost a drsnost spektra, a také vizuální reprezentaci spektra v čase, tedy spektrogramu. Výsledky spektrální analýzy byly použity k interpretaci a hodnocení rozdílů v barvě (témbru) jednotlivých klavírů a k určení jejich pravděpodobných příčin. Teoretická část práce přináší stručný přehled historie a konstrukce klavíru, vysvětluje použité spektrální deskriptory a zkoumá vlastnosti hudebních tónů a vliv psychoakustiky na vnímání výšky a barvy tónu. Práce je na velmi dobré formální o obsahové úrovni. Dobře jsou v ní vyváženy teoretické a praktické části. Velmi oceňuji, že k analýze bylo vybráno koncertní křídlo Fridrich Ehrbar, používané Leošem Janáčkem, protože výsledky měření díky tomu mohou mít i další praktické možnosti využití. Navrhuji hodnocení A92.
eVSKP id 159260