URBÁNEK, P. Měření magnetického pole pomocí gaussmeteru FW BELL 4090 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce se věnuje otestování funkčnosti přístroje pro měření magnetického pole – konkrétně pak magnetické indukce. Student se tak ve své práci zabýval základní teorií magnetického pole a zjednodušeným výpočtům, poté metodám měření magnetického pole a přístroji pro jeho měření. Pro detailnější analýzu přesnosti měření se pak student seznámil také s možnostmi výpočtu magnetické indukce pomocí numerického výpočtového nástroje Ansys. Cílem práce pak bylo ověřit, jak přesně daný přístroj měří, jaké jsou limitace při měření a navrhnout zjednodušenou laboratorní úlohu, kdy by byl přístroj zahrnut do výuky. Tomuto se student věnuje v druhé části práce, kde popisuje provedená měření a výpočty jak zjednodušené, tak i přesnější numerické v prostředí Ansys. Na závěr student v příloze představuje navrženou laboratorní úlohu. Z obsahu jednotlivých kapitol ve vztahu k tématu práce a bodům zadání lze říci, že studentem zvolený postup lze považovat za korektní / akceptovatelný. Z hlediska studentova zájmu o danou problematiku, připravenosti na konzultace lze říci, že aktivní zájem a snaha pídit se po detailech měření, jejich úskalích, dosáhnout lepšího pochopení atp. mohla být lepší, nicméně lze považovat za dostatečnou. Co ovšem značně snižuje výslednou úroveň práce je ohromné množství gramatických chyb a překlepů, a studentův osobitý styl vyjadřování, který by pro technický dokument měl být lepší. Současně popis provedených měření a to především jejich názornost kde přesně byly které body odečítány, jak byl umístěn přesně přístroj vzhledem k vodiči aj. mohly být značně lepší. Prostý popis měřících bodů v textu je značně nepřehledný a limituje případné možnosti reprodukce studentem nabytých výsledků. Jednou z dalších motivací vzniku dané práce bylo ověřit funkci přístroje v porovnání s Ansys pro případné ověřování vytvářených modelů, neboť výpočet modelů v elektromagnetické oblasti může být neintuitivní a je vždy vhodné disponovat možnostmi pro případné ověření daných modelů. Z tohoto pohledu práce přináší vhodné poznatky, které lze předpokládat, že budou využity při dalších činnostech na ústavu elektroenergetiky. Je ovšem pravdou, že ze získaných výsledků a zkušeností se jeví, že testovaný přístroj pro přesná měření není příliš vhodný. Dalším problémem pak je odhalený nesoulad mezi výpočty a měřením ve formě faktoru přibližně 10x, kdy nebyla úplně odhalena jeho příčina. Celkově lze k práci říci, že student splnil body zadání. Kladně lze u studenta hodnotit jeho mírně zvýšený zájem při tvorbě modelů v prostředí Ansys. Vzhledem ke zmíněným nedostatkům tuto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D 67 body. Některé chyby: - V práci nejsou správně odkazy na literaturu. - Je v rovnici 1.4 jednotka úhlu skutečně v radiánech za sekundu? - Text v kapitole 1.5 je podbarven šedě - Užití termínu částečná derivace = Parciální - U popisu Hallova jevu je definován rozsah 0.4 Am-1 až 106 Am-1 (nesprávné horní a dolní indexy …) - Kapitola 3.1. Přístroj FW Bell neumí interně ukládat data – nepravdivé tvrzení - Ve výpočtu v 5.1.1 je chybně uvedena funkce sinus (má být cosinus, hodnoty jsou spočteny ovšem správně pro cos) - V tabulce 5.2 není vypočteno B pro DC, B existuje i při DC - Graf 5.16 se vztahuje k měření frekvence, ale je až v kapitole při měření s různou velikostí proudu … - Popis měření solenoidu a toroidu je dost nepřesný, Obrázek by byl mnohem přehlednější. Chybí rozměry jádra solenoidu. - V kapitole 5.2.1 - magnetická indukce existuje i při nulové frekvenci! - 5.2.2 Při měření magnetického pole pro různé velikosti proudu byl přístroj položen ve stacionární poloze a tedy chyba držením přístroje spíše vznikat nemohla. - Tabulka 5.11 má mít popisek Obrázek. - Obrázky 5.31, 5.32 aj. vyobrazují naměřené výsledky v závislosti na pozici přístroje. V tomto ohledu není nejvhodnější tyto naměřené hodnoty prokládat.
