KREUZEROVÁ, M. Využití kopolymerních PHA při vývoji inteligentních obalů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Monika Kreuzerová se ve své bakalářské práci věnovala biotechnologické produkci kopolymerů 3-hydroxybutyrové a 4-hydroxybutyrové kyseliny a experimentálnímu ověření využitelnosti připravených polymerů při vývoji moderních ekologicky příznivých obalových materiálů. Přestože v současné době pracuje na tématu kopolymerních polyhydroxyalkanoátů poměrně široký tým, přínos Moniky Kreuzerové, který předložená bakalářská práce shrnuje, považuji za zcela nezastupitelný. Studentka se do řešení tématu vrhla s entuziazmem, v krátké době zvládla širokou škálu náročných laboratorních činností, počínaje kultivací bakteriálních producentů, přes izolaci PHA polymerů až po přípravu a materiálovou charakterizaci polymerních filmů. Výsledky experimentů realizovaných v rámci řešení práce potvrdily, že prostřednictvím manipulace s monomerní kompozicí studovaných kopolymerů je možné měnit fyzikálně-chemické (např. typ a míra krystalinity) a především aplikačně zajímavé užitné (bariérové, transportní) vlastnosti filmů z nich vyrobených, což se jeví jako mimořádně slibné mimo jiné v kontextu možného využití těchto materiálů v rámci vývoje aktivních potravinářských obalů. Předloženou bakalářskou práci Moniky Kreuzerové tak považuji za vědecky přínosné a z formálního i věcného hlediska kvalitní dílo a doporučuji ho k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

Studentka Monika Kreuzerová svou bakalářskou práci zaměřila na vývoj modelových biodegradabilních tenkých filmů, založených na PHA kopolymerech. Prvotním cílem bylo prostřednictvím vhodně zvolených kompozic kultivačního media a vhodného druhu bakterie kultivovat a vyizolovat P(3HB) a kopolymery P(3HB-co-4HB), u kterých studentka následně provedla určení výtěžků biomasy, obsahu PHA v biomase a charakterovala vyizolovaný polymer (molekulová hmotnost, struktura, krystalinita). Z těchto materiálů následně připravila modelové tenké filmy, u kterých studovala propustnost pro vodní páru a v neposlední řadě provedla poměrně rozsáhlou optimalizaci uvolňování zvolených modelových aktivních látek (kyselina salicylová a kurkumin) z těchto připravených tenkých filmů. Z uvedného výčtu jednotlivých realizovaných prací a instrumentálních analýz je zřejmé, že se jedná o velmi rozsáhlou práci, která výrazně převyšuje běžný rozsah experimentů realizovaných v rámci bakalářských prací. Musím ovšem hned úvodem podotknout, že se studentka s tímto rozsáhlým a časově náročným úkolem popasovala velmi dobře a podařilo se ji experimenty vhodně zpracovat do formy kvalitní a čtivé bakalářské práce, které je navíc na velmi dobré odborné úrovni. Bakalářská práce v rozsahu 58 stran + 2 strany příloh představuje obsáhlejší čtivo v porovnání s běžnou úrovní závěrečných prací dané úrovně. Práce je dle formálních zvyklostí správně rozdělena na jednotlivé dílčí části (teorie – 9 str., rešerše současného stavu – 5 str., experimentální část – 11 str., výsledky a diskuze – 17 str., závěr – 2 str.). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že hlavní jádro práce je tvořeno experimentální částí a diskuzí jednotlivých vykonaných experimentů. Tím ovšem nechci nijak snižovat úroveň teoretické části práce, která je rovněž psaná dobrou a čtivou formou a poskytuje nezbytný teoretický náhled do jednotlivých studovaných témat. Studentka v bakalářské práci využívá a formálně správně dle ČSN ISO-690 cituje celkem 56 zdrojů odborné literatury, což je opět vyšší číslo pro danou úroveň závěrečné práce a svědčí to o studentčině dobré práci s literaturou. Vzhledem k tomu, že práce je psaná bez výrazných formálních, typografických či věcných nedostatků (narazil jsem např. na jiný font u obsahu; nižší kvalitu Obr. 3; místy chybí jednotky u veličin v tabulce – např. Tabulka 6 u optické hustoty, Tabulka 9 u polydisperzity), tak mohu konstatovat, že studentka prokázala, že dokáže vhodně zpracovat informace získané z literatury do formy odborného textu a dokáže vhodně zpracovat a diskutovat naměřené data v souvislostech. K experimentální části prakticky nemám kromě drobných formálních nedostatků (viz. výše) a věcí, na které se doptávám v otázkách oponenta, žádné další připomínky. Snad jen slova chvály za velký kus dobře odvedené práce. Bakalářská práce studentky Moniky Kreutzerové představuje kvalitní závěrečnou práci, jejichž výstupy bezesporu obohatí další výzkum v oblasti přípravy biodegradabilních tenkých filmů založených na PHA kopolymerech s potenciálním využitím v oblasti obalových materiálů. Studentka splnila všechny cíle vytyčené v zadání. Bakalářskou práci Moniky Kreutzerové tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji ji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

eVSKP id 139079