ŠUTVAJOVÁ, Z. Koniec doby uhoľnej – regenerácia krajiny Karvinska po ukončení ťažby čierneho uhlia a budúcnosť lokality Karviná-Doly [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Autorka provedla společně se spolužačkou Dominikou Šutvahovou důkladnou analýzu celého území a charakterizovala jednotlivé jeho středobody. Na základě těchto analýz si vybrala jako revitalizaci památkové chráněné budovy Dolu Barbora. Výrobnu cideru spojenou s lokálním pěstováním hodnotím s ohledem na danou lokalitu pozitivně. Autorka z důvodu památkové ochrany nezasahuje do konstrukcí domě a pracuje s vkládáním vnitřních objemů do objektů. Nový objekt - výrobnu kůže z jablek a restauraci umísťuje do svahu areálu. Navazuje tak na cyklostezku, která zde procházím, a kvalitní výhled na areál. Hlavním materiálem je recyklovaná cihla z okolních budov, transparetní obálka působí neagresivně, bylo by ale nutné vyřešit její stínění. Autorka řeší řízenou cirkulaci návštěvníků pomocí lávek. Tímto vnáší dělení a jakousi dynamiku do nádvoří, není již ale rozpracováno, jak takto rozdělené prostory budou fungovat. Celkově hodnotím projekt kladně, některým jeho částem ale chybí rozpracování.
Bc. Zuzana Šutvajová si ke své závěrečné práci zvolila složité téma. Rekultivace post-industriální krajiny a revitalizace technických památek je svébytná disciplína. Oceňuji především přípravnou práci, mapování krajiny, historie, hledání zaniklých míst. To se bohužel autorce úplně nepovedlo překlopit do celkového urbanismu areálu Dolu Barbora. Nekompromisně položený tubus na diagonálu je především výsledkem rychlého gesta než trpělivého hledání. Oceňuji autorčinu kuráž, snahu o maximální naplnění navrhované stavby, nezatěžování stávajících budov a výsledné řešení daného tématu. Oceňuji dobře zvolený program, který je realisticky propsaný do celkového návrhu. Mínusem je určitá sázka na jistotu a neochota více experimentovat. Celkově je architektura logická, čistá, vnitřní fungování celku ve všech jeho vazbách, až na malé nedostatky, hodnotím kladně. Proti své vlastní architektuře ale nakonec nepochopitelně vystupuje přidaná lávka. Proměna průmyslového dopravníku v lávku formující prostor je skvělý nápad, který by mohl celé místo pozvednout. Lávka funguje pouze v úrovni patra, do parteru vnáší napětí a prostorově ho tříští. Zdař Bůh!
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | V před-diplomu autorka vytvořila dobrou mapu území se všemi historickými souvislostmi. Z toho použila konkrétní témata pro východiska k diplomové práci. V tomto případě se jedná o osu spojující lokality Důl Gabriela – Šikmý kostel (hist. Karviná) – Důl Barbora, sama ho nazvala „ekosystémem jedné větve“. Počáteční hledání míst pro drobné intervence v krajině působí bezradně: autorka sice správně apeluje na objevování po vlastní ose a odmítá přemíru návodnosti – zvolené měřítko zásahů, konstrukční řešení a architektura je efektní, ale příliš exkluzivní. Autorka si musela touto fází projít, aby pochopila, v jak těžce zkoušené krajině se ocitla. Výsledné zúžení zadání na řešení části Dolu Barbora proto kvituji. Mrzí mě, že se v tomto případě nepracovalo více s místní krajinou a jejím potenciálem, který by se jakkoliv odrazil v řešeném území. Urbanismus se tak omezil pouze na formální aspekty a rezignoval na jakoukoliv širší úvahu o možnostech rozvoje celého území. Urbanismus řeší pouze tu část areálu dolu Barbora – kterou si autorka vybrala pro svojí práci. Umístění stavby podél stávající cesty je logické, ale působí lacině. Nahrazení jedné bariéry (svahu) druhou (tubusem) nepřináší nic nového. Práce s úrovněmi terénu není příliš domyšlené. Odstranění oplocení a vytvoření dalšího paralelního vstupu oslabuje deklarovanou hlavní komunikační osu. Navrhované propojení v podobě lávky pro pěší vnáší do prostoru napětí, její vedení a přínos je diskutabilní. | |
