Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Vala, Martin

Předkládaná diplomová práce studenta Bc. Martina Skráška je zaměřena na velmi aktuální problematiku nových molekulárních skeletů pro potenciální využití jako organických polovodičů. Práce zahrnovala syntézu, optickou charakterizaci, přípravu modelových součástek organických solárních článků a také jejich charakterizaci různými elektrickými metodami. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že se jedná o velmi rozdílné obory. Z předkládané práce je patrné pochopení problematiky široké šály charakterizačních technik umožňující širší diskusi výsledků a formulování závěrů. Právě tento mezioborový přesah hodnotím na předkládané práci nejvíce. Bc. Martin Skrášek postupoval při experimentální práci i následném zpracování výsledků svědomitě a práci vypracoval s přiměřeným počtem konzultací samostatně. Předkládaná práce splňuje všechny nároky kladené na diplomovou práci, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Zmeškal, Oldřich

Diplomová práce Bc. Martina Skráška sestává ze tří na sebe ne zcela navazujících částí. První dominantní je orientována na syntézu nových derivátů karbamátů a dalších organických látek. Druhá část práce je věnována charakterizaci jejich základních vlastností (teplota tání, složení, vazby) a optických vlastností roztoků (citlivost k rozpouštědlu, UV Vis), třetí přípravě tenkých vrstev a stanovení základních elektrických vlastností (VA charakteristiky a impedanční spektroskopie). Největší pozornost je věnována první části, druhá a především třetí část je řešena pouze okrajově. Jako příklad jsou uvedeny charakteristiky stanovené pouze pro dva vzorky. V přílohách jsou dále uvedena spektra H-NMR, FTIR a UV-VIS čtrnácti studovaných látek. Tyto výsledky jsou bez dalšího komentáře. Z prezentovaných výsledků je zřejmý značný objem práce v počátečním období řešení, ale nedostatek času na přípravu a charakterizaci vrstev v závěru. Připomínky mám k někdy velmi obecným formulacím (např. široký zakázaný pás – str. 8, momentální spotřeba – str. 12, nanášení vrstev mezi elektrody – str.12)

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	C
Logické členění práce	B
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

vysvětlete Obrázek 4 na str.13 – co se stane s fotoindukovaným přenosem náboje směrem k elektrodám (jsou uvedeny šipky oběma směry)
jak si vysvětlujete rozdíl mezi absorpčními spektry roztoku a v tenké vrstvě (Obrázek 16), proč byly zvoleny dvě osy. Proč byl pro srovnání vybrán právě acetonitril? Byly zjištěny rozdíly mezi spektry i pro další vzorky?
z popisu v kap. 4.2.4. a textu v obrázku (Obrázek 17) není zcela zřejmé, zda byly skutečně připraveny fotovoltaické články. V popisu obrázku je uvedena struktura s objemovým heteropřechodem aktivní látka/PCBM, v popisu uvedeném na obrázku je uvedena struktura fotodiody. V popisu obrázku je uvedeno „V-A charakteristiky sestrojených článků“. Objasněte.
ve výsledcích impedanční spektroskopie bych očekával změřená spektra, tj. závislosti velkiosti impedance a fáze na frekvenci, z nichž lze pomocí matematického aparátu (viz vztah 10 na str. 20) stanovit závislost elektrické kapacitance na konduktanci. Jak si vysvětlujete, že vodivost z impedančních spekter vzorku (33) je větší než vzorku (32), když z obrázku 17 vyplývá, že proud tekoucí vzorkem (32) je desetkrát větší než vzorkem (33). U impedančních spekter (Obrázek 18) není také zřejmá měřená struktura.