JOHANÍKOVÁ, K. Studium konjugátů metalothioneinu pomocí elektromigračních metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Během vypracování práce prokázala studentka nejen schopnost orientovat se v problematice na základě studia odborné literatury, ale také inovativně a přitom systematicky přistupovat k novému problému a k řešení s tím spojených komplikací. Studentka si osvojila práci vyžadující kombinaci znalostí z oborů na pomezí biochemie, nanotechnologie a analytické chemie. Tato všestrannost vedla ke získání výsledků, které jsou nejen podkladem pro vypracování této práce, ale vytvoří také podstatnou část publikací v mezinárodních ISI indexovaných časopisech.Na základě výše uvedených skutečností, hodnotím jako vedoucí, práci jako kvalitní a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka Klára Johaníková svou bakalářskou práci vypracovala na téma „Studium konjugátů metallothioneinu pomocí elektromigračních metod“. Cílem teoretické části práce bylo vytvořit ucelený přehled obsahující informace o metallothioneinu (MT), jeho struktuře a funkci, o problematice fluorescenčních značek a dalších možnostech fluorescenčního značení. Následně byly shrnuty aplikace kvantových teček (QDs) a možné způsoby detekce využitelné k charakterizaci vzniklých konjugátů. Praktická část se zabývala optimalizací vhodných reakčních podmínek pro metallothionein, přípravě kvantových teček a následnou konjugací MT se zvolenou kvantovou tečkou. Předložená bakalářská práce je klasicky strukturovaná do jednotlivých kapitol a podkapitol. Celá práce je psána zajímavě, čtivě a s obrovskou pečlivostí. Velké množství odkazů na odbornou literaturu svědčí o tom, že autorka tuto část zvládla na výborné úrovni. Praktická část obsahuje optimalizovaný postup syntézy QDs s následnou konjugací pomocí tzv. karbodiimidového zero-lengthcrooss-linkeru (EDC/sulfo-NHS), který slouží k aktivaci karboxylových skupin a umožňuje biokonjugaci. Tato studie jednoznačně prokázala, že konjugace QDs s proteiny, je velice atraktivní a má obrovský potenciál a význam například ve studiu dimerizace metallothioneinu, což může pomoci pochopit oxidativní dimerizace MT a vznik volných radikálů v těle. Tyto informace následně vedou k prohloubení znalostí o neurodegenerativních poruchách jako je Parkinsnova nebo Alzheimerova choroba. Výsledky experimentů jsou podloženy jednotlivými grafy. Diskuze a závěr práce je propracován jasně a přehledně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A |
eVSKP id 124570