SCHMIDT, D. Autonomní venkovní systém pro pěstování rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem diplomové práce byla realizace autonomního analogového systému pro řízení klimatických podmínek v miniskleníku. Z tištěné části práce je zřejmé, že se zadání projektu podařilo splnit v plném rozsahu. V řádném termínu práce neuspěla ze dvou důvodů. Prvním byl fakt, že systém není odolný vůči vniknutí vody a obecně vysoké vlhkosti, se kterou se ve skleníku počítá. Dalším důvodem byla absence dlouhodobého testování všech periferií pěstebního systému. Zde student v přepracované verzi diplomové práce zaměřil pozornost zejména na schopnost Peltierova článku regulovat teplotu ve skleníku a na přehřívání diodového osvětlení. Všechny tyto problémy se studentovi podařilo odstranit. Během prázdnin pracoval student na zadaném projektu intenzivně a jednotlivým měřením jsem byl většinou osobně přítomen. Práce má po formální stránce standardní úroveň a doporučuji ji k obhajobě.
Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem autonomního systému pro pěstování rostlin. Takový systém by se měl skládat z výstupních periferií (čerpadlo, osvětlení, Peltierův článek), ze vstupních periferií (měření stavu vlhkosti, úroveň zálivky, čidlo teploty) a z vyhodnocovacího a řídícího obvodu, ať už z digitálního či analogového. Tento rozbor výstupního obvodu mi v úvodu práce chybí. V úvodu student rozebírá jednotlivé komponenty, které je možno použit při řešení práce. K této části nemám větších výhrad. Poté student navrhuje jednotlivé zdroje napětí pro jednotlivé periferie systému. Zde student využil spínané zdroje, které napájel z toroidního transformátoru o výstupním střídavém napětí 25,5 V. Student do této verze diplomové práce zapracoval výtky ohledně schémat a simulací, avšak na některé pozapomněl. Jako stěžejní beru kapitolu o vlastní realizaci zařízení. Student akceptoval výtku komise a umístil zařízení do krabice s krytím IP65, což považuji za správné. Průběhy měřeného napětí opět vykazují značné zvlnění, zde by byla potřebná lepší filtrace výstupního napětí. U měření ohřevu LED diod není uvedeno, za jakou dobu při jmenovitém napětí byla teplota měřena, vhodný by byl změřit i nárůst teploty. Ačkoliv je patrné, že systém je více méně funkční, není zřejmé, zda zařízení bylo otestováno v praxi jako celek. Po formální stránce má práce stále značné množství chyb, ať už gramatických tak i technického rázu, některé ale student opravil. Po prostudování této verze DP musím uznat, že student na řešení značně zapracoval a práci považuji za obhájitelnou.
eVSKP id 87351