Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Smilek, Jiří

Studentka Anna Šudáková se ve své práci zaměřila na optimalizaci mikroskopie atomárních sil (AFM) s budoucím potenciálním využitím na zobrazování polotuhých materiálů, především hydrogelů. Na začátek je nutné podotknout, že technika AFM je v Laboratoři Biokoloidů FCH VUT poměrně novou problematikou a před studentkou stál tedy nelehký úkol v podobě prvotní optimalizace měření hydrogelových/xerogelových fólií, což měl být také jeden z hlavních výstupů celé bakalářské práce. Jakožto vedoucího mě velmi potěšilo, že se studentka Anna šudáková se zadaným problém popasovala na výbornou. Díky častým konzultacím nejenom s vedoucím, ale především konzultantkou práce, dokázala metodiku pro měření xerogelových fólií zoptimalizovat do té míry, že je nyní standardně používaná pro zobrazování vnitřní struktury vzorků podobného charakteru. V navazující práci bych ocenil kvalitnější diskuzi naměřených experimentálních dat. Nutno ovšem poznamenat, že vzhledem k tomu, že se jedná o prvotní studentčinu práci tohoto charakteru, lze diskuzi výsledků považovat za zdařilou (hodnocení B – velmi dobře). Věřím, že studentka bude mít chuť a píli metodiku AFM rozvíjet i v budoucnu v navazující diplomové práci. Já jakožto vedoucí se těším na další spolupráci. Celkově práci hodnotím stupněm „A – výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Využití poznatků z literatury	B
Studium literatury a její zpracování	B
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Kvalita zpracování výsledků	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Havlíková, Martina

Předložená bakalářská práce studentky Anny Šudákové se zabývá poměrně složitou technikou mikroskopie atomárních sil se zaměřením na polotuhé materiály (PVA fólie, xerogely), kdy optimalizace techniky probíhala na polystyrenových částicích. Bakalářská práce je členěna logicky a psána srozumitelně. Obzvláště musím vyzdvihnout Současný stav řešené problematiky, kde je citováno 5 zdrojů, a to velmi dopodrobna. Z toho je patrné, že se studentka s danou problematikou detailně seznámila a v daném tématu se velmi dobře orientuje. Diskuze a výsledky jsou psány přehledně a čtivou formou, kde studentka velmi dobře vysvětluje každou změnu jednotlivých parametrů měření. V práci se vyskytuje jen minimum překlepů a z hlediska typografie mám jen jedinou výtku ohledně literatury, kdy se v práci občas vyskytuje chybný zápis citace ve formátu [21, [22] (např. na straně 16, 19 atd.). Na str. 31 taktéž mohla být uvedena citace literatury, ze které studentka čerpala, namísto uvedení DOI. Co se týče zdrojů, studentka celkem cituje 37 zdrojů. Ale 4 z nich jsou závěrečné práce a poměrně větší množství zde zaujímají i různé webové stránky, které ale nejsou správně ocitovány. Tyto drobné chyby ale nikterak nesnižovaly kvalitu práce. Předložená bakalářská práce splňuje všechny požadavky a zadané cíle. Z práce je patrné, že studentka provedla řadu experimentů, jejíž výsledky jsou velmi cenné pro další práci s metodou mikroskopie atomárních sil. Bakalářskou práci Anny Šudákové tedy doporučuji k obhajobě s hodnocením A (výborně).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) Na str. 42 studentka píše, že pro měření zesíťovaných fólií PVA s chitosanem pomocí režimu kvantitativního zobrazování nebyl mikroskop schopen doměřit snímek o velikosti 50×50 µm. Mohla by studentka vysvětlit, proč bylo nutné velikost snímku snížit?
2) Na str. 44 jsou uvedeny dva obrázky – 41 a 42. Jsou tyto snímky naměřeny při stejném nastavení? Pokud ano, jak si studentka vysvětluje, že snímek na obrázku 42 není tak ostrý, jako snímek na obrázku 41?
3) Jakým směrem by se mohla práce na mikroskopu atomárních sil ubírat? Je možné měřit vodné vzorky či koloidní systémy, jako např. vezikulární systémy?