Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Kozák, Jiří

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou ventilů používaných v raketových motorech. Autor k vypracování zadaného tématu přistoupil zodpovědně a samostatně. Rešerši a návrhu hydraulické části pístového ventilu předchází poměrně rozsáhlá teoretická část. Rozsah i kvalita této části předložené práce jsou vzhledem k zadanému tématu dostatečné. Následná hlavní část obsahující rešerši dané problematiky je zpracována přehledně a na dostatečné úrovni. Návrh ventilu provedený autorem práce je podložen CFD analýzou několika variant vnitřního uspořádání ventilu. Je třeba vyzdvihnout, že se autor práce s danou problematikou seznámil samostatně a přes omezení daná dostupnými prostředky (jak z pohledu softwaru, tak z pohledu hardwaru), zvládl provést analýzu proudění v poměrně složité geometrii. Práci je možné vytknout drobné nedostatky vyplývající z překladu anglického názvosloví, občasné chyby ve formátování (např. jednotky fyzikální veličiny na novém řádku s. 54). V literatuře se zbytečně často jako zdroj informací objevuje Wikipedie, nicméně je třeba zároveň konstatovat, že se jedná o obecné informace, týkající se různých typů palivových cyklů raketových motorů. Celkově lze konstatovat, že autor splnil zadání bakalářské práce. Předloženou práci hodnotím celkovou známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Štefan, David

Student prokázal schopnost vypracovat podrobnou rešerši dané problematiky. Rešerše je vypracována na dobré úrovni a čtenáře práce seznámí s aspekty raketových motorů. Zejména pak s typy a konstrukcí ventilů pro raketové motory. V praktické části práce se student zaměřil na konstrukci uzavíracího lineárně pístového ventilu. Byly předloženy celkem 3 varianty, kde dvě varianty obsahovaly systém usměrňovacích klapek. Samotné konstrukční řešení je následně ověřeno CFD výpočtem a vyhodnocením ztrátového součinitele. Vzhledem k složité problematice CFD výpočtů, lze tuto část práce na podmínky BP brát za dobře zvládnutou. Až na drobné připomínky BP hodnotím kladně a navrhuji ji proto k obhajobě. připomínky: - hodnota 30

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

V primárních požadavcích na konstrukci na str. 47 (kap. 6.1) je uvedeno, že „metan proudí rychlostí 5 kg/s“. V tomto případě se nejedná o rychlost ale hmotnostní průtok Qm. Nicméně na str. 54 (kap. 6.4) je uvedeno: ...“rychlost proudění uvnitř ventilu bude kolem 50 m/s“,... . V případě hmotnostního toku Qm = 5 kg/s je to přesně ve vstupním potrubí 51.05 m/s a ve výstupním potrubí 73.51 m/s. Mimo to na Obr. 6.4 (str. 49) je z vektorů rychlosti vidět, že rychlost proudění ve ventilu může přesáhnout až 100 m/s. Dále se ale v této kapitole píše: Počáteční podmínky jsou definované na vstupu jako hmotnostní průtok (Mass Flow Rate) o velikosti 2.5 kg/s. Otázka tedy zní z jakého důvodu je uvažován v CFD výpočtu poloviční Qm = 2.5 kg/s?
Jak velké byly střední hodnoty y+ pro některou z variant? Podařilo se dodržet alespoň rozmezí 30
Jak velké bylo prodlouženi výpočetní domény na vstupu, respektive výstupu? Jsou nějaké obecné předpoklady, jak daleko od řešeného místa by se ideálně měla nacházet vstupní/výstupní okrajová podmínka?