FOLTOVÁ, A. Vliv tlaku použitého při výrobě elektrod na jejich výsledné vlastnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Náplní diplomové práce studentky Ing. Anežky Foltové bylo studium vlivu použitého tlaku při lisování elektrod na elektrochemické vlastnosti. Jedná se tedy o práci zaměřenu spíše aplikačně, jelikož tento parametr je velmi důležitý pro správnou funkci baterie nejen v laboratorních podmínkách, ale právě při komerční výrobě. Studentka se v teoretické části práce věnuje všeobecnému přehledu akumulátorů a historii jejich vývoje. V další části práce se věnuje problematice lithno-iontových akumulátorů jejich principu a jejich konstrukci. Dále se věnuje přehledu materiálů pro kladnou a zápornou elektrodu a popisuje jejich výhody a nevýhody. Čtenář tak získá velmi dobrý přehled o v současnosti používaných materiálech. V praktické části práce se pak věnuje samotné přípravě elektrod, popisu použitých vyhodnocovacích metod a samotnému měření. Studentka po celou dob pracovala velmi samostatně, se zájmem o dané téma. Výsledky, kterých dosáhla, jsou poměrně dobře diskutovány a se snahou provázat výsledky získané z jednotlivých charakterizačních metod. Rozsah práce je z mého pohledu dostatečný a díky dobrému zpracování výsledků dosažených v praktické části se na ni dá i dále velmi dobře navázat v budoucnu. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 90b.
Ing. Anežka Foltová se ve své diplomové práci zabývá vlivem tlaku použitého při výrobě kladných elektrod lithiových akumulátorů na jejich výsledné vlastnosti. Práce má některé, spíše drobnější, nedostatky: Grafická podoba seznamů obrázků, tabulek a grafů není nejšťastnější a bylo by vhodnější automaticky vytvářené seznamy ručně upravit. Úroveň práce zbytečně snižuje větší množství překlepů a nejasných formulací, vzniklých zřejmě při úpravách textu. Výjimečně se vyskytují i vyložené chyby, jak v textu, tak například v popiscích grafů. Práce je rozdělena do deseti kapitol, z nichž některé by zřejmě bylo možné zařadit jako podkapitoly. Některé použité zdroje a převzaté informace jsou staršího data, a tím již neaktuální, např. uváděné kapacity olověných článků minimálně od 1 Ah, případně „možný budoucí“ vývoj laptopů s mnohahodinovou výdrží, což je dnes již realitou. V práci je několikrát chybně uváděna kapacita s jednotkou mA/g, namísto mAh/g. Nesouhlasím s tvrzením, že klasické Li-Ion akumulátory nejsou schopny dosáhnout potřebných vlastností pro použití v energetice či elektromobilech (faktem ale je, že je zde výrazný prostor pro zlepšování). Taktéž bych se nerad dočkal toho, že budou postupem času vylepšovány a zdokonalovány technické problémy, jak je v práci uvedeno. V praktické části bych ocenil grafické porovnání všech vzorků v jednom grafu, pro lepší přehlednost by stačily pouze vybrané hodnoty. Kromě těchto nedostatků je ale práce odborně na dobré úrovni, zadání práce bylo splněno. V teoretické části je stručně probrána problematika akumulátorů obecně a detailněji lithiové akumulátory, jejich typy, složení a princip funkce. Autorka v bohaté míře využila dostupnou literaturu a prezentuje srozumitelné informace. Dále jsou stručně představeny měřicí metody použité v praktické části. Praktická část s přípravou vzorků a výsledky měření, je hlavní částí práce. Byly použity různé metody pro ověření vlastností připravených vzorků. Výsledky jsou rozsáhle prezentovány formou grafů, tabulek i doprovodnými texty se značným množstvím údajů charakterizujících měřené vzorky. Grafy i tabulky jsou správně vytvořené a přehledné. V závěru jsou shrnuty výsledky a stanoven optimální tlak pro lisování vzorků, vyplývající z naměřených údajů. Autorka zřejmě rutinně zvládla metody přípravy vzorků a jejich měření. Prováděná příprava vzorků a měření jsou časově náročné, takže je patrné značné množství práce a času věnovaného práci v laboratoři. Výsledky jsou dobře použitelné pro další práci a je možné je jednak rovnou v praxi použít pro další práci, a také na ně navázat dalším výzkumem.
eVSKP id 103434