THOMAS, M. 3D tisk se stříbrem a jeho využití ve šperkařství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářské práci pana Marka Thomase lze vyčíst mnohé. Ráda bych nicméně začala aspekty, které si zaslouží ocenit, byť jsou v textu samotném upozaděny. Příběh této práce začíná studentovým nadšením pro šperkařskou tvorbu a 3D tiskárny, ale také relativně nízkým povědomím o praktických úskalích jejich provozu. Následně pokračuje hledáním konzultanta a studiem poměrně rozsáhlé odborné literatury, zahrnuje kontaktování několika firem a výrobců v oboru a končí zhodnocením (ač možná ne dostatečně detailním) možností 3D tisku v kontextu malé šperkařské firmy. V rámci zmíněných etap si pan Thomas počínal samostatně a proaktivně. Za zmínku stojí také fakt, že autorem přívěsku prezentovaného v kapitole 4 je sám student. Nyní přejdu k negativním aspektům. Z jazykového hlediska se jedná o práci podprůměrnou. Vyskytují se zde neúplné, nelogické a špatně srozumitelné věty, dále chyby v užití členů a interpunkce, chybné kolokace a také opakování identických výrazů v krátkých úsecích textu (str. 30: „Jewellery industry became highly innovative using such precious metals in PBF printers. Precious metal powders are widely used in 3D printing of intricate or hollow jewellery. Precious metal powders used for printing are mostly made of gold, silver and platinum.”; str. 54: „Jewellery production over many centuries adopted various jewellery production techniques...”). Uvedené nedostatky nalezneme i v českém rozšířeném abstraktu (namátkou: „...inovativní kroky, které posunuly šperkařství o hranici výše...“, „Pro odlévání šperků hraje velkou roli výroba formy, která je vyrobena z vulkanizované pryže…“). Dále, text práce by mohl být lépe strukturovaný. Anglický a (krátký) český abstrakt jsou pouhou kopií zadání. V seznamu literatury není vždy dodržena zvolená citační norma a u některých zdrojů nejsou uvedeny všechny náležité bibliografické údaje. Vyjádření odborného konzultanta, doc. Daniela Koutného: Práce podává základní přehled o technologiích využitelných pro 3D tisk stříbra a stříbrných šperků. Srovnává klasický přístup výroby stříbrných šperků odléváním jak s metodami přímého 3D tisku stříbra, tak s nepřímým způsobem využívajícím 3D tisk master modelů. Práce je na velmi dobré úrovni, cíle práce byly splněny. V teoretické části práce jsou diskutovány výhody a nevýhody stěžejních aditivních technologií, takže čtenář získá představu o důležitých faktorech, které jsou relevantní pro výběr vhodné technologie. Student se orientuje v odborné terminologii, dobře pracuje s literaturou a uvádí odkazy na odborné a vědeckovýzkumné publikace. Praktická část je zaměřena na srovnání technologií na konkrétním příkladu stříbrného přívěsku. Student srovnává použitelná a aktuálně dostupná zařízení na trhu z řady hledisek. Nezaujatě také srovnává cenovou náročnost v závislosti na počtu kusů, což naznačuje důležitost jasného marketingového a finančního plánu pro malé podniky zvažující přechod na aditivní výrobu šperků. Práci by slušelo porovnání a zhodnocení výhod a nevýhod porovnávaných technologií z autorova subjektivního pohledu, například využitím váhy/důležitosti u srovnávaných faktorů, což by přispělo k přímočařejšímu formulování závěrů. Na základě výše uvedených hodnocení a po poradě s odborným konzultantem práci uděluji práci 76 bodů.
Autor ve své práci zkoumá použití 3D tiskáren a jejich využití ve šperkařství, umožňující zrychlení procesu výroby a snížení ceny výrobků díky masovější produkci. Soustředí se především na 3D tisk stříbra a jeho ekonomické výhody a nevýhody pro malé a začínající šperkařské dílny. Teoretická část práce je vcelku obsáhlá a zahrnuje relativně dobře zpracovaný přehled typů 3D tisku, včetně popisu technických procesů tisku z různých materiálů. Praktická část ovšem postrádá logické členění obsahu na stanovení cíle a popisu jednotlivých kroků, jak ho dosáhnout. Cíl je sice vymezen již v zadání práce, nicméně kroky, které k němu mají vést, do sebe nezapadají a postrádají koherenci, návaznost a logickou posloupnost. V první kapitole praktické části je shrnut obsah studie, která porovnává tradiční metody výroby šperků s 3D tiskem, následuje teoretický (ideální) model šperkařské dílny, pro kterou se vyplatí implementace 3D tisku stříbra. Není jasné, na základě jakých informací tento model vznikl, chybí vysvětlení výpočtu prodaných šperků ročně či ekonomických podkladů pro stanovení ročního obratu či (v dolarech!). Dále následují kapitoly, které analyzují parametry vhodné tiskárny. Kapitola Technical data collection sice v úvodu slibuje tři fáze analýzy, čímž naznačuje autorův vlastní vklad, ale již po několika řádcích se dozvídáme, že data v tabulce byla převzata z jiných materiálů. Ve třetí fázi analýzy jsou shrnuta data o cenovém srovnání tradiční výroby šperků a 3D tisku při různých parametrech zadání výroby, pocházející ze dvou firem. Nicméně chybí jakýkoli údaj o firmách samotných, jejich zázemí a počtu zaměstnanců, a jejich ročním obratu, zisku a dalších ekonomických aspektech, což jsou klíčové parametry pro jakoukoli cenotvorbu. Chybí také zdůvodnění, proč byly osloveny právě tyto firmy. Pokud tyto informace chybí, porovnání výrobních nákladů a prodejních cen je zcela irelevantní. Jazyková stránka práce by vydala na další, velice obsáhlý posudek, neboť práce obsahuje enormní množství chyb. Převažují chyby v oblasti syntaxe („Using SLA printers in the jewellery industry has variety of applications such as allowing the user to fully inspect if there are mistakes or defects on the resin objects, master for molds creation or even for directly printing molds which do not need to be created by hand.“ s.19), chybně užitá inverze (…“not only there has been a high costumer demand for such machines, but also an increase in competition (…) lead to their greater affordability.“) s.18. Shoda podmětu s přísudkem taktéž téměř neexistuje a v složených souvětích podmět často chybí, případně se neshoduje s podmětem věty hlavní. Interpunkce je další výraznou slabinou této práce, ať už se jedná o nerozpoznání vztažných vět definujících, oddělení „however“ čárkami při postavení jak na začátku, tak uprostřed věty, a chybějící čárky před spojkami „so“ a „but“. Chybí také povědomí o větách podmínkových a zásadě nepoužití „would“ po „if“. Lexikální chyby jsou zastoupeny rovněž hojně, kupříkladu „the advent of 3D printing“ (s.11), často se opakují slovíčka „interesting“ v jedné větě („ an interesting design, are interesting to be worn. 3D printers have become an interesting tool…“) s. 19, a „large“ je použito v nevhodných konstrukcích („ a large price, a large role“). Nelze také nezmínit chybějící členy neurčité a naopak jejich použití u podstatných jmen nepočitatelných („pays a respect), případně tam kde nepatří („start from a scratch). To je pouhý nástřel typů chyb, které se objevují nejčastěji. Za zmínku stojí také chyby v českém abstraktu, které v zásadě obsahují typově totožné chyby lexikální a syntaktické jako v anglické verzi. I přes výše uvedené výhrady práci doporučuji o obhajobě a hodnotím 53 body, tedy E.
eVSKP id 160166