JANOUŠEK, J. ANALÝZA MULTISPEKTRÁLNÍCH INDEXŮ PŘI DÁLKOVÉM PRŮZKUMU ZEMĚ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Inženýr Jiří Janoušek se ve svém doktorském studiu věnoval analýze multispektrálních indexů při dálkovém průzkumu země. Jedná se o aktuální téma, které koncepčně zapadá do oblasti označované jako precizní zemědělství nebo také zemědělství 4.0. Disertační práce splnila stanovený cíl. Student po dobu svého studia prováděl experimenty, kdy se zaměřil na stanovení optimální doby sklizně polních plodin, převážně různých hybridů kukuřice, na základě dat získaných z multispektrální kamery umístěné na bezpilotním letadle. Nasnímané obrazy vážil různými veličinami, nejen jako je například často používaný vegetační index NDVI, ale také méně užívanými NDRE a GNDVI. Získané indexy z vybraných oblastí pole koreloval s výsledky nutriční analýzy rostlin. V disertační práci je popsána metodika, která popisuje jednotlivé kroky od sběru dat přes matematickou analýzu, až k získání závislostí mezi obsahem sušiny v rostlinách kukuřice, z čehož lze vyvodit optimální dobu sklizně rostlin pěstovaných pro určitý účel. Výsledky jsou významné zejména pro oblast zemědělství v České republice, a i když je práce primárně zaměřena na analýzu pole s kukuřicí, tak je možné metodiku stanovenou v práci uplatnit také na jiných plodinách. Výsledky práce mají praktický dopad. Stanovení optimální doby sklizně na základě nasnímaných obrazů rostlin z celého pole přináší optimalizované nutriční vlastnosti úrody pro účel, za jakým byly rostliny na poli pěstovány. Jsou to například vhodné nutriční parametry kukuřice pro siláž do bioplynových stanic, nebo naopak siláž pro výkrm skotu, kdy lze v rámci celého řetězce dopočítat výsledek až na produkci a cenu mléka. Studium a experimenty byly časově náročné, protože student musel vždy vycházet z hodnot údajů získaných před a po sklizni v daném roce. Studium bylo prodlouženo z důvodu pandemie covid, ale pro výsledky uvedené v disertační práci bylo delší studium spíše přínosem, protože znamenalo zpracování více dat z více polí po dobu více let. Tím se algoritmy používané pro stanovení výsledků stávají robustnější a méně odolné na změny prostředí a klimatické podmínky. Student je hlavním autorem dvou článků ve významném časopise s IF vyšším než 5 v oboru své disertační práce a spoluautorem dalšího článku v IF časopise, který s tématem disertační práce okrajově souvisí. Z hlediska požadavků na studijní výsledky výrazně převýšil povinnost získání minimálních bodů v oblasti studijních výsledků, pedagogické práce a vědecko-výzkumné činnosti. Rovněž je aktivní v prezentaci univerzity, fakulty i Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky. Aktuálně je za VUT hlavním řešitelem projektu ve výzvě TAČR SIGMA DC 2 a spoluřešitelem dvou projektů v bezpečnostních výzvách MVČR. Student prokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu. Předkládaná disertační práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Na základě výše zmíněných výsledků a aktivit studenta doporučuji disertační práci k obhajobě a navrhuji udělení titulu Ph.D. ve studijním programu Teoretická elektrotechnika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně.
viz pdf
viz pdf
eVSKP id 158793