HUSÁK, O. Simulace šíření zvukové vlny v uzavřeném prostoru pomocí prostředků geometrické akustiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Bakalářska práce je zaměřená na porovnání dvou metod geometrické akustiky, zaměřených na simulaci šíření zvuku v uzavřeném prostoru pomocí tzv. zvukových paprsků. Cíle bakalářské práce byly splněny beze zbytku. Student k řešení dané problematiky přistupoval až na několik prodlev samostatně, dílčí výsledky simulací konzultoval s vedoucím a vytvořil algoritmy pro simulování šíření zvuku v uzavřeném prostoru pro zmíněné metody Ray-Tracing a obrazovou metodu. Student pomocí těchto algoritmů provedl řadu simulací, které jsou zajímavě a podrobně diskutovány a zpracovány ve čtvrté části práce. Co bych práci vytkl, je její malý rozsah. Zejména teoretické části popisující šíření zvuku v uzavřeném prostoru mohlo být věnováno více pozornosti. Část věnována popisu metody Beam-Tracing je místy hůře čitelná, pravděpodobně nedokonalým překladem z původních zdrojů, které jsou citovány. Taky práce po formální stránce vykazuje několik nedostatků. Navržený algoritmus pro simulaci metody Ray-Tracing nebyl dostatočně ošetřen proti několika nedostatkům a není tak někdy stabilní. Proto navrhuji hodnocení známkou B, 85 bodů.
Student ve svojí bakalářské práci stručně ale výstižně popisuje základní parametry a vztahy prostorové akustiky. Blíže se dále zaměřuje na geometrickou akustiku, konkrétně na simulace šíření zvuku pomocí obrazové metody, ray-tracingu a beam-tracingu. U jednotlivých metod jsou uvedeny jejich výhody i nedostatky a z toho plynoucí možnosti použití. V praktické části práce se student věnuje konkrétním postupům implementace obrazové metody a ray-tracingu. Obě metody byly implementovány v prostředí Matlab. Výsledky simulací těchto metod s nastavením různých parametrů jsou zobrazeny a diskutovány ve formě impulsních odezev. U některých obrázků však postrádám detailnější popis jejich významu. Na praktických příkladech jsou demonstrovány výhody a nevýhody jednotlivých metod, jejich výpočetní náročnost a v závěru jsou metody porovnány mezi sebou. Podle zadání byly obě metody simulovány pouze v jednoduchých obdélníkových prostorech bez překážek a ve 2D. Všechny body zadání bakalářské práce byly splněny. Z formálního hlediska má práce slušnou úroveň, neobsahuje téměř žádné překlepy. Práci lze vytknout občasné špatné formulace vět (např. …vzdálenost uražené zvukové vlny …), nestandardní odkazování na rovnice v textu a nekonzistentní formátování proměnných v textu a v rovnicích. Seznam použité literatury není řazen podle abecedy ani podle pořadí výskytu v textu. Dále autor uvádí dvakrát jinou hodnotu (i označení) pro rychlost zvuku ve standardních podmínkách (20°C, …). V páté kapitole se často vyskytuje 1.os jednotného čísla, což nepůsobí dobře. Výčet použité literatury není příliš obsáhlý, zejména v teoretické části student často velké úseky textu čerpá pouze z jednoho pramene, což není příliš vhodné.
eVSKP id 66572