HADAŠ, J. Automatizace domácnosti na platformě Arduino s využitím cloudu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Holoubek, Tomáš

Předložená bakalářská práce realizovala projekt automatizace zařízení v běžné domácnosti, kde hlavním bodem bylo zaměření se na komunikaci a správu dat, tedy přesněji bezdrátového spojení s CLOUDem a ovládání systému přes mobilní telefon.Rešeršní část popisuje zadanou Arduino platformu a zmiňuje ostatní dostupná zařízení. Zde mohl být podrobnější rozbor hotových řešení používaných v současnosti. Praktické části realizace byl věnován mnohem větší prostor a je popsána dostatečně podrobně včetně kódu a zapojení vlastní kombinace hardwaru, kde na závěr proběhlo i testování případů jako je stabilita, výpadek připojení či možnost ztráty dat. Přehledné schéma kompletního zapojení by nebylo na škodu. Hlavní cíle práce, prozkoumání zadané technologie a vytvoření funkčního systému s aplikací byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B / velmi dobře.

Posudek oponenta

Poliščuk, Radek

Předložená bakalářská práce pana Hadaše se v souladu se zadáním zabývá technologickou rešerší a ukázkovou implementací technologie jednodeskových počítačů Arduino UNO Rev 3 a ESP8266, propojených prostřednictvím řešitelem zvolené veřejné internetové služby třetí strany "Blynk IoT", s cílem demonstrovat připojení a práci s I/O prvky představujícími "chytrou domácnost ovládanou prostřednictvím cloudu". Za významný problém rešeršních kapitol 2-4 považuji fakt, že technicky nápadně podobná témata "prototypů komponent chytré domácnosti napojených na cloud" byla jen na ÚAI v posledních 5 letech řešena více než 20× (zde bez jediné reference v citačním aparátu, který samotný začíná zkomoleným a neplatným odkazem). Rešerše samotná je v tomto kontextu šablonovitá a opomíjí fakt že "chytrou domácnost" v poslední dekádě definují nejen parametry řídícího hardware, jeho pořizovací náklady a konektivita k serverům třetích stran, ale zejména reálná rozšiřitelnost systému a funkčnost komponent i v případě výpadku internetového připojení. Rešerše tak například obsahuje obligátní výčet, parametry a orientační ceny poptávaných řídících desek a čidel, seznam vybraných komunikačních protokolů a bezdrátových technologií, nicméně shrnutí rozdílů jednotlivých řešení se omezuje na jedinou vágní větu: "Wi-Fi a BLE jsou vhodnejsi pro jednoduche a obecne aplikace, zatimco ZigBee, Z-Wave, Thread a Matter jsou vhodnejsi pro komplexnejsi a rozsahlejsi aplikace chytre domacnosti, kde je potreba dosahnout vysoke bezpecnosti, spolehlivosti a nizke spotreby energie." U zvolené "cloudové" platformy Blynk je pak až v kapitole 6.1 uvedena tabulka variant předplatného, přičemž zcela postrádám alespoň náznak modelové rozvahy o tom kolik zmiňovaných kanálů, šablon a peněz by vůbec mohl roční provoz běžné "chytré domácnosti" vyžadovat. Stejně tak v kontextu "chytrých domácností" postrádám alespoň elementární zmínku o automatizační službě IFTTT, principiálně integrované nejen v komerčních "cloudech" společností jako Google Home, Philips/Signify nebo Microsoft Flow (a dokonce i v samotné službě Blynk!), ale i v lokálních zařízeních typu NAS a u všech Zigbee/ZWave bran - díky kterým pak "smart home" může reálně fungovat i bez internetu. Realizační část pak v kapitolách 5 a 6 popisuje vytvoření "modelu chytré domácnosti", spočívající v implementaci čidla teploty, vlhkosti a tlaku BME280 a OLED modulu na desku ESP 8266. K desce Arduino UNO jsou pak přímo připojena tlačítka spínání světel a směrových PWM pojezdů DC motorku ovládání modelu roletky, WiFi modulu ESP-01 a relé pro spínání 230V obvodu žárovky. Předávání dat mezi "snímačovou" a "aktuátorovou" deskou je pak řešeno cyklicky, prostřednictvím WiFi konektivity a komunikace s internetovou službou "Blynk IoT", která přihlášenému uživateli poskytuje i webovou správu kanálů, IFTTT pravidel včetně virtuálních spínačů a protokolování sledovaných dat. Cíl zadání "demonstrovat komunikaci s cloudem" je tak formálně splněn, nicméně za cenu že všechna zařízení musí mít trvale funkční WiFi připojení k internetu - přičemž v případě výpadku konektivity, změny API a nebo ekonomického modelu na straně provozovatele služby by uživateli z "automatizace  v cloudu" zůstala funkční akorát ta tlačítka. To že řešitel zaměnil "spolupráci s cloudem s možností vzdáleného ovládání" za bezpodmínečnou závislost všech komponent na cloudu ("Zarizeni mezi sebou nekomunikuji, ale podminky se primo vykonavaji na cloudu a z nej posilaji informace do Arduina") považuji za zásadní koncepční vadu předkládaného projektu a se závěrem že předložené řešení je "praktické a efektivní "nesouhlasím. Stejně tak nemohu akceptovat závěr že "Pri testu system dokazal automaticky zajistit a udrzovat vsechny pozadovane hodnoty modeloveho interieru.", protože práce ani přílohy žádné výsledky testů neobsahují. Primitivní provedení s použitím lepenkové krabice, nepájivých polí, odkrytých vodičů a "zednické" keramické patice E27 by snad mohlo být akceptovatelné u kutila a nebo ve studentské laboratorní úloze (bloková výuka tematicky pokrývající výše uvedené vybavení na FSI probíhá už řadu let např. v předmětu ZAE), ale v dobách 3D tiskáren jej považuji za naprosto nedůstojné vysokoškolského kvalifikačního projektu na ÚAI.  Odevzdanou písemnou práci pak i přes poměrně hezké typografické vyhotovení významně degradují desítky hrubých gramatických a slohových chyb (shody podmětu s přísudkem, vícenásobně použité slovo "standart"), pochybných tvrzení ("zlepšení/zefektivnění/snížení/zvýšení" bez uvedení reference vůči čemu a alespoň orientační hodnoty) i problematicky zpracovaný citační aparát.  Z výše uvedených důvodů tak předloženou práci musím hodnotit jako NEVYHOVUJÍCÍ a rozhodnutí o další obhajobě přenechám na komisi.

eVSKP id 149489