NEVLÁČIL, J. Raspberry PI čtečka 1D/2D kódů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Honec, Peter

Téma práce vychází z požadavku firmy TE Connectivity a cílem je vytvořit čtečku čarových a dot-matrix kódů. Téma je pojato jako use case využití platformy Raspberry Pi pro zpracování obrazu s potenciálem tuto platformu nasadit do průmyslového provozu. Student byl tedy postaven před komplexní úlohu – návrh a sestavení jednotlivých komponent – výpočetní jednotky, osvětlení, kamery, mechaniky a také vytvoření programového vybavení pro akvizici obrazu, zpracování a tvorbu interface. Postrádal jsem alespoň částečné konzultace nebo hlášení o stavu rozpracovanosti. Student pracoval samostatně, bez nutnosti nasměrování a výsledek práce napovídá, že konzultace by možná byly zbytečné. Nad rámec zadání bylo zařízení pojato jako přenosné, což řešení zkomplikovalo. Výsledek, funkcionalitu zařízení a práci studenta hodnotím pozitivně a doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
87

Posudek oponenta

Janáková, Ilona

Cílem hodnocené bakalářské práce pana Nevláčila bylo navržení a realizace kamerové čtečky 1D a 2D kódů na platformě Raspberry Pi. Předložený dokument má celkem 49 stran (36 normostran úvod – závěr). Úprava práce je dobrá. Po formální stránce bych vytkla jen několik drobností, např.: neoddělení, například jiným fontem, příkazů a částí kódu od zbytku textu (str. 32), špatný odkaz na obrázek 2.12 - v textu 3.6 (str. 9) či chybějící mezera mezi hodnotou a jednotkou (str. 22). Dobrou prezentační úroveň trochu kazí řada překlepů. Přesto je práce čtivá, srozumitelná a řazena v logickém sledu. Čistě teoretické části (kap. 2 a 3) se po řadě věnují obecně strojovému vidění (princip, typické úlohy a používaný HW) a stručně 1D a 2D čárovým kódům. Tato část je zpracována výstižně. Upozornila bych jen na drobnou nejasnost na str. 7 – navržené osvětlení by mělo především maximalizovat kontrast mezi body zájmu a okolím. Teoretická část mohla být podle mého názoru doplněna i o průzkum trhu – přehled a řešení existujících čteček kódů. Teorie a převzaté informace vhodně vstupují i do popisu praktické části, např. do kapitoly věnované výběru komponent čtečky či do popisu použitých SW nástrojů. I zde se ukazuje dobrá práce s literaturou. Použití jazyka Python, knihovny OpenCV a výpočetní jednotky Raspberry Pi bylo předepsáno zadáním. Volba dalších HW i SW komponent byla prací studenta. Výběr kamerového modulu a řešení osvětlení, napájení, zvukové signalizace a spouště považuji za správné. Vše student umístil do praktického, ergonomického pouzdra dle vlastního návrhu vytištěného na 3D tiskárně. Čtečka je tak nad rámec zadání řešena jako přenosné zařízení (s kabelovým napájením). Vytvořená obslužná aplikace má přehledné grafické rozhraní umožňující řízení procesu čtení kódů, vizualizaci výsledků a odesílání dat do PLC. Samotná úloha vyhodnocení obrazu zde byla zjednodušena využitím vhodných existujících knihoven pro detekci a čtení čárových kódů. Kromě obslužné aplikace vytvořil student také webovou aplikaci, při jejíž tvorbě zkombinoval funkcionality webového frameworku Flask, jazyka HTML a JavaScriptu. Oceňuji, že popis obou aplikací v dokumentu doplnil o postup instalace a uvedení zařízení do provozu. Zadání je na bakalářskou práci podle mého názoru poměrně náročné, především svou komplexností. Přesto ho lze považovat za splněné ve všech bodech. Student tak vytvořil funkční celek, jehož význam spatřuji především v ověření použité kombinace HW a SW i pro další jednodušší úlohy počítačového vidění. Předložená práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Navrhuji hodnocení B (80b).

Navrhovaná známka
B
Body
80

Otázky

eVSKP id 127115