HOŘAVA, P. Analýza oprávněnosti využití solárních natáčecích zařízení pro fotovoltaické systémy v dané lokalitě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Pavel Hořava se ve své práci zabýval zhodnocením oprávněnosti využití solárních natáčecích zařízení u fotovoltaických systémů. Student měl v práci tuto problematiku přiblížit a zhodnotit po teoretické stránce. V návaznosti na toto zhodnocení měl provést i doplňující matematické výpočty a realizovat praktické ověření na základě laboratorního měření. Splnění požadavků zadání bylo proto hodnoceno podle obsahové shody stanovených cílů s obsahem vypracované práce. Jsou zde jednak uvedeny základní údaje o výrobě elektrické energie z fotovoltaických zdrojů na území České republiky. Dále jsou definovány a popsány jednotlivé vlivy ovlivňující výkon fotovoltaických elektráren. Přehledně je provedeno i představení jednotlivých typů natáčecích systémů pro fotovoltaické panely. Důležitou částí práce je porovnání výroby ze stacionárně provozovaných fotovoltaických panelů a z panelů využívající natáčecí systém. Toto porovnání je realizováno poměrně rozsáhle, a to jednak matematickými výpočty a poté také na základě laboratorních experimentů. Navržené a realizované experimenty by však vzhledem k dosaženým výsledkům možná bylo dobré opakovat, případně experiment pozměnit a lépe optimalizovat, aby došlo k výraznější eliminaci a korekci chyb měření. Lze však konstatovat, že hlavní vytyčené cíle byly splněny a i návaznost jednotlivých kapitol v práci je dobrá. Celou práci vypracovával pan Hořava průběžně a také absolvoval několik předem domluvených konzultací. Připomínky z konzultací se pak snažil vhodně do práce zapracovat a začlenit. Formální zpracování práce je dobré a přehledné, až na některé stylistické a jiné nedostatky, které souvisí například s nejednotným formátováním textu (viz. cizojazyčný abstrakt). Tyto zmíněné nedostatky však nijak zásadně neovlivnily konečnou kvalitu bakalářské práce. Rozsah použité literatury se pro daný typ práce jeví jako dostatečný a student pracoval s řadou typově a tematicky odlišných zdrojů. V seznamu použité literatury však existují neúplnosti v bibliografických citacích, například [17] aj. I přesto je však například tento zdroj snadno identifikovatelný. Samotné odkazovaní se v textu na použité zdroje se jeví však jako správné. Dle výše uvedených skutečností doporučuji bakalářkou práci k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Otázka: Ze závěru práce vyplývá, že pro zvýšení vyrobeného výkonu z fotovoltaických elektráren se jeví, vzhledem k několika skutečnostem, jako nejvýhodnější sezónní změna úhlu naklonění fotovoltaických panelů. Je tato sezónní změna úhlu realizována i na českých fotovoltaických elektrárnách? Odpověď více rozveďte.
Práce pojednává o analýze natáčecího systému s pevným u FVE zdrojů a obsahuje 57 stran. Hned úvodem nesouhlasím s tvrzením v kapitole 1.3, že jediným prvkem pro výrobu FV panelů je křemík. Naopak velmi rozšířená je výroba článků na bázi CdTe (park 500 MWp, účinnost nad 17,3 %). V kapitole 1.6 chybí definice likvidace panelů, o které se student zmiňuje. V současné době je ekologická likvidace již vyřešena, v tom bych problém neviděl. Kritický jsem ke značení jednotek v textu. Vysvětlování jednotlivých veličin ve vzorci a jejich jednotek jako (v °, v J, v V, apod.) je nepřípustné. Ve výpočtech se měl zdržet uvádět procenta (nesedí velikostně), ale pouze poměrem. V kapitole 4.1, kde student vypočítává jednotlivé parametry intenzity ozáření a deklinaci Slunce, vychází ze vztahu citovaného v literatuře 21. Norma ČSN 730581- Oslunění budov a venkovních prostor - Metoda stanovení hodnot, vymezuje jasný výpočet deklinace. Pro přesné určení se určuje vždy v patnáctém dni v měsíci (průměr hodnot). Bibliografický zápis čísla [17] je špatně citován. V návrhu pro danou lokalitu je pouze citována již funkční elektrárna na střední škole. Čekalo by se od názvu více. U experimentálního měření (což oceňuji) postrádám vypsanou rovnici regrese se spolehlivostním parametrem. Bez něho nelze říci, zda-li je typ regrese vhodný. Někdy se v textu objevují překlepy, které nemají výrazný negativní podíl na kvalitu práce. Velice pozitivní je přístup studenta ke grafice, kde řada obrázků se zdá být překreslená s citacemi. Z práce je také vidět znalost problému a snahu o řešení problematiky. Přes výše uvedené nedostatky hodnotím práci za poměrně zdařilou a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 47848