DOLEŽELOVÁ, E. Vzájemná ovlivňování WLAN sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Studentka Eva Doleželová předložila bakalářskou práci na téma “Vzájemná ovlivňování WLAN sítí“. Studentka přistupovala ke zpracování práce nadstandardně pečlivě a komunikovala často nejen s vedoucím, ale i s dalšími učiteli UTKO, především s Ing. Pavlem Maškem, Ph.D. Předložená práce neodráží plně velkou snahu studentky vypracovat vše kvalitně. V teoretické části práce popisuje vznik bezdrátové komunikace a poté je pozornost soustředěna na jednotlivé bezdrátové komunikační technologie v licenčním či bezlicenčním frekvenčním pásmu. Rozsah teoretické části práce je nepřiměřený (32 stran). Studentka popisuje např. jednotlivé generace mobilních systémů či technologii Bluetooth, které nesouvisí s řešenou problematikou. Vhodné by bylo spíše pozornost soustředit na detailní popis uvažovaných standardů IEEE 802.11 b/g/n, které jsou dále reflektovány v praktické části práce. Praktická část práce navrhuje dvě laboratorní úlohy. První představuje simulační scénář v programu Riverbed, druhá hardwarové sestavení s využitím reálných bezdrátových přístupových bodů a koncových zařízení. Vytvořený simulační scénář by měl být zaměřen na vzájemné rušení jednotlivých přístupových bodů ve frekvenčním spektru. Bohužel studentka prezentuje pouze grafy propustnosti či zpoždění pro jednotlivé bezdrátové přístupové body. Z prezentovaných výsledků je zřejmé, že se studentce nepodařilo nastavit stejný kanál pro všechny přístupové body a tím pádem jsou dosažené výstupy diskutabilní. Navíc v rámci simulačního scénáře zcela chybí shrnující tabulka klíčových komunikačních parametrů jak pro bezdrátový přístupový bod, tak pro koncové zařízení. Studentka v práci např. tvrdí „Za rozumné, se dají považovat hodnoty signálu -45dB a -70dB.“ nicméně v textu není uvedena konfigurace vysílacího či přijímacího výkonu pro uvažované zařízení. Také není zřejmé, jakým způsobem byl generován datový provoz; případně, zda byla zahrnuta podpora kvality služby. Druhá laboratorní úloha využívá vybrané bezdrátové přístupové body od zvolených výrobců. Studentka provedla ověření komunikačních parametrů pro standardy IEEE 802.11 b/n. Pro měření parametrů provozu byl využit nástroj iPerf a to jak v roli klienta, tak serveru. Jelikož nebylo možné využít softwarově definované rádio pro rušení vybraného komunikačního kanálu, přistoupila studentka k zahlcení vytvořené bezdrátové sítě pomocí skriptu wifijammer. V práci ovšem postrádám detailní popis jednotlivých parametrů pro využitý skript a zejména diskuzi získaných výsledků. Zcela nepochopitelně v práci chybí grafy, které by zobrazovaly ztrátovost paketů (přestože v textu studentka tento parametr zmiňuje). Z pohledu formální stránky obsahuje celou řadu nepřesností, netechnického vyjadřování, překlepů, přetékání textu, nevhodného formátování atd. Navíc není práce psána v trpném rodě. Další výtkou je nevhodné vkládání některých obrázků, které nejsou vloženy vektorově. Zcela nevhodné je poté vkládání jednotlivých příkazů z konzole pomocí printscreen obrazovky. Pokyny pro vypracování byly v nezbytné míře splněny. Práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci, doporučuji ji k obhajobě s hodnocením D/65.
