HEPNAR, O. Vývoj cen energií v České republice a následný dopad na firmy a domácnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2025.

Posudek vedoucího

Luňáček, Jiří

Problematika efektivního fungování energetických trhů je téma velice aktuální, není z pohledu ekonomické oblasti často řešeno. Oceňuji, že si autor zvolil právě toto téma, protože pro studenta FP je nutno dostudovat mnoho nových informací. Výsledky práce by mohly mít uplatnění i v souběžně řešeném projektu TAČR na VUT. Práce vykazuje v systému Theses minimální shodu 2,1%, přičemž dílčí shody jsou vždy pod 1%. To jasně dokumentuje inovativnost práce, protože dílčí shody jsou pouze ve formálních náležitostech textu. Student k řešení přistupoval samostatně, s vedoucím práci během řešení nekonzultoval. Poslední konzultace proběhla v lednu v rámci udělení zápočtu diplomního semináře. Vedoucí práce tedy nemohl do tvorby před odevzdáním nijak aktivně zasáhnout. Analytická část práce je zpracována s jedním zásadním nedostatkem, který se pak projeví v dotazníkové části. Autor vychází z průměrných cen energii pro domácnost. To je, ale vzhledem k liberalizovaném trhu nepřesný postup. Dodavatelé energií se liší ve své obchodní politice, tedy vysvětlení rozdílu cen mezi inkumbentními dodavateli a zbytkem trhu by formulovalo otázku do dotazníku, proč zákazník volí vyšší cenu u jednoho dodavatele, i když má možnost porovnaní (kalkulačka ERU) a snížení nákladů od dodavatele alternativního. Forma dotazování je pro danou výzkumnou otázku v pořádku. Bohužel autor zcela absentoval na vysvětlení, jak vzorek respondentů vznikal a zda má odpovídající vypovídací schopnost. Porto lze zde prezentované výsledky brát pouze jako doporučení o chování specifické části spotřebitelů a trhu. Zásadní nedostatek ale vidím ve absentujícím statickém vyhodnocení odpovědí. Autor dokazuje platnost výzkumné otázky pouze subjektivně zřejmě dle klíče, více odpovědí znamená pravdu. Tato část by při odpovídajícím statistickém zpracovaní poskytovala zásadní odpovědi, které mohly být doplněním již prováděných výzkumů na FP a FEKT v rámci projektů TAČR. Jestliže je jedním z odpovědí vnímání nečinnosti energetické politiky státu, potom by právě spolupráce s ERU (která na FP existuje) umožňoval přesnější identifikaci výzkumné otázky. Toto je bohužel společným bodem hodnocení práce. Byl zde velký potenciál i výzkumného typu, který ale nebyl využit. Formální práce má drobné nedostatky, jde o terminologii i stylistiku. I přes uvedené připomínky práci doporučuji k obhajobě. A to z důvodu toho, že jde i inovativní téma, práce přináší nové poznatky. Chyby ve zpracování existují, ale z pohledu kritérií hodnocení nejsou takové, které nejsou v souladu s hodnocením diplomových prací na FP VUT. Práci doporučuji k obhajobě s výše uvedeným hodnocení. Otázky k obhajobě nepokládám.

Posudek oponenta

Radil, Lukáš

Student Ondřej Hepnar zpracoval svoji práci na téma vlivu cenu energií na spotřebitele. Má celkem 88 stran a obsahuje 6 hlavních kapitol. V úvodu do strany 32 je řešena teorie na úrovni fungování energetických trhů. Není to běžná látka probíraná na FP VUT. Student musel nastudovat věci, které běžně nejsou vyučované, ale z obecného tržního pohledu je jedno, jestli se bavíme o komoditě cukru nebo elektřiny. Nuance tam samozřejmě jsou, ale nejsou rozhodující. Ostatně, systém nastavení velkoobchodních cen, nezáleží jen na ceně výroby elektrárny (Market Order), ale také na bidding zónách. Vyskytují se zde zákonitě nepřesnosti, které nejsou rozhodující. Postřehy: - Nejsou použity nikde v dokumentu křížové odkazy ani v obsahu. - Na straně 20 – ceny plynu byly vyšší než 1500 Kč/MWh. - Tabulka na straně 35 je přetečená. Tabulka 9 je opět přetečená. - Názvy obrázků má nad obrázky, místo po nimi. Nad se značí tabulky. A nejhorší případ (Grafy 1,2) je název obrázku v grafu a popisu.   Od strany 45 je již praktická část práce. Sám oslovil několik domácností a firem. Problematické je, že neznáme vstupní informace pro hodnocení – myslím tím například tabulku 6 – Co je podprůměrný příjem? Student uvádí domácnosti dle ČSÚ, ale již to není nijak kvantifikováno. Já vlastně ani nevím, jaká to je částka. Vše je postaveno na subjektivitě autora. Metodika přístupu je správná. Ale vyhodnocení odpovědí je statisticky nepodchyceno. Vlastně ani nevím, co si z toho odnést. Pro představu: Na otázku: „Jaký vliv mají rostoucí ceny energií na vaši domácnost?“ je odpověď: „Ne, žádný. Používám pořád stejný spotřebiče, nemusela jsem nijak měnit svoje návyky…Oni tady vlastně zateplovali fasádu a syn mi měnil žárovky.“ Kdyby v odpovědích byly vytvořeny odpovědi a) b) c), lze již nějakým způsobem kvantifikovat výsledek. Vždy uvádí nejčastější odpovědi, ale už je to domyšlené podle něj. Pokud teoretická část řeší ceny energií, tak v dotazníkové části o cenách není nic. Pokud to shrnu: Práce je velmi dobře napsaná, úvodní teoretika přes nevýrazné chyby dobrá, přístup k metodice dotazování dobrý, vyhodnocení uspokojivé, ale ne perfektní. A je to velká škoda. Doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D - 65 bodů.

eVSKP id 168034