OVESNÝ, D. Návrh řešení chytrého domu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Zadání bakalářské práce vycházelo z vlastního zájmu studenta o problematiku implementace domácí automatizace. Cílem práce bylo navrhnout řešení vzorového domu na základě technologie Loxone a stručně porovnat možnosti, které Loxone nabízí ve srovnání se jedním z mnoha konkurenčních řešení, která jsou v oblasti domácí automatizace dostupná na trhu. Student na řešení pracoval samostatně, pravidelně konzultoval pokrok v řešení a díky dlouhodobému systematickému úsilí se dopracoval k velmi zdařilému výsledku. Součástí realizačních aktivit byla i simulace vybraných základních automatizačních algoritmů typických pro provoz rodinného domu. Práce je logicky členěna, autor úspěšně realizoval návrh automatizace pro rodinný dům zahrnující řízení osvětlení, stínění, audiosystém, základní bezpečnost, klimatizaci a vytápění. Jedním z cenných výstupů práce je i cenová rozvaha rámcově srovnávající řešení na bázi technologie Loxone a ABB free@home a oceňuji i stručnou úvahu na téma životnosti inteligentní elektroinstalace, kterou autor zmiňuje v samém závěru práce.
Práci studenta Davida Ovesného o rozsahu rozsahu 39 stran textu a 32 stran příloh dokumentující realizaci je v textu obtížné jednoznačně rozdělit na rešeršní a realizační část. Práce svým zadáním je spíše teoretická, realizace je v simulátoru. Práce odpovídá průměrné zátěži kladené na studenta UAMT. Student používá a cituje dostupnou literaturu, která je správně citována. Práci mohu označit jako původní. Práce má velmi dobrou formální úroveň, bez překlepů a gramatických chyb. Práce je členěna logicky. Student nejprve prozkoumá dostupné systémy řízení domu a vybere dva kompetitivní systémy (Loxone a ABB free@home). Poté následně navrhne řízení vzorového domu, ve kterém na konci porovná ceny realizace v obou systémech. Text práce spíše popisuje navržený výsledek pro Loxone, než postup, jakým student vybral dané zařízení. To však nemusí - vzhledem k množství jednoúčelových komponent od obou výrobců - být na závadu. V práci chybějící popis výběru však mohl vést na hlubší zamyšlení k výběru komponent, které porovnává u druhého výrobce. Řešení bodu 5 zadání si myslím není příliš odpovídající skutečnosti, student to v práci přiznává tím, že u každé komponenty druhého výrobce uvádí několik variant odpovídajících modulů a nechává čtenáře, aby vybral, u některých nedává k dispozici ani možný výběr. Skutečné kompetitivní porovnání s druhým výrobcem by totiž znamenalo úplnou změnu architektury ovládání domu a tedy celý kompletní návrh od základu, který by již překračoval složitost bakalářské práce. Bod tedy považuji za splněný. Student do práce vložil velkou část své práce ve formě obrazových příloh obsahujících kompletní dokumentaci navrženého domu, počínaje elektrickými schematy, konče prostorovým uspořádáním a vývojovými diagramy software. Pro kontrolu jeho návrhu by bylo vhodné přidat tabulku použitých součástí, jejich umístění v domě a odpovídajících cen. Elektrické schema neobsahuje ani jediný jistič, ze kterého by byl odebírán výkon periferií celého systému, což značně distribuuje poruchu skrz celý systém. Kupř. zkrat v roletové vnější jednotce vyřadí celý dům z funkce - nepůjde ani odemčít domovní dveře, rozsvítit na wc. Současně je otázkou, zdali je dodržena zkratová impedance zemní smyčky, tedy zdali onen zkrat na roletě vůbec vybaví jistič. Student by měl při obhajobě upřesnit výkony všech ovládaných prvků, impedance nebo zkratovou odolnost přívodních vodičů a navrhnout vhodné jištění. Student by měl nastínit řešení "nouzového režimu" pro důležité části domu tak, aby byl obyvatelný i při poruše. Vlastní software pro dům obsahuje logické chyby, a je vidět že nebyl v simulátoru dostatečně testován. Kupříkladu detektor namrzlých rolet zavře žaluzie, a pak je otevře po pominutí podmínky námrazy i v okamžiku, kdy je dům opuštěn. Reléový regulátor topení aplikovaný bez hystereze, nebo v jiné místnosti je regulováno topení i chlazení a v důsledku časové konstanty reléově řízeného podlahového vytápění může dojít k neekonomické situaci, že topení topí a chlazení chladí současně (v podlaze je naakumulovaná energie která ohřívá prostor i dlouho po uzavření ventilu). Student nepřipojil žádný senzor teploty TUV ani topení, nemůže tedy ani předvídat kolik tepla v trubkách v podlaze je. Úsměvné se mi zdá automatické řízení zastínění v technické místnosti. Student splnil zadání ve všech bodech. Z práce a příloh usuzuji, že student získal znalosti v oblastech řízení domu Loxone, kreslení technických výkresů a programování algoritmů. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 159904