HANEK, P. Implementace problému směrování vozidel pomocí algoritmu mravenčích kolonií a částicových rojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Diplomová práce studenta se zabývala implementací problému směrování vozidel pomocí algoritmů mravenčích kolonií a algoritmu částicových rojů. Původním cílem práce bylo srovnání těchto dvou algoritmů na datové sadě z OR-Library od prof. Beasleyho a srovnání s nejlepšími dosaženými výsledky v rámci celého světa. Vzhledem k tomu, že výsledky, které jednotlivé algoritmy generovaly se odchylovaly od nejlepších světově dosažených výsledků o 19 – 34 %, byl cíl práce pozměnen na kombinaci algoritmů částicových rojů a mravenčích kolonií, kde algoritmus částicových rojů vyhledává nejlepší parametry pro algoritmus mravenčích kolonií. S takto upraveným postupem k dosažení výsledku se studentovi povedlo přiblížit svoje výsledky na 0 – 5 % nejlepších světových výsledků, kde ve 2 případech student dosáhl nastavení, které odpovídalo dokonce těm úplně nejlepším výsledkům. Z odborného hlediska je práce na vysoké úrovni. Student si dokázal velmi samostatně poradit s implementací netriviálních algoritmů, otestovat je pomocí automatizovaných JUnit testů, vhodně optimalizovat nastavení parametrů a přijít s různými nápady na vylepšení, které zavčas diskutoval. Jediná výtka k vypracování této práce se váže k textu, který obsahuje některá zbytečně dlouhá souvětí, která se hůře čtou, chybějící citace (viz. sekce 2.3.1) atd. Zadání práce je splněno v plné výši. Dle výše uvedených poznatků hodnotím tuto diplomovou práci známkou A (91 bodů).
Tato diplomová práce se zabývá řešením problému směrování vozidel pomocí algoritmu mravenčích kolonií. Pro optimalizaci konstant a parametrů používaných v algoritmu mravenčích kolonií byl použit algoritmus částicových rojů. Implementace a následná analýza algoritmu byly provedeny v programovacím jazyce Java. Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulkách. Autor ale v textu neuvádí, co je vlastě hodnota „výsledek“ uvedený ve výsledných tabulkách a proč tato hodnota musí byt nižší. Pro ověření navržených algoritmů byly použity data z OR-Library uvedené v tab. 5.1., ale není vysvětleno, proč zrovna tato data jsou nejvhodnější. Další nejasností je volba počtů částic v roji. V tab. 5.4. jsou hodnoty efektivity jak nižší, tak vyšší než zvolená hodnota, není tedy zřejmé, proč byl zvolen roj o 50 částicích. V práci se občas vyskytují překlepy, jinak formální zpracování je na dobré úrovni. Zadání práce považuji za splněné.
eVSKP id 118213