| Architektonické řešení | B | Autorka přichází s novou náplní, kde kombinuje výrobnu cideru spolu s přidruženou výrobou a vytváří tak kulturní program místa. K tomu využívá všechny stávající budovy, které řeší schematicky. Dnes prázdné budovy doplnila na severovýchodní straně podélnou dvoupatrovou stavbou. Vyřešení území jedním novým tubusem je formálně čisté a odpovídá zvolenému programu. Architektura nemá ambici konkurovat svému okolí ani hmotou, ani materiálem. Využívá proto kombinaci lícové cihly a desek lexanu a používá je současným jazykem. Kombinace cihly v přízemí a transparentní fasády v patře je dobré řešení. Navrhovaná stavba je uzavřená do sebe a působí klidně. Multifunkčnímu pojetí přispívá konstrukční systém i způsob opláštění. Autorka se snažila o minimální detail zvenku, protože se vše podstatné odehrává uvnitř. Toho dosahuje zvoleným materiálem fasády, jež dává nahlídnout dovnitř a umožňuje i zevnitř napojení na okolí. Jako cizí element pak působí lávka, která je k objektu přistavěna ze strany nádvoří. Je zakončena čtyřmi rampami. Tvar lávky sleduje hlavně pohyb lidí a drží se stávajících pohledových os a už méně řeší, co sama udělá s prostorem pod sebou. Autorka tímto řešením vytvořila kvalitativně rozdílné prostory – prostor nad a pod lávkou: prostor před a za. Svým provedením na sebe lávka strhává veškerou pozornost. Tomu by se dalo rozumět, kdyby byla lávka integrální součástí navrhované stavby a ne naopak! Návrh interieru je jednoduchý, ale příliš nekoresponduje se zamýšleným provozem koštovny cideru. Ještě více bych abstrahoval půdorys patra oproti přízemí. Ztvárnění soklu v přízemí z lícového zdiva s vloženými obloukovými otvory je záměrně koncipováno v protikladu s architekturou patra. Oponent doporučuje k obhajobě dopracovat graficky – v čárách pohledy na nově navržený tubus i s lávkou. | |
| Provozní řešení | C | Autorčiným záměrem bylo ukázat na výrobě cideru celý proces zpracování jablka až po finální výrobek veganské kůže. Tomu přizpůsobila rozmístění jednotlivých provozů s různými prostorovými nároky. Toto rozmístění je v projektu řešeno logicky, formálně a typologicky správně. Z práce není zřejmé, jak by nové vklady ovlivnily podobu historických staveb, což ale není pro celkový návrh podstatné. Podstatná je ale budova strojovny, která je zdánlivě ponechána bez zásahu. V návrhu by se měla dořešit možnost přímého otevření čelní fasády do nádvoří nebo jiného způsobu velkorysého propojení obou prostorů. Nově navržené patro tubusu je uspořádané logicky za sebou, ale sneslo by ještě jednu fázi čištění, které by přineslo větší přehlednost a variabilitu. V přízemí jsou umístěny všechny potřebné provozy kuchyně, sociálního zázemí, kanceláří atd., které jsou přístupné z hlavní fasády. Zvolený program a schematická řešení provozů v nich jsou dostatečná, dávají jasný obrázek o fungování celého komplexu. Jako nedomyšlené se mi zdá umístění ubytování do nezateplené budovy a provozy dílen a výrobny do nového objektu. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Konstrukční řešení nezahrnuje detailní popis fasády, absentuje řešení stínění a výplně otvorů v transparentní fasádě. Zvolené technické řešení s adekvátním vyřešením detailu musí odpovídat zamýšlené průhlednosti schránky! Oponent doporučuje k obhajobě dopracovat technické řešení transparentního opláštění – stínění, výplně otvorů, míra transparentnosti – případně alternativní materiálové řešení (propsat do celkových pohledů). | |
| Formální úroveň | B | Formální úroveň je na velmi dobré úrovni, diplomantka použila všechny potřebné nástroje pro kvalitní prezentaci architektury. |
eVSKP id 141134