BLAŽEK, M. Výroba součásti rozdělovače nekonvenčními technologiemi tváření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Jopek, Miroslav

Cílem hodnocené diplomové práce byl návrh výroby rozdělovače nekonvenčními technologiemi výroby. Práce svým rozsahem splňuje požadované cíle DP a má velmi dobrou odbornou úroveň. Je patrné, že se autor v dané problematice orientuje, což prokázal v návrhu různých variant výroby - polotovaru rozdělovače a zdařilém návrhu zkušebního nástroje. Spolupráci s vedoucím hodnotím jako výbornou. Autor pravidelně konzultoval a byl při tvorbě práce samostatný a aktivní. Celkově hodnotím DP jako velmi zdařilou: formou, obsahem i rozsahem splňující nároky kladené na formát diplomové práce a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Peterková, Eva

Diplomová práce Matěje Blažka je zaměřena na problematiku výroby dvou okruhového rozdělovače, který je součástí sestavy podlahového vytápění. Na základě rozboru možných způsobů výroby zadané součásti se autor rozhodl pro tváření pomocí vysokotlakého hydroformingu. Tato metoda je pro tento typ součástí v praxi často využívaná. V rámci řešení daného zadání diplomant provedl technologické výpočty, jejichž hlavním cílem bylo zjištění potřebného tvářecího tlaku, dále navrhl vhodný nástroj a provedl ověření správnosti volby výrobní technologie a výpočtů pomocí numerické simulace. Simulace ukázala, že vypočtené hodnoty neodpovídají a nevedou ke zdárnému vytvarovaní součásti. Problém zřejmě tkví v tom, že teoretické vztahy a postupy, které student použil pro výpočty, jsou platné pro vysokotlaké formování kruhového průřezu opět na kruhový. Při tváření kruhového průřezu na čtvercový či obdélníkový panují jiné podmínky a vypínání stěny profilu probíhá dle jiných zákonitostí. Tato problematika je velmi obtížná a existuje jen velmi málo věrohodných podkladů a studií. V praxi se velmi často uplatňují postupy, které vychází právě z provedených simulací tvářecího procesu. Oceňuji tak snahu diplomanta o vyřešení nastalého problému a návrhu několika variant optimalizace řešení zahrnující navýšení tlaku, změnu materiálu či tváření za tepla. Žádné nově navržené řešení se nesetkalo s úspěchem, což lze přikládat potřebě velkého přetvoření původního průřezu na konečný při dané tloušťce stěny a nutnosti vytažení stěn do rohů dutiny formy. Autor tak zhodnotil, že zvolená metoda tváření není vzhledem k výše uvedeným faktům vhodná, a proto ji pro výrobu řešené součásti nedoporučuje. Nicméně na závěr diplomové práce provedl technicko-ekonomické zhodnocení dané výroby za předpokladu, že by byla úspěšná. Zjistil tak, jakou cenu by mohla součást mít na trhu a zda by výroba byla zisková. Tento výsledek je ovšem nutno brát jen jako informativní. Navržený nástroj je velmi dobře propracovaný a provozně funkční. Přiložená technická dokumentace je podrobná a bez výrazných chyb. Celkově je diplomová práce zpracovaná velmi dobře, s dobrou grafickou úrovní. Kvalitu ovšem snižují časté překlepy a gramatické chyby. K dané práci mám ještě pár drobných připomínek. Na str. 15 u popisu hydromechanického tažení je chybně uvedena jako nevýhoda nutnost odstranění membrány, mělo by být příruby. U vzorce (2.10) je chybně uveden mocnitel –(alfa + beta), v závorce má být správně (1 + beta). S tímto chybným vztahem je pak počítáno i v praktické části práce, viz str. 38. Odchylka však není velká. V kapitole 2.3 popisující analytický model tváření by bylo vhodné uvést názorný obrázek se zaznačenými veličinami, pro které jsou rovnice uváděny. Objasnilo by se, o které konkrétní parametry se jedná. Při popisu metod vhodných pro tvorbu mezních křivek limitních diagramů na str. 29 má autor zmatek, který kvadrant K-G diagramu daná zkouška postihuje. U zkoušky tažením dle Keelera na téže straně je v poslední větě chybně zmíněno napětí, má tu být přetvoření. Stejně tak na následující straně u zkoušky dle Erichsena. V kapitole 3.1, která se týká konkrétních výpočtů, jsou na okraji stránky uvedeny opět čísla vzorců z teoretické části práce. Pokud jsou v praktické části používané vzorce z teoretické části práce, na tento vzorec se v textu pouze odkáže a číslo za vzorcem se znovu neuvádí. U výpočtu podmínky pro užití membránové teorie, vztah (2.8) je uvedený špatný výsledek, jedná se zřejmě o překlep. V textu je ovšem uveden špatný odkaz na použitou rovnici. Pro výpočty autor používá exponent deformačního zpevnění „n“ a materiálovou konstantu „K“. Nikde ale není uvedeno, odkud jsou dané hodnoty vzaty. Stejně tak chybí informace pro jakou tloušťku materiálu je platný materiálový model oceli 17 240. V komentáři k výsledkům simulace, konkrétně k poloze bodů vůči mezní křivce, by v textu bylo účelné přímo uvést, zda výsledky udávající vzdálenost od FLC se vztahují k výchozí limitní křivce anebo k bezpečnostní, tedy posunuté o 10 % dolů. V komentáři o rozložení přetvoření není zcela jasné, v jakém směru toto rozložení autor vlastně popisuje (str. 49 a 53). V technicko-ekonomickém zhodnocení je uveden pod sebou výčet vzorců. Co se konkrétně počítá za hodnotu, je možné zjistit jen z legendy pod každým vzorcem.

eVSKP id 149574