KVASNIČKOVÁ, L. Vliv složení heterogenní bipolární membrány na její mechanické vlastnosti. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Neděla, David

Stejně jako vyhotovení diplomové práce lze rozdělit na experimentální a "literární" část, lze rozdělit i přístup Bc. Lucie Kvasničkové. Zatímco praktická část byla provedena pečlivě, v dostatečném předstihu a velmi širokém rozsahu, sepsání textu probíhalo na poslední chvíli bez možnosti výraznějších korekcí. Předkládaná práce odpovídá rychlosti vypracování a střídá kvalitnější pasáže (především v experimentální části) s horšími (především teoretická část). I přes určité výhrady k provedení doporučuji tuto diplomovou práci k obhajobě, neboť obsahuje množství kvalitně naměřených a dostatečně zpracovaných dat, jež nabízejí náhled do dosud nepříliš sledované oblasti membránových materiálů.

Posudek oponenta

Válek, Robert

Otázka: Proč je napětí při přetržení nižší u zbotnalých membrán ve srovnání se suchými? Připomínky k práci: Předložená diplomová práce studentky Bc. Lucie Kvasničkové se zabývá mechanickými a fyzikálními vlastnostmi bipolárních iontovýměných membrán určených pro elektrodialýzu. Práce má přiměřený rozsah 57 stran včetně příloh a má standardní členění úvod, teoretická část (14 stran), výsledky a diskuze (8 stran), závěr a přílohy. Popis membrán, jejich funkce a rozdělení membrán v kapitole 2.1. je popsáno povrchně a ne zcela logicky, což může čtenáři, který se nepohybuje v této problematice činit problémy. To se projevuje i v další kapitole 2.2., která popisuje membránový proces elektrodialýzu, ale iontově selektivní membrány jsou popsány až o dvě kapitoly dál. Elektrodialýza s bipolárními membránami je popsána solidně. Obrázek 4. má být dle popisku schématem výroby hydroxidu sodného a kyseliny sírové z roztoku síranu sodného, ale na obrázku je schéma výroby hydroxidu sodného a hydroylkarboxylové kyseliny ze sodné soli této kyseliny. Naštěstí na obrázek 4 není ani v textu odkaz. K obrázku 6 také chybí odkaz v textu. V kapitole 2.3.7. jsou přehledně popsány aplikace elektrodialýzy s bipolárními membránami. V kapitole 2.7. Laserová difrakce je konstatováno, že patří k hlavním metodám použitým v této práci, ale není rečeno k čemu. Teorie k této metodě je z mého pohledu zbytečná, popis nevede k jejímu pochopení a u většiny vzorců chybí popis symbolů a chybí i zdroje. Podobně je to i u kapitoly 2.8. Elektronová mikroskopie, zde autorka zabíhá do zbytečných detailů nesouvisících se zaměřením práce. V tabulce 1 je přehled použitých pojiv s uvedením jejich hustoty a teploty tání. Bylo by vhodné uvést i další materiálové vlastnosti, jako je modul pružnosti a index toku taveniny, z čehož by bylo dobře patrné, jak se tyto materiály liší. Podobně iontově výměnné pryskyřice by měly být popsány například botnavostí a iontovýměnnou kapacitou. Výroba membrán je popsána přehledně po jednotlivých krocích, jen obrázky 7 a 8 jsou zbytečné a nevypovídají o ničem. Místo obrázku 7 by bylo vhodné dokumentovat rozdíl mezi vysušeným a vlhkým ionexem ve skleněných válcích. Z toho by byla patrná objemová změna při botnání ionexu. V kapitole 3.2.9. jsou definiční vztahy mechanických vlastností napětí, prodloužení, Youngův modul, mez kluzu. Tato část měla být uvedena v teoretické části a měla být mnohem více rozvedena. Heterogenní membrány jsou klasickým částicovým kompozitem s polymerní matricí a byl zde velký prostor pro využití znalostí studentky, které získala na Ústavu chemie materiálů, který se dlouhodobě kompozitním materiálům věnuje. Membrány jsou ideální pro aplikaci směšovacího pravidla pro výpočet hustoty a dále pro aplikaci různých modelů pro výpočet modulu nebo pevnosti částicových kompozitů. Nedostatkem je i skutečnost, že v práci nejsou uvedené rozměry zkušebních těles a norma, dle které byly provedeny tahové zkoušky. V kapitole 4 jsou uvedeny výsledky, diskuze těchto výsledků je velmi slabá, jde spíše jen o fenomenologický popis. I když objem prací, které studentka provedla je obdivuhodný, bohužel výsledky mechanických a elektrochemických vlastností membrán nejsou dány do souvislosti se složením polymerní matrice a velikostí částic ionexu. V tabulce 5 (kapitola 4.5.) nejsou uvedeny jednotky. Autorka by se měla vyvarovat zavádění nových pojmů jako je elasticita s jednotkou MPa a používat výrazy zavedené ve fyzice a materiálových vědách. To stejné platí i o "houževnatosti" v procentech uvedené v tabulce v příloze 1 a 2, ve skutečnosti je to poměrná deformace při přetržení. Všech naplánovaných cílů v experimentální části bylo dosaženo a získaná data jsou velmi hodnotná pro pracoviště MemBrain, bohužel zpracování výsledků a jejich diskuze činí tuto diplomovou práci jen průměrnou.

eVSKP id 100160