BOLELOUCKÁ, E. Odpařování tenkých vrstev pomocí intenzivního laserového světla za současného pozorování elektronovým rastrovacím mikroskopem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Eliška Boleloucká svou bakalářskou prací na téma “Odpařování tenkých vrstev pomocí intenzivního laserového světla za současného pozorování elektronovým rastrovacím mikroskopem” navazuje na probíhající vývoj multifunkční SPM sondy nové generace, který probíhá na Ústavu fyzikálního inženýrství v rámci grantového projektu. Tuto skutečnost, jakož i hlavní cíle své práce autorka stručně představuje v úvodní kapitole. Dále se věnuje problematice zavedení intenzivního laserového světla do komory rastrovacího elektronového mikroskopu se záměrem lokálně ovlivňovat (odpařovat) zvolené kovové vrstvy na různých substrátech. Ve druhé a třetí kapitole autorka popisuje některé části experimentální sestavy, které vhodně doplňuje informacemi čerpanými z odborné literatury. Důraz je zde kladen hlavně na vlastnosti a parametry optických vláken, které v experimentu využívá. Čtvrtá kapitola je věnována simulacím teplotních polí ve výpočetním software COMSOL Multiphysics. Popis nastavení vlastností a parametrů simulace mohl být jistě podrobnější, ale samotné výsledky pro zvolené páry kovových vrstev a substrátů jsou uvedeny přehledně a na jejich základě lze vybrat vhodné dvojice pro experimentální ověření uvedeného výpočetního modelu. Poslední kapitola srovnává výsledky simulací s experimenty provedenými přímo v komoře rastrovacího elektronového mikroskopu. Shoda se pohybuje v řádu jednotek až desítek procent, což je pro volbu vhodných dvojic vrstva/substrát více než dostačující. Model naopak pomáhá vyřadit takové dvojice, pro které by k požadovanému tání vrstev při dostupném výkonu laseru vůbec nemohlo dojít. Bakalářskou práci Elišky Boleloucké považuji za přínosnou jak v rámci souvisejícího grantového projektu, tak obecně pro navazující vývoj příslušenství rastrovacích elektronových mikroskopů, kterému se na ústavu dlouhodobě věnujeme. Text i grafika jsou zpracovány přehledně a v odpovídající kvalitě. Předloženou práci tedy hodnotím stupněm A, výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Studentka se v bakalářské práci zabývala odpařováním tenkých vrstev laserem za současného pozorování elektronovým mikroskopem. V programu COMSOL nasimulovala interakci světla z laseru s tenkými kovovými vrstvami na dvou substrátech. A pro vybrané kombince materiálů provedla i experimentální ověření a výsledky simulace a experimentu porovnala. Zadané cíle bakalářské práce byly splněny v plném rozsahu. Teoretická část je v dostatečném rozsahu a míře odbornosti. Její značná část se věnuje optickým vláknům, jak bylo požadováno v zadání, a dále také sondovému mikroskopu LiteScope, jelikož do budoucna je plánováno, že by LiteScope mohl být vybaven laserem pro modifikaci povrchů. V práci však není dostatečně popsáno, proč byly zvoleny konkrétní materiály substrátů a vrstev a jaké jsou vlastnosti dvou použitých substrátů (např. tepelná vodivost). Výsledky simulací i experimentálních měření byly v práci uvedeny správně, kompletně a přehledně (např. tabulka 4.2, graf 5.2). Ale výsledky by měly být více interpretovány. Např. v části 5.3 studentka porovnává výsledky simulace a měření vždy zvlášť pro každou kombinaci materiálů, ale bylo by vhodné nakonec kapitoly zařadit celkové shrnutí pro všechny materiály dohromady třeba i s procentuálními odchylkami mezi simulacemi a experimenty. V této kapitole je také několik obrázků popsáno jako "Porovnání výsledků experimentu a simulace", ale tento popis není podle mě vhodný, protože část obrázku a) a b) ukazují každá něco jiného. Nicméně, i přes tyto nedokonalosti v interpretaci, studentka správně vyhodnotila, které kombinace materiálů lze s daným laserem tavit a které ne, a hodnoty výkonů laseru v experimentu se shodují s výsledky ze simulací. Tyto získané výsledky budou moct být v budoucnu využity při implementaci laseru na LiteScope. Studentka se naučila pracovat s programem COMSOL, provádět měření na elektronovém mikroskopu se současným svícením laserem a s pomocí kolegů deponovat vrstvy v komoře Kufman. Práce byla logicky uspořádána. Obrázky byly dobře graficky zpracovány. K formální stránce nejsou žádné výhrady. Text neobsahoval žádné gramatické chyby, pouze některá souvětí byla příliš dlouhá a tudíž těžko srozumitelná. Citace byly uvedeny v abecedním pořadí, ale v technických a přírodních vědách je zvykem citace uvádět podle pořadí výskytu v textu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 158126