TYLICHOVÁ, P. Syntetické vonné látky v odpadních vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. .

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

Předložená diplomová práce byla zaměřena na řešení otázky kontaminace abiotických matric, tj. vody syntetickými vonnými látkami, a to české provenience z podniku AROMA. Lineární musk sloučeniny představují poměrně novou skupinu syntetických mošusových látek, která se v poslední době stává stále více rozšířenější, jelikož je předpokládáno, že se jedná o sloučeniny přívětivější pro životní prostředí než jsou ostatní skupiny musk sloučenin. Z literatury je známo, že syntetické vonné látky se z důvodu perzistence a schopnosti kumulace rozšířily do všech složek životního prostředí, především do vodních ekosystémů. Cílem této diplomové práce bylo stanovení vybraných zástupců lineárních musk sloučenin (arocet, arofloron, linalool 925, lilial, isoamyl salicylat) v reálných vzorcích odpadní vody, a to na přítoku a na odtoku z čistírny odpadních vod Brno – Modřice. První část práce tvoří rešerše, zpracována na vysoké úrovni. Tato teoretická část diplomové práce umožnila studentce naplánovat si vhodným způsobem celý experiment. Pro splnění tohoto cíle byla nejdříve provedena optimalizace vybrané metody a následně byla tato metoda použita pro vlastní stanovení reálných vzorků odpadních vod. Analyty byly extrahovány ze vzorku metodou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME). Pro vlastní analýzu byla použita metoda plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS). Na základě získaných dat byla zhodnocena účinnost odstraňování lineárních musk sloučenin z odpadní vody. Jmenovaná studentka pracovala v průběhu řešení diplomové práce velmi precizně, což dokázala předložením vysoce kvalitní diplomové práce, která má jednoznačně charakter vědecké práce. Proto její činnost i vlastní zpracování závěrečné diplomové práce klasifikuji stupněm „A“.

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Diplomová práce má 81 stran textu, seznam citované literatury obsahuje 52 položek, kde jsou zastoupeny monografie, časopisecké informace i zdroje z internetu v přiměřeném zastoupení. Práce je strukturována standardním, svém účelu plně vyhovujícím způsobem. Po stránce grafické úpravy působí velmi úpravným dojmem, jazykovou úroveň lze jen pochválit. Co se týče vlastního obsahu práce: Po stručném Úvodu charakterizujícím zaměření diplomové práce následuje Teoretická část, která se v první fázi zabývá problematikou vůní a voňavkářství. Tato část je velmi pěkně zpracována. Pouze jedna poznámka – v některých pramenech je jako rok objevu nitromusk sloučenin uváděn rok 1888 a jméno objevitele je uváděno jako Albert Baur. Dále jsou diskutovány syntetické vonné látky a jejich výskyt v životním prostředí včetně jejich působení, na což navazuje stať zabývající se analytickým stanovením těchto sloučenin v životním prostředí, k níž mám následující připomínky: Str. 40: U head-space varianty SPME by mělo být uvedeno, že vlákno je exponováno v uzavřené nádobce nad hladinou analyzovaného vzorku v prostoru rovnovážné plynné fáze. Str. 41: Je pravdou, že rovnováha plyn-sběrná fáze SPME se ustavuje rychleji, ale je třeba vzít v úvahu, že u head-space varianty musí nejdříve dojít k ustavení rovnováhy vzorkovaná kapalina-plyn. Str. 42: Detektor plynového chromatografu je rovněž termostatován. Typ použité kolony a detektoru se dnes při výběru nosného plynu nezohledňuje (zdroj, ze kterého diplomantka čerpala toto tvrzení, je 21 let starý). Všechny plyny používané jako nosné jsou inertní a netoxické. Str. 43: V současnosti jsou na trhu dostatečně čisté plyny za přijatelnou cenu, takže se čistící zařízení nepoužívá. Systém pro regulaci průtoků plynů nemusí být jen elektronický. Není vždy pravdou, že injektor musí zajistit mžikové odpaření nastříknutého vzorku. Vzorky se nedávkují injekčními stříkačkami, ale speciálními mikrodávkovači. Je známo víc metod nástřiku než zmiňuje diplomantka. Při dávkování metodou on-column do náplňové kolony se kapalný film nevytváří na stěně kolony, to platí jen pro kolony kapilární. U děličového dávkování není „odváděcí smyčka“, ale dělič toku, jehož ventil je při děličovém dávkování otevřený, při bezděličovém pak uzavřený. Není zmíněna technika LVI, která je obzvláště vhodná pro stopovou analýzu, ani injektor typu PTV. Str. 44: Termostat zajišťuje konstantní teplotu injektoru a detektoru, kolona může být buď v izotermálním nebo programovaném režimu. Mikronáplňové kolony, označované diplomantkou jako moderní a velmi účinné náplňové kolony (z textu DP není jasné, odkud diplomantka tuto informaci čerpala, odkaz na literární zdroj zde chybí), se dnes v analytické praxi nevyužívají. Detektory se dělí na destruktivní a nedestruktivní, nikoliv na destrukční a nedestrukční. Výčet detektorů samozřejmě není úplný. O jednotlivých principech detekce zde není ani zmínka (což zase není až tak velký nedostatek s přihlédnutím k zaměření práce). Str. 46: Nepříliš šťastná formulace, že pro většinu sloučenin existují knihovny spekter. U CI není uvedeno, jak se ionizuje reakční plyn. Str. 47: Jaká je podobnost principu kvadrupólu a kvadrupólové iontové pasti? Jak se tře helium o ionty v iontové pasti? Str. 48: Tvrzení, že u průletového analyzátoru jsou ionty pulsně vystřeleny do letové trubice s následným urychlením iontů elektrickým polem zdroje, je nesmyslné. U spojení GC/MS chybí jakákoliv zmínka o technické realizaci tohoto tandemu. K expoerimentální části mám následující připomínky:: Str. 49: Použitý plynový chromatograf v systému GC/MS nebyl Hewlett-Packard, ale Agilent 6890N, výrobce Agilent Technologies, SRN. Čistota helia byla 6.0, nikoliv 6,0. Při celkovém hodnocení předložené diplomové práce konstatuji velmi dobrou odbornou úroveň, bezchybnou realizaci experimentů a velmi pečlivé zpracování získaných výsledků, které představují první informaci o kontaminaci odpadních vod studovanými látkami. Tato diplomová práce plně vyhovuje požadavkům na práce tohoto druhu stanovené Fakultou chemickou VUT v Brně, doporučuji ji proto k obhajobě a hodnotím ji známkou VÝBORNĚ / A

eVSKP id 33568