Student Pavel Urbánek se ve své bakalářské práci zabývá měřením magnetického pole pomocí gaussmeteru FW BELL 4090. Úkolem studenta bylo navrhnout a provést testy pro ověření funkčnosti přístroje a navrhnout koncept laboratorní úlohy pro účely výuky na ústavu elektroenergetiky. Po přečtení odevzdaného souboru lze konstatovat, že všechny body zadání byly zpracovány, avšak forma zpracování a prezentace výsledků práci zásadně degradují. Text práce je zatížen velkým množstvím chyb, nepřesností, neobratných a nesrozumitelných formulací. Práce je členěna do 5 kapitol, kdy každá přibližně odpovídá jednomu bodu zadání. Členění práce a řazení kapitol je tedy samo o sobě logické, avšak jejich provázání v práci chybí. V první kapitole jsou popsány zákony magnetismu, z nichž některé pasáže považuji za nadbytečné, neboť v dalším textu na ně není žádná vazba. Přesto, že se jedná o rešeršní část bez nutnosti vlastní invence autora, nachází se zde několik nepřesností a neobratných až nesmyslných formulací. V druhé a třetí kapitole jsou pak popsány metody a přístroje pro měření magnetického pole. V těchto kapitolách je nadbytečně prezentována řada obrázků, charakteristik a datasheetů přístrojů, které nejsou použity pro měření a dále nejsou v práci zmíněny. Kapitola 4 se věnuje popisu prostředí Ansys Maxwell, který je bohužel zpracován kostrbatě a nenázorně. Kapitola 5 popisuje provedené měření v laboratoři a porovnání výsledků se simulacemi v Ansys Maxwell. V této části postrádám provázanost na předchozí kapitoly, úvod, či motivaci prováděných měření. Slovní popis jednotlivých měření je nesrozumitelný a jen těžko si lze představit geometrické uspořádání měření, neboť schémata zapojení jsou zakreslena až příliš jednoduše, navíc bez naznačení měřicích bodů, které jsou klíčové pro představu o měření a zhodnocení výsledků. Jako příklad krkolomného popisu si dovolím citovat větu ze s. 48: „Druhý hodnota souřadnice je hodnota osy y, která prochází skrz solenoid od země nahoru“. V příloze je zpracována jedna měřená úloha ve formě laboratorního návodu. Bohužel, tato příloha na mě stejně jako celá práce působí nesrozumitelně, nedotaženě a jako finální verze laboratorního návodu do výuky je v této podobě neakceptovatelná. V literatuře uvádí autor celkem 17 zdrojů informací, což považuji vzhledem k tématu práce za dostatečný počet, avšak kvalita použitých pramenů mohla být jistě vyšší. Celkově text práce obsahuje velké množství gramatických, typografických a formálních chyb, z nichž uvedu pouze některé: symboly veličin i jednotek jsou v textu rovným písmem i kurzívou, mezi hodnotou a jednotkou často chybí mezera, seznam symbolů není abecedně řazen, za vztahy jsou nesprávně zapisovány vztahy mezi jednotkami, zalamování řádků textu je nevhodné, v textu se objevují tabulky rozdělené na dvě stránky, v rámci sloupce jedné tabulky je text zarovnán na přeskáčku, atd. V textu navíc nefungují odkazy, kdy hned 20x se vyskytuje „Error: Reference source not found“. Číslování obrázků a tabulek v textu neodpovídá číslování v seznamech. Hrubé gramatické chyby, jako je ignorování shody podmětu s přísudkem a používání čárek v souvětí dále zhoršují čitelnost práce. Po stylistické stránce je odevzdaná práce na velmi špatné úrovni. V textu se často vyskytuje mnoho nesmyslných vět a slovních spojení, a je patrné, že autor se neorientuje v používaných pojmech a není schopen srozumitelně zformulovat své myšlenky. V textu je mnoho slovních spojení a obratů, které jsou buď terminologicky špatně, nebo jsou hovorové a nepatří do odborného textu. Např. „Pravou rukou se chytne vodič”, „magnetická indukce zatáčky“, „kalkulátor vyhodí hodnotu“, „vodičem není vhodné pouštět více než 20 A“, „střed magnetické indukce“ atp. Obrázky a tabulky jsou pojmenovány nejednoznačně (např. jako graf měření, graf hodnot nebo graf frekvence). Navzdory neuspokojivé formě odevzdaného textu student splnil body zadání a za jeho přínos lze považovat prověření funkčnosti předmětného gaussmetru, jež bylo provedeno adekvátní metodikou. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji E/55 bodů.
eVSKP id 151362