ODSTRČILOVÁ, E. Vliv dusíkatého hnojení a sucha na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Předložená diplomová práce řeší aktuální problematiku vlivu extrémních klimatických jevů na kvalitu pšeničného zrna. Experimentální materiál byl získán z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. V experimentu, který probíhal v letech 2013 – 2014 bylo simulováno sucho a následující přívalové srážky. Úkolem diplomantky bylo sledovat vliv těchto faktorů na složení lepkových bílkovin u pšenice. V práci se střídají dobré pasáže (diskuse) se slabšími (literární část, interpretace výsledků), je vidět, že autorka měla málo času na studium literatury, zpracování výsledků i psaní celé práce. I přes tyto nedostatky práce splnila požadavky zadání.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Ve své diplomové práci se Bc. Eva Odstrčilová věnuje vlivu dusíkatého hnojení a sucha na obsah gliadinů v pšenici. Po jazykové stránce a formální stránce je práce spíše průměrná, neobsahuje dramaticky vysoké množství chyb a překlepů, ale text není obecně příliš čtivý a občas se v něm čtenář snadno ztratí. Zařazení některých obrázků mi přijde zbytečné – např. informativní obsah obrázku 5 mi (i vzhledem k jeho „čitelnosti“ typu použitého grafu) přijde nejasný, také schematické znázornění struktury gluteninu (obr. 7) a gliadinu (obr. 10) je až naivní a text by se bez nich jistě obešel. Osobně bych vynechal část věnující se velice obecnému popisu metod, které lze použít ke stanovení lepkových proteinů (kapitola 2.5), naopak jsem v teoretické části postrádal jakoukoliv zmínku, která by mě uvedla do současného stavu řešené problematiky – vliv hnojení a různých stresových faktorů na obsah lepku v pšenici byl již jistě studován. Do jisté míry poskytuje tento přehled kapitola 5 – Diskuse, nicméně cílem této kapitoly je primárně komentovat experimentální výsledky diplomové práce a ne poskytnout obecný kontext. I přesto prokázala studentka schopnost práce s odbornou literaturou, kterou správně a úplně cituje. Výsledková část práce je uspořádána jednoduše avšak přehledně, komentář výsledků je poněkud stereotypní, ale věcně správný. Autorka se v textu několikrát zmiňuje o statistické významnosti výsledků, nicméně není jasné, který statistický test byl použit. Matoucí je také popisek jednotek na osách Y u obrázků 28 – 33. Zajímavá a hodnotná je již zmíněná Kapitola 5, ve které autorka zasadila své výsledky do současného stavu poznání dané problematiky. Celkově tedy práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 94720