JENČA, P. Implementace řídicích algoritmů pro asynchronní motory v DSP 56F8xxx [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Blaha, Petr

Cílem bakalářské práce bylo převést některé bloky z dodaných Simulinkovských schémat pro řízení asynchronních motorů do signálového procesoru 56F8xxx firmy Freescale. Některé bloky nebylo třeba převádět, neboť jsou dostupné v optimalizovaných verzích z knihovny funkcí pro klasické vektorové řízení. Ty nebyly studentovi poskytnuty, proto nemohl převést celý řídicí algoritmus do signálového procesoru a zjistit jeho celkovou časovou náročnost. Práci lze považovat za časově náročnou se střední odbornou náročností. Vypracování vyžadovalo proniknutí do problematiky modelování a řízení asynchronních motorů a do problematiky Processor in the loop simulace. Vypracovaná bakalářská práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Po úvodu do problematiky řízení asynchronních motorů metodami DTC a PDSFC se student plně věnuje popisu implementace požadovaných bloků do signálového procesoru jak v jazyce C, tak v jazyce symbolických adres, jejich vzájemnému srovnání z hlediska časové náročnosti. Při vypracování bakalářské práce student, dle mého názoru, prokázal velmi dobré bakalářské schopnosti. Navrhuji hodnocení B-87.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 45/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) B 17/20
Formální zpracování práce B 17/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
87

Posudek oponenta

Veselý, Ivo

Student měl za úkol seznámit se s modelováním a řízením asynchronních motorů a převést vytvořené algoritmy pro řízení asynchronního motoru ze Simulinku do signálového procesoru 56F8xxx firmy Freescale. Výsledkem práce má být funkční algoritmus běžící na straně DSP a ověřený na modelu asynchronního motoru běžícím v prostředí Matlab-Simulink. Bakalářskou práci lze považovat za obtížnou jak z hlediska časové náročnosti, tak z hlediska odborného. Student v práci využil znalosti o metodě přímého řízení momentu a metodě prediktivního řízení polohy magnetického toku statoru asynchronního motoru, které musel nastudovat. Dále ukázal dobrou znalost programování v jazyce C a asembler a taktéž práci s programem CodeWarrior a knihovnou SFIO, které jsou používány pro nahrávání algoritmu do DSP. Z formálního hlediska je práce rozčleněna do dostatečného množství kapitol, které umožňují dobrou orientaci čtenáře v textu. Všechny kapitoly mají dostatečný rozsah odpovídající jejich důležitosti. V první části práce studen vysvětluje principy obou řízení. V druhé části se již student věnuje samotnému programování a testování. Zde jsou porovnávány výsledky simulací a výsledky získané z DSP u jednotlivých částí algoritmu. U obou řízení jsou v závěru tyto dílčí algoritmy spojeny do jednoho bloku a následně porovnána rychlost celkového algoritmu v případech, kdy je naprogramován v jazyce C a asembler. Pěknou úroveň předložené práce zbytečně zhoršují některé formální nedostatky. Jedná se například o nevhodné zvolení barvy v grafech, které se poté stávají nečitelné. Dále bych ještě uvítal výsledky algoritmu, pokud pracuje v jednom bloku. Zadání práce bylo splněno. Bakalářská práce celkově svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Přes uvedené připomínky, povětšinou spíše formálního charakteru, navrhuji hodnocení B 88 bodů.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 19/20
Odborná úroveň práce B 44/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse B 17/20
Formální zpracování práce B 8/10
Navrhovaná známka
B
Body
88

Otázky

eVSKP id 30894