Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Průša, Stanislav

Předložená diplomová práce v sobě tematicky kombinuje studium interakce iontů inertních plynů a galia s grafenovými vrstvami na SiO2 substrátech a analýzu chování zlatých nanočástic na germaniovém substrátu za zvýšených teplot. Cíle stanovené v zadání diplomové práce se podařilo z větší části splnit. Odprašovací dávku galia pro grafenovou vrstvu se nepodařilo určit, stejně jako nebyly naplněny experimenty související se studiem chování nanočástic Ga a In. Autor navrhl a realizoval několik konstrukčních úprav vyhřívací paletky a postupně je podrobil adekvátním testům. Přestup tepla z vyhřívacího elementu do vzorku byl nutnými úpravami ztížen, a to do té míry, že nedovolil dosáhnout finální požadované teploty pro in-situ studium chování Au, Ga a In nanočástic. Proto byly experimenty se zlatými nanočásticemi provedeny na standardní vyhřívací paletce a svými výsledky potvrdily teoretické předpoklady. Text předložené práce se rodil svízelně a společně s její celkovou přehledností bohužel utrpěl velkou měrou časovou tísní, ve které byl dokončován. Rád bych ocenil iniciativní přístup pana Martina Chmelického při modifikaci vyhřívací paletky a při experimentech souvisejících s využitím SEM mikroskopie a FIB technologie při řešení úkolů zadání. Celkově navrhuji hodnotit práci stupněm C (dobře).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	D
Grafická, stylistická úprava a pravopis	C
Práce s literaturou včetně citací	C
Samostatnost studenta při zpracování tématu	B

Navrhovaná známka: C

Posudek oponenta

Caha, Ondřej

Práce obsahuje důležité experimentální výsledky týkající se kontaminace povrchů grafenu iontovými svazky. Zabývá se v první řadě stanovením dávek neonových iontů nutných k odprášení grafenové vrstvy a výsledky porovnává s galiovým odprašováním a určením kontaminace vzorku použitými ionty. Dále se zabývá úpravou držáku vzorku pro rozšíření možností přístroje o měření vzorků připravených v UHV aparatuře za vysokých teplot a testováním držáku na vzorcích germaniových nanočástic. Podařilo se vyrobit dvě verze upraveného držáku vzorku, avšak nebylo dosaženo zcela uspokojivého upevnění termočlánku. Bohužel, zejména popisy experimentů jsou v mnohých místech nejasné a zasloužily by si rozhodně větší péči, zatímco jsou v práci zahrnuty některé části, z mého pohledu nadbytečné.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	E
Grafická, stylistická úprava a pravopis	E
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: C

Otázky

V teoretické části je už rovnice (1) na stranách 3 a 4 uvedena nesprávně. Součet energií E1 a E2 nesplňuje zákon zachování energie uvedený výše. Prosím o uvedení správných vztahů.
K části 1.1.2.3 bych se chtěl zeptat v čem spočívá hlavní rozdíl mezi LEIS od RBS. Proč je pro RBS interakční potenciál snadno vyčíslitelný narozdíl od LEIS? Také bych chtěl dodat, že RBS není zpětný rozptyl elektronů.
V kapitole 1.2.1 je uveden přehled několika typů ionotových zdrojů a detektorů. Které z nich jsou instalovány v použitém přístroji?
Zcela mi chybí zmínka o rozměrech či prostorovém rozlišení rastrované oblasti v obrázcích 25, 37 a 38. Stačí alespoň přibližně.
Popis experimentu v části 2.2.5 je obzvláště nejasný. Podle mých informací není přístoj LEIS vybaven zdrojem galiových iontů ani rtg detektorem. V jakém přístroji byl tedy vzorek připraven? Jaké bylo pořadí experimentálních kroků – EDX analýza předcházela nebo následovala po LEIS? Spektra v grafu 36 jsou označeny podle velikosti uhlíkového signálu, ale není jasné, v jakém pořadí byla pořízena a z které části vzorku.
Myslím, že v diplomové práci není třeba rozvádět detaily výpočtů na úrovni učebnice pro střední školy, viz například strana 37.
V práci je několik částí, které téměř vůbec nesouvisí s hlavní částí: popisy vlastností materiálů v oddílech 1.3.2 až 1.3.6 jsou vesměs irelevantní a stejně tak obě přílohy.
Konstatování v části 1.3.1.3 o nevyšší současně dosažené frekvenci tranzistoru je zřejmě překlep.