OSZELDA, M. Kryptografické algoritmy pro nízkoenergetická zařízení internetu věcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Zadání práce bylo splněné pouze z části. Studentovi se podařilo identifikovat a proměřit vybrané kryptografické knihovny pro výkonnostně omezená zařízení. Student však nevyhodnotil možnosti využití operačních systémů IoT (např. RIOT) pro finální implementaci, a vytvořená aplikace podporující bezpečnou komunikaci mezi zařízeními IoT je funkční pouze z části. Student během semestru nekonzultoval postup, nereportoval výsledky a docházelo u něj k častým zpožděním u vypracování práce. Práci ani výslednou aplikaci student před odevzdáním nepředložil vedoucímu ke kontrole. To vše má za následek mimo jiné i výslednou nízkou kvalitu formální a prezenční stránky práce. Text práce obsahuje řadu netechnických pojmů, překlepů, zkratky nejsou v textu definovány, popisky obrázků jsou umístěny nad obrázky, u grafů chybí popisky os a u tabulek jednotky měřených veličin. V teoretické části studen popisuje kvantovou kryptografii, která však nesouvisí s praktickou částí práce, a naopak zde chybí popis kryptografických algoritmů využitých v praktické části. Navíc teoretická část obsahuje nepravdivá tvrzení např. že „Asymetrická kryptografie používá dva klíče, veřejný při dešifrování a tajný pro šifrování“. Práce s literaturou je dostatečná, avšak v textu mnohdy chybí odkaz na informaci odkud student čerpal, viz např. kapitoly 1, 1.1, či 2.3. Některé citace jsou nejednoznačné. Praktická část, tj. měření kryptografických knihoven a implementace finální aplikace je neúplná. Chybí zde detailnější popis toho, jak byly kryptografické protokoly (dodané vedoucím) implementovány do výsledné aplikace. Dále chybí popis struktury aplikace, formátu přenášených zpráv, ukázka logů či dalších výstupů demonstrujících funkčnost aplikace. Studentovi se podařilo implementovat pouze 1 ze 3 kryptografických protokolů zadaných školitelem. Celkově hodnotím tuto práci a dosažené výsledky hodnocením E/53 b.
Bakalářská práce se zabývá analýzou kryptografických algoritmů pro výkonově, výpočetně a paměťově omezená zařízení. V teoretické části práce začíná student velmi strohým popisem internetu věcí a kryptografie, kde víceméně nečerpá ze žádných odborných zdrojů. Poté následuje již lepší popis operačních systémů a kryptografických knihoven pro zařízení internetu věcí. V praktické části student celkově proměřil 5 kryptografických knihoven na Raspberry PI a 3 knihovny na mikrokontroléru. Při tomto měření však student zvolil docela nevhodné parametry jako je velikost zdrojových souborů a kompilační čas, které toho moc o použití na daných zařízeních nevypoví. Pro Raspberry PI jsou dále uvedeny alespoň časy vykonávaní operací, i když není přesně specifikované jakých (šifrování/dešifrování u AES, podpis/verifikace u ECDSA), vhodné by bylo také měření využité paměti za běhu operace. Prezentace naměřených výsledků není moc vhodná, v grafu 4.2 a v tabulce 4.1 nejsou uvedeny jednotky a u grafů 4.3 až 4.6 bylo vhodnější používat jiné měřítko os nebo grafy rozdělit, protože hodnoty většiny parametrů jsou téměř u nuly a nejsou tak vidět. Student také nijak nepopisuje, jestli ověřoval funkčnost měřených algoritmů. Dále student navrhl a implementoval vlastní systém, do kterého zakomponoval 3 protokoly, z nichž na fyzickém zařízení fungoval pouze první. Po formální stránce je práce na nižší úrovni, obsahuje množství překlepů, některé věty jsou uprostřed odentrovány. Práce s literaturou je dobrá a student celkově využívá 22 zdrojů. I přes výrazné nedostatky během měření kryptografických knihoven a vlastní implementace, se dá cíl práce považovat za splněný a proto navrhuji práci k obhajobě s hodnocením D (60 bodů).
eVSKP id 159188