BÍLEK, J. Návrh technologie výroby demineralizované vody pro paroplynový cyklus [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Horňák, David

Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem technologie reverzní osmózy k úpravě vody pro paroplynový cyklus. Práce obsahuje důkladnou rešerši technologií používajících se k demineralizaci vody. Praktická část se následně věnuje návrhu systému RO pro případovou studii, která vychází z reálných průmyslových dat. Diplomant provedl jak ruční výpočtový návrh, tak návrh s pomocí volně dostupného komerčního softwaru. Velmi kladně hodnotím vyčíslení provozních a pořizovacích nákladů technologie RO, které jsou založeny na reálných datech z průmyslu. Oceňuji též značnou samostatnost studenta při vypracovávání práce. Na druhou stranu, kvalitu práce snižují težkopádné formulace, nižší stylistická kvalita a horší logická návaznost textu v určitých pasážích, což může způsobit, že čtenář tápe, jak jednotlivé myšlenky spolu souvisí. Také by bylo vhodné detailněji porovnat „ruční“ návrh a softwarový návrh, například grafickým zobrazením změny kvality permeátu nebo výtěžku vody v jednotlivých membránových modulech. Kvalitu studie proveditelnosti by též pozvedlo doplnění o technologické schéma. I přes výše zmíněné nedostatky je práce na dobré úrovni, splňuje všechny zadané cíle a doporučuju ji k obhajobě se známkou C.

Posudek oponenta

Kalina, Jan

Předložená diplomová práce na téma Návrh technologie výroby demineralizované vody pro paroplynový cyklus obsahuje popis paroplynové elektrárny, rešerši technologií úpravy a předúpravy vody včetně technologických součástí. Dále obsahuje bližší popis reverzní osmózy a studii proveditelnosti. Diplomová práce byla vypracována v rozsahu 90 stran, z toho 63 stran čistého textu, zabývajícího se danou problematikou. Práce se opírá o 119 literárních zdrojů, odborných článků a webových stránek. Obsáhlá rešeršní část zabírá více než polovinu práce (39 stran). Obsahuje obecné popisy paroplynové elektrárny, principu její technologie, včetně popisu plynové a parní turbíny, stejně jako parního generátoru s rekuperací tepla. V této části se také zabývá nároky komponent na kvalitu vody. V druhé části rešerše se autor zabývá předúpravou vody zejm. sedimentací, filtrací a ionexovou demineralizací. Dále se podrobněji se zaměřil na membránové procesy filtrace včetně popisu fyzikálně-chemických principů jejich funkce a zanášení. Samostatnou kapitolu rešeršní části pak autor věnuje syntéze poznatků, kde si připravuje půdu pro výběr reverzní osmózy jako hlavní metody úpravy vody pro svou praktickou část práce. Za splnění cíle práce Výběr vhodné technologie pro danou případovou studii lze považovat poslední čtyři řádky této kapitoly, neboť až tyto se zaměřily na danou aplikaci oproti předchozímu textu, který byl směřován obecně. Cílům práce Základní technologický návrh daného systému a Vyhodnocení provozních parametrů se autor zabývá ve studii proveditelnosti. Tato studie utrpěla tím, že nebyl technologický návrh systému spolu s rozporem a vlivem vstupních parametrů rozpracován ve vlastní samostatné kapitole a dále skutečností, že u použitých vstupních parametrů není zřejmé, které z nich jsou dané normou, které zákazníkem a které si autor zvolil podle průmyslové praxe. V neposlední řadě je politováníhodné, že využité výpočty v části návrhu technologie RO a kontrole jejích provozních parametrů nejsou odvozeny, ozdrojovány a lépe popsány v textu. Celkově práce trpí na zmatené konstrukce odstavců, neoddělování kontextů v rámci odstavců a vět. U některých obrázků není zřejmý jejich přínos k pochopení problematiky, nejsou v textu blíže popsány nebo jinak využity. Například obr. 14–16. Obrázek 5 v textu není zmíněn vůbec ani k němu nesměřuje žádný odkaz. Autor v rešeršní práci zaměňuje pojmy technologie, cyklus, součást a palivo. Jak je patrné v kapitole Paroplynový cyklus a na obrázku 4, kde v rámci grafu vedle sebe stojí paliva a technologie spalování. Porovnání a čerpání ze zdrojových dat včetně norem není dostatečně popsáno a vhodně využito. Například uveďme tabulky 1 a 2, které spolu sdílejí pouze tři řádky z osmi. Není definováno, při jakých podmínkách byla měření provedena, a tedy zda jsou porovnatelná. Při odkazu ze studie proveditelnosti na tabulku 4 není uvedeno, jaké parametry a z jaké části tabulky autor využívá. Výše uvedené ve spojitosti s nevhodným formátování vede k obtížné pochopitelnosti textu a velmi velké obtížnosti případné opakovatelnosti postupu. Diplomová práce Bc. Jana Bílka má nedostatky, ale celkově ji hodnotím jako dostatečnou s celkovou známkou E.

eVSKP id 165628