Bakalářská práce studentky Evy Doleželové se zabývá tématem vzájemného ovlivňování WLAN sítí. Již v úvodní sekci práce obsahuje několik nepřesností jako např. Wi-Fi, které není zkratkou Wireless Fidelity, ale pouze obchodní označení či tvrzení, že do dvoubodových spojů patří topologie typu strom. Tyto nepřesnosti pokračují napříč celou prací a jsou podtrženy výroky typu: “Bezlicenční pásmo je pro bezdrátové technologie pásmo o velikosti 2,4 GHz” či tvrzeními, že maximální rychlost Wi-Fi sítí rodiny IEEE 802.11a-ax je 54 Mb/s (viz Tab. 2), kdy studentka vzápětí uvádí rychlost těchto standardů až 600 Mbit/s. Je také nutné rozlišovat začátek vývoje technologie a její reálné nasazení, hlavně u technologií jako je např. IEEE 802.11n, jejíž vývoj sice v roce 2003 započal, ale po odkladech se ke koncovým uživatelům dostala až kolem roku 2009. Dále se studentka věnuje každé z WiFi technologií blíže, kde například tvrdí, že standard IEEE 802.11b je pokračováním standardu IEEE 802.11a pracující ve stejném pásmu. Neznalost dané problematiky a nedůslednost autorky podtrhují výroky jako: “Od všech standardů se lišil v šířce použitého pásma, která je 60 GHz. Tím se dá rozšířit i šířka pásma kanálu až na hodnotu 2160 MHz” či “Bez použití bezdrátové technologie by nebylo možné sdílet tiskárny, skenery a vysokorychlostní internet”. Na základě nejen výše zmíněných nedostatků se přínos celé teoretické části práce dá označit za diskutabilní. V úvodu praktické části studentka bohužel pokračuje ve stejném duchu jako v teorii – například tvrdí, že překážky jako nábytek či stěny způsobují rušení. Zde by bylo dobré, aby si studentka ujasnila rozdíl mezi rušením a útlumem. V první laboratorní úloze studentka prezentuje simulaci vlivu koexistence tří směrovačů na kvalitu signálu v rámci menšího prostoru v prostředí Riverbed. Dále popisuje nastavení jednotlivých komponent a v závěru prezentuje grafy. Z uvedených informací a grafů ale nelze usoudit, zda byla linka opravdu zahlcena, či nebyl scénář správně nastaven. Hodnoty propustnosti na grafech vykazují nejvyšší hodnotu kolem 36kbit/s a jejich odstup a četnost nenaznačují přenos jakýchkoli relevantních dat. Zde by bylo velmi vhodné popsat jaký provoz byl generován, mezi jakými zařízeními, jaká se očekávala ztrátovost apod. Ve druhé laboratorní úloze je dle popisu cílem zahlcování bezdrátových sítí za použití několika routerů od různých výrobců. Studentka popisuje zahlcení sítě, na základě kterého by mělo docházet k omezení služeb (snížená propustnost, apod.). Již zde není jasné, jak chce efektivně simulovat rušení mezi zařízeními, když nastavuje na zařízeních automatický výběr kanálu, čímž efektivně možnost rušení minimalizuje. Dále je v práci uvedeno, že samotný program Scapy není schopen snížit přenosovou rychlost, či jinak omezit funkčnost sítě, nicméně pokud se využije ten samý program, avšak s nadstavbou napsanou v jazyce Python, již k omezení dochází. Toto poukazuje pouze na neschopnost studentky ručně nastavit správné parametry programu Scapy, nikoli na jeho nefunkčnost. Dále je zde také tvrzeno, že pro správnou funkčnost těchto nástrojů je potřeba využívat externí Wi-Fi karty, což není pravda. Není také jasné, jak samotné měření probíhalo – byl spuštěn iperf3 mezi dvěma zařízeními, ale kde se mělo projevovat rušení a jak? Zde by bylo dobré mít naznačenou topologii obrázkem a na ní demonstrovat ideu rušení sítě. V práci je také tvrzeno, že data se generují v počtu “několik tisíc paketů za piko sekundu”, což je velmi diskutabilní vzhledem k použitému hardwaru, nehledě na to, že dříve v práci bylo uvedeno “…který tento router zahltil přenosem 1200 paketů za 0.0000001 s…” což neodpovídá pikosekundám. Z formálního hlediska práce obsahuje množství překlepů, špatně formulovaných vět, hovorových výrazů a nenavazujících částí textu. Studentka má tendenci na začátku kapitoly či odstavce něco vysvětlit, a následně se k té samé problematice vracet a znovu ji vysvětlovat na konci stejného odstavce. Práce také obsahuje anglicky psanou tabulku, převzatou z citovaného zdroje, ačkoli ji mohla jednoduše přeložit, a řadu grafů s nečitelnými popisky. V první kapitole dokonce studentka nesmyslně uzavírá jednotky přenosové rychlosti do kulatých závorek. Jedinou kladnější stránkou práce jsou návody pro studenty a vzorový protokol pro vypracování, jejichž přínos je však také diskutabilní, jelikož nedostatečně popisují postup a cíle samotné úlohy. Na základě výše uvedených nedostatků práce musím konstatovat, že nejsem přesvědčen o porozumění dané problematice ze strany studentky a práci považuji za nevhodnou k obhajobě. Celkově hodnotím práci 30 body / F.
eVSKP id 125955