SVOBODA, O. Pokročilé metody segmentace cévního řečiště na fotografiích sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem diplomové práce bylo prostudovat vlastnosti barevných oftalmologických obrazů sítnice a zejména vlastnosti cévních struktur. Dále bylo cílem navrhnout vhodný přístup pro segmentaci cévního řečiště s využitím různých klasifikačních modelů. Student plně využil dostupnou odbornou literaturu a sestavil literární rešerši na dané téma segmentace cévního řečiště, přičemž se podrobněji zabýval metodami využívajícími strojové učení. Student se nejprve zabýval teoretickými aspekty různých klasifikačních modelů, a poté testováním těchto modelů s využitím programových prostředí MATLAB a WEKA. V další fázi student aplikoval dosažené poznatky na problematiku segmentace cévního řečiště. Podstatná část práce byla věnována implementaci metod a propojení obou programových prostředí. Výstupem práce jsou funkční programové moduly, které lze využít pro segmentaci cévního řečiště na sítnici pomocí zvoleného klasifikátoru a vlastní sady příznaků. Současná implementace je však výpočetně a paměťově velmi náročná. Student byl v průběhu řešení diplomové práce aktivní, prokázal schopnost pracovat samostatně a konstruktivně řešit problémy technického charakteru. Dosažené výstupy a celkový přístup studenta hodnotím klasifikačním stupněm A/92 b.
Práce Bc. O. Svobody se týká segmentace cévních struktur na snímcích sítnice, pořízených fundus kamerou (kap.2). Kap. 3 se týká obecně segmentačních technik, ovšem autor hned přechází ke své tezi, z níž pak vychází koncepce celé práce, že prahování je stěžejní částí segmentace, což je značně zužující. Kapitola obsahuje poměrně rozsáhlý přehled různých publikovaných metod segmentace pro daný problém; při této šíři ovšem nutně zůstává popis na povrchu a je místy i nepřesný. Popis v sekci 3.2, týkající se dále využívaných metod, je bohužel jen povrchní. Jádrem práce je kapitola 4, jež popisuje vlastní použitý přístup. Bohužel, konkrétní řešený dílčí problém není řádně definován a čtenář tudíž neví, čeho se využívané klasifikátory mají týkat. Lze se pouze domnívat, že jde o binární klasifikaci jednotlivých pixelů, ale zůstává nevysvětleno, z čeho klasifikace vychází – zda z nějakého okolí klasifikovaného pixelu či jinak. Popis klasifikátorů v kap. 4.1. je opět spíše přehledový, bez bližšího vysvětlení jejich funkce, a to i v případě výsledně použité metody Naive Bayes. Kap. 4.2 spolu s větší částí kap. 4.3 popisuje dostupný software WEKA a struktury s ním spojené; další údaje jsou pak spolu s manuálem klasifikačního programu (nazývaného zde „modelem“) v přílohách. Výsledky, dosažené pomocí tohoto softwarového vybavení jsou uvedeny a diskutovány podrobně, včetně hodnocení senzitivity, specificity a statistické přesnosti v kap. 5. Ani zde se ale čtenář nedozví, co se vlastně klasifikovalo, tj. jak byl definován vstup klasifikátorů. Hodnocení práce je rozporuplné. Na jedné straně je pozitivní, že student prostudoval zřejmě značný rozsah aktuální související literatury, byť zřejmě nepronikl do hloubky jednotlivých pramenů, a nalezl vhodný software, jejž pak použil nejen přímo, ale i v sofistikovaně modifikované podobě, která umožnila zpracování rozsáhlých souborů dat. Kladně lze hodnotit také zřejmě nemalou práci s přípravou softwaru, propojení jeho jednotek a zprovoznění na výkonném hardwaru, včetně jistě velké práce s přípravou zpracovávaných dat a hodnocení výsledků. Na druhé straně základním nedostatkem práce je, že řešený problém není jasně formulován. Samo o sobě omezení na prahovací fázi segmentačních postupů je možné; muselo by však být jasně formulováno, na základě čeho se lokálně určuje příslušný práh. Nebo snad jde i o jinou obecnější klasifikaci, nikoli jen stanovení prahu? Poněvadž nemohu vyloučit, že tato informace je někde v textu skrytě obsažena, musím připustit možnost, že práce je koncipována správně, a pouze chybí zřetelně formulovaná definice toho, co řeší. Ovšem inženýrské dílo, jímž je diplomová práce, takový nedostatek snese stěží. Za této situace nepovažuji za účelné vytýkat některé drobnosti, byť mnohé svědčí o jisté povrchnosti, která je bohužel znakem celé práce pokud jde o metodologii. Struktura práce je formálně vyhovující, avšak jádro práce v kapitole 4 mělo být členěno jinak, mj. i přehledněji. S ohledem na rozsáhlou práci, která zřejmě byla vykonána a s předpokladem, že chybějící jasnou formulaci problému student doplní při obhajobě, hodnotím práci jako dobrou, na mezi 70 bodů.
eVSKP id 65507