MAŘAS, M. Automatizace kalibračního procesu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce tematicky navazovala na předchozí semestrální práci studenta. Téma práce bylo zadáno externí firmou a považuji ho za středně náročné. Cílem práce byl návrh a realizace automatizace kalibračního procesu při kalibraci elektronických měřičů výkonu. Zadání vyžadovalo nastudovat problematiku práce v kalibrační laboratoři včetně různých metod stanovení nejistot, návrhu měřicích systémů a programování v LabVIEW. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při provádění experimentů. Pracoval velmi iniciativně a samostatně, na konzultace chodil připravený. Odevzdaná technická zpráva splňuje všechny formální požadavky, použitá literatura je důsledně citována. Výsledný program je funkční, byl verifikován porovnáním výsledků kalibrace s původním pracovním postupem, firma jej plánuje používat. Po vzájemné domluvě bylo upuštěno od zveřejnění výsledného zdrojového kódu programu, který je ale k dispozici u vedoucího práce.
Cílem diplomové práce byla automatizace kalibračního procesu na pracovišti pro kalibraci elektronických měřičů výkonu ve firmě AVL Moraiva s.r.o. Diplomová práce je rozdělena na pět hlavních částí. V první části (kapitoly 1 a 2) diplomant popisuje kalibrační pracoviště, jednotlivé měřicí přístroje a také postup kalibrace včetně zjištěných nedostatků, ke kterým dochází při manuální kalibraci wattmetrů. U popisu jednotlivých přístrojů mohly být uvedeny podstatné parametry přístrojů, jako je přesnost měřicího přístroje, rozlišení, u generátoru například velikost výstupního napětí atd. V druhé části (kapitola 3) je popsán návrh automatizace pracoviště a jsou uvedeny možnosti využití již existujících programů pro automatizované měření. U programů jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých softwarů s tím, že ani jeden z uvedených programů není možné využít pro automatizaci kalibračního procesu. Proto v kapitole č. 4 student popisuje návrh a realizaci programu v prostředí LabVIEW. V práci chybí uvedení verze LabVIEW, ve které je program vytvořen. Program je popsán pouze slovně s pomocí vývojových diagramů, které jsou uvedeny v textu bez odkazů na ně. Samotný program je dostupný pouze u vedoucího práce. Myslím si, že diplomant mohl text práce doplnit minimálně částmi z blokového diagramu, což by usnadnilo čtenáři pochopení funkčnosti programu. Navíc podstatné části například pro navázání komunikace s přístroji jsou popsány v přílohách C, kde student detailně popisuje nastavení parametrů komunikace pro jednotlivé měřicí přístroje, ale v textu práce se na tuto přílohu vůbec neodkazuje. V kapitole 4.1 popisující soubor pro vyhodnocení dat je uveden příklad tabulky pouze pro zadávání měřicích bodů, tabulky pro ukládání naměřených dat jsou popsány pouze slovně, zobrazení v podobě obrázku chybí. Přesto z práce vyplývá, že program je funkční a byl odzkoušen pro kalibraci wattmetru Hioki 3331. Ve čtvrté části práce jsou popsány metody GUM a Monte Carlo pro stanovení nejistoty měření. Analýza nejistot je rozebrána převážně metodou GUM, kde student kromě teoretického popisu stanovení nejistot přímého měření uvádí i příklad výpočtu pro konkrétní provedené měření. Zde mi chybí postup stanovení celkové nejistoty typu B z dílčích nejistot typu B pro jednotlivé zdroje nejistoty a bylo by vhodné shrnutí výpočtu nejistoty měření výkonu provést pomocí bilanční tabulky. Nejistotu stanovenou metodou GUM pak student používá pro srovnání s výpočtem metodou Monte Carlo, které se obvykle pro stanovení nejistot přímých měření nevyužívá. Student alespoň ukázal vliv počtu opakování pro stanovení nejistoty metodou Monte Carlo a v elektronických přílohách je skript v programu Matlab, který je určen pro výpočet nejistot a také pro stanovení výroku o shodě. Z výsledků vyplývá, že je vhodné využít vyšší počty opakování a také je zřejmé, že výsledky u obou metod jsou srovnatelné. V této části práce se vyskytují občasné chyby. Například v tabulce 5.2 chybí jednotky u stanovených nejistot a není jasné, co znamenají symboly Us a Uh. V některých hodnot je využita desetinná čárka, někde desetinná tečka. Na straně 51 nad kapitolou 5.3 jsou dva různé výpočty pro U(spodní_mez), které se liší ve způsobu výpočtu i ve výsledku. Dále není jasné, proč diplomant uvádí výslednou nejistotu na čtyři platné číslice. V případě, že se nejistoty stanovují v kalibračních laboratořích, je vhodné prostudovat i dokument EA-4/02 M 2022. Poslední část práce je věnována popisu definování výroku o shodě a volbě rozhodovacích pravidel. Výrok o shodě může být dle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 uveden v kalibračním listě. Diplomat přehledně popisuje možná rozhodovací pravidla, uvádí konkrétní příklad stanovení výroku o shodě a jeho zápis do kalibračního listu. Text práce je řazen logicky, jen mi v textu chybí odkazy na obrázky, tabulky a případně na přílohy práce. Rozsah práce je 50 stran od úvodu po závěr, což odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 160109