MAŘAS, M. Automatizace kalibračního procesu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Diplomová práce tematicky navazovala na předchozí semestrální práci studenta. Téma práce bylo zadáno externí firmou a považuji ho za středně náročné. Cílem práce byl návrh a realizace automatizace kalibračního procesu při kalibraci elektronických měřičů výkonu. Zadání vyžadovalo nastudovat problematiku práce v kalibrační laboratoři včetně různých metod stanovení nejistot, návrhu měřicích systémů a programování v LabVIEW. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při provádění experimentů. Pracoval velmi iniciativně a samostatně, na konzultace chodil připravený. Odevzdaná technická zpráva splňuje všechny formální požadavky, použitá literatura je důsledně citována. Výsledný program je funkční, byl verifikován porovnáním výsledků kalibrace s původním pracovním postupem, firma jej plánuje používat. Po vzájemné domluvě bylo upuštěno od zveřejnění výsledného zdrojového kódu programu, který je ale k dispozici u vedoucího práce.

Navrhovaná známka
A
Body
90

Posudek oponenta

Šedivá, Soňa

Cílem diplomové práce byla automatizace kalibračního procesu na pracovišti pro kalibraci elektronických měřičů výkonu ve firmě AVL Moraiva s.r.o. Diplomová práce je rozdělena na pět hlavních částí. V první části (kapitoly 1 a 2) diplomant popisuje kalibrační pracoviště, jednotlivé měřicí přístroje a také postup kalibrace včetně zjištěných nedostatků, ke kterým dochází při manuální kalibraci wattmetrů. U popisu jednotlivých přístrojů mohly být uvedeny podstatné parametry přístrojů, jako je přesnost měřicího přístroje, rozlišení, u generátoru například velikost výstupního napětí atd. V druhé části (kapitola 3) je popsán návrh automatizace pracoviště a jsou uvedeny možnosti využití již existujících programů pro automatizované měření. U programů jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých softwarů s tím, že ani jeden z uvedených programů není možné využít pro automatizaci kalibračního procesu. Proto v kapitole č. 4 student popisuje návrh a realizaci programu v prostředí LabVIEW. V práci chybí uvedení verze LabVIEW, ve které je program vytvořen. Program je popsán pouze slovně s pomocí vývojových diagramů, které jsou uvedeny v textu bez odkazů na ně. Samotný program je dostupný pouze u vedoucího práce. Myslím si, že diplomant mohl text práce doplnit minimálně částmi z blokového diagramu, což by usnadnilo čtenáři pochopení funkčnosti programu. Navíc podstatné části například pro navázání komunikace s přístroji jsou popsány v přílohách C, kde student detailně popisuje nastavení parametrů komunikace pro jednotlivé měřicí přístroje, ale v textu práce se na tuto přílohu vůbec neodkazuje. V kapitole 4.1 popisující soubor pro vyhodnocení dat je uveden příklad tabulky pouze pro zadávání měřicích bodů, tabulky pro ukládání naměřených dat jsou popsány pouze slovně, zobrazení v podobě obrázku chybí. Přesto z práce vyplývá, že program je funkční a byl odzkoušen pro kalibraci wattmetru Hioki 3331. Ve čtvrté části práce jsou popsány metody GUM a Monte Carlo pro stanovení nejistoty měření. Analýza nejistot je rozebrána převážně metodou GUM, kde student kromě teoretického popisu stanovení nejistot přímého měření uvádí i příklad výpočtu pro konkrétní provedené měření. Zde mi chybí postup stanovení celkové nejistoty typu B z dílčích nejistot typu B pro jednotlivé zdroje nejistoty a bylo by vhodné shrnutí výpočtu nejistoty měření výkonu provést pomocí bilanční tabulky. Nejistotu stanovenou metodou GUM pak student používá pro srovnání s výpočtem metodou Monte Carlo, které se obvykle pro stanovení nejistot přímých měření nevyužívá. Student alespoň ukázal vliv počtu opakování pro stanovení nejistoty metodou Monte Carlo a v elektronických přílohách je skript v programu Matlab, který je určen pro výpočet nejistot a také pro stanovení výroku o shodě. Z výsledků vyplývá, že je vhodné využít vyšší počty opakování a také je zřejmé, že výsledky u obou metod jsou srovnatelné. V této části práce se vyskytují občasné chyby. Například v tabulce 5.2 chybí jednotky u stanovených nejistot a není jasné, co znamenají symboly Us a Uh. V některých hodnot je využita desetinná čárka, někde desetinná tečka. Na straně 51 nad kapitolou 5.3 jsou dva různé výpočty pro U(spodní_mez), které se liší ve způsobu výpočtu i ve výsledku. Dále není jasné, proč diplomant uvádí výslednou nejistotu na čtyři platné číslice. V případě, že se nejistoty stanovují v kalibračních laboratořích, je vhodné prostudovat i dokument EA-4/02 M 2022. Poslední část práce je věnována popisu definování výroku o shodě a volbě rozhodovacích pravidel. Výrok o shodě může být dle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 uveden v kalibračním listě. Diplomat přehledně popisuje možná rozhodovací pravidla, uvádí konkrétní příklad stanovení výroku o shodě a jeho zápis do kalibračního listu. Text práce je řazen logicky, jen mi v textu chybí odkazy na obrázky, tabulky a případně na přílohy práce. Rozsah práce je 50 stran od úvodu po závěr, což odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.

Navrhovaná známka
D
Body
65

Otázky

eVSKP id 160109