SUCHÁNEK, J. Ohřev TUV pomocí FVE [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Cílem práce bylo řídit ohřev TUV pomocí FVE s využitím řídicí jednotky Loxone. Práce navazovala na semestrální práci. Student navrhl a realizoval zapojení řízení tepelné soustavy a následně implementovány řídicí algoritmy společně s nastavením ovládací aplikace. Rozsah bakalářské práce (40 stran) odpovídá požadavkům. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 79 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Student pracoval na své práci samostatně a problémy vždy konzultoval. V průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Domnívám se, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Předložená bakalářská práce se věnuje návrhu a implementaci systému ohřevu TUV pomocí fotovoltaické elektrárny (FVE). Práce má odpovídající rozsah a je logicky strukturována do 5 hlavních kapitol, jejichž náplň přímo odpovídá jednotlivým bodům zadání práce. První dvě kapitoly shrnují výsledky rešerše problematiky ohřevu TUV pro rodinné domy a možnosti jeho řízení se zaměřením na využití práce FVE. Krom informací čerpaných z literárních zdrojů jsou zde provedeny i výpočty pro odhad spotřeby TUV v rámci cílové domácnosti a související požadavky na potřebný výkon ohřevu. Postup této stručné analýzy považuji za vhodný, nicméně vyskytuje se zde hned několik nejasností a nepřesností, jako např. kdy při výpočtu spotřeby TUV pomocí průtoku sprchové hlavice je zanedbáno přimíchání studené vody (není zde navíc ani jasné, jak byl průtok měřen), v rovnici (1.1) student uvažuje 180l zásobník, přičemž v předchozím odstavci definuje objem zásobníku na 200 l, a zároveň zde počítá s rozdílem teplot 12 až 60 °C, kdežto dále popisuje nižší teplotu jako 15 °C. Při rozboru efektivity dostupných řešení a jejich porovnání v kapitole 1.6 se pak opírá o vyčíslené hodnoty ztrát, jejichž výpočet však v práci chybí. Jinak je celkově rešerše a výchozí diskuze problematiky provedena poměrně detailně. Další část práce lze již z větší části považovat za vlastní dílo studenta. Kapitola 3 se zabývá návrhem řídicího systému. Na začátku je změřena přechodová charakteristika soustavy (kde mj. chybí informace o vstupním signálu pro toto měření), ze které je následně odhadnut přenos. Ačkoli by teoreticky mohl být prezentovaný postup identifikace parametrů setrvačného systému 2. řádu využitelný, dle mého názoru prezentovaný průběh neodpovídá zvolené struktuře systému. Pokud ano, jedná se pouze o krátký úsek charakteristiky a není mi tak vůbec jasné, jak student v charakteristice našel inflexní bod a určil zbylé parametry, když má změřená charakteristika mezi krajními body prakticky lineární průběh. Identifikovaný přenos tak není modelem identifikované soustavy a jeho využití je poněkud diskutabilní. V úvodu kapitoly student navíc uvádí, že je vhodné přenos identifikovat pro účely následného návrhu regulátoru. Ten však v práci dále v takové podobě vůbec využitý není (což je možná vzhledem k uvedeným okolnostem dobře), a tudíž mi není zcela jasné, proč byl proces identifikace soustavy vůbec proveden. V další části kapitoly už jsou však prezentovány algoritmy, jež jsou přehledně popsány pomocí komentovaných vývojových diagramů. V kapitole 4 je pak popsána samotná realizace řídicího systému na vybrané platformě Loxone. Pro možnost PWM řízení vybral komponentu RGBW Dimmer Tree standardně používanou pro řízení osvětlení. Vhodnost, resp. vlastnosti, tohoto modulu pro ovládání SSR relé pro řízení ohřevu topné spirály nedokážu seriózně posoudit, nicméně z výsledné implementace se zdá být řešení funkční. Samotné ověření a zhodnocení funkčnosti je pak provedeno v kapitole 5. Student zde sice zmiňuje, že u množství algoritmů se musel z relevantních důvodů odchýlit při jejich implementaci od původního návrhu, nicméně tyto úpravy jsou zde přehledně okomentovány. Výsledný systém se tak zdá být funkční. Při samotném hodnocení a ukázce grafů 5.1 – 5.3 bych doporučil sjednotit měřítka časové osy, aby bylo možné snáze nalézt souvislosti. Po formální stránce je práce na poměrně dobré úrovni, nicméně připomínku mám k nejednotnému zarovnání textu a poměrně značnému množství překlepů. Práce obsahuje celkem 79 citovaných zdrojů, což je poměrně velké množství, avšak doporučil bych sjednotit četné odkazy na stejný typ webu. I přes uvedené připomínky však práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 75 b/C.
eVSKP id 168149