TAYLOR, J. Analýza vlivu ozvučníku žesťového nástroje na jeho rezonanční módy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student samostatně sehnal žestě potřebné k měření (trubku, kornet, křídlovku a tzv. flíghorn), provedl měření jejich mechanických parametrů i témbru, který produkují. Rovněž na 3D tiskárně vyrobil dva a dva prototypy experimentálních roztrubů, změřil jejich akustické vlastnosti, porovnal svou predikci s výsledkem. Je škoda, když teoretická část práce obsahuje řadu docela závažných chyb, např. na str. 13, že „vzdušný sloupec u trubky na rozdíl od flétny je polouzavřený. Z toho důvodu je schopen kmitat pouze na lichých násobcích frekvence … produkovaný tón těchto nástrojů tvořený z polouzavřených trubic se vyznačuje lichým spektrem. Trubka, jako polouzavřená trubice, nepřefukuje do 2. harmonické – oktávy, ale do 3. harmonické – duodecimy.“ Píšťala (ozvučnice) trubky má ve skutečnosti tvar blížící se kuželu, nejčastěji, jak dále student správně rozebírá, exponenciále. Díky tomu se uzly vzduchového sloupce posunují směrem k užšímu otvoru a vzniká tak komplexní harmonická řada (sudé i liché). To by měl student i jako trumpetista z praxe přece prakticky znát? Kdyby v teoretické používal správně citace (téměř tam chybí), určitě by se těmto závažným chybám vyhnul. V práci je řada jazykových nedostatků (konce vět bez teček, chybějící čárky (str. 14 „také v experimentech kde hraje roli rezonance ozvučníku“), nesprávný termín trumpeta, chybné skloňování, chybějící háčky u popisků atd. Naopak vlastní měření, konstrukce experimentálních roztrubů, výpočty a komparace jsou cenné a přinášející vklad do hudební akustiky. Je škoda, že díky teoretickému úvodu a formální podobě hodnotu práce výrazně snížil. Otázky k obhajobě: Proč trubka nasazuje svůj základní tón (znějící B3) až na 2. harmonické? Jak je to u trombónu nebo horny? U obou finálních roztrubů vykazuje FFT graf výrazně nižší plochost spektra a jeho vyšší šikmost. Jak se to projeví v parametrech, jako jsou ostrost či jasnost témbru? Jak to lze využít při instrumentaci?
Bakalářská práce se věnuje analýze vlivu ozvučníku na rezonanční módy žesťového nástroje, která byla provedena na čtyřech různých žesťových nástrojích a dále na ozvučnících, které student navrhl a sestrojil. V teoretické části práce student rozebírá akustické vlastnosti žesťových nástrojů, v praktické části poté popisuje výběr zvolených nástrojů, návrh vlastních roztrubů, jejich popis Besselovými křivkami a analyzuje jejich zvuk pomocí frekvenčního spektra různých tónů, pro analýzu dále používá výpočet LPC koeficientů a přidává hodnocení šikmosti spektra a akustické ostrosti roztrubů. V teoretické části chybí celá řada zavedení pojmů, které student automaticky používá jako například oscilátor, rezonátor, rezonance, rezonanční módy, harmonické složky, alikvótní tóny. Dále používá výrazy roztrub, trubice, ozvučnice nebo zvukovod, aniž by je před tím patřičně vysvětlil, což vede k nesprávnému rozlišení těchto pojmů čtenářem a můžou působit jako synonyma. Teoretická část také obsahuje mnoho nesprávných tvrzení, nebo myšlenek, které se o nic neopírají. V celém teoretickém úvodu student cituje pouze 4 zdroje a to na jednom místě, což vůbec nepřispívá ke věrohodnosti uvedených tvrzení. V praktické části práce se objevuje spoustu teorie a pojmů, které se v práci objevují poprvé a nejsou dostatečně vysvětleny jako například LPC analýza, časově proměnná akustická ostrost nebo šikmost spektra. Z textu není jasné jakým způsobem student analýzu prováděl a žádné matlabovské kódy nebyly odevzdány. Dále bych očekával, že student daleko více rozebere spojitost tvaru Besselových křivek s frekvenčním spektrem zvuku různých nástrojů. Takto práce ukazuje pouze očekávaný tvar frekvenčního spektra odpovídající psychoakustickému zhodnocení zvuku různých žesťových nástrojů. Práce po typografické stránce obsahuje spoustu nedostatků jako jsou spojky a předložky o délce jednoho písmene na koncích řádků, špatné skloňování slov, nebo chybějící tečky za větami, v práci není odkazováno na použité rovnice, obrázky ani tabulky. V použitých rovnicích student veličiny označuje výhradně rovně, ačkoliv veličiny následně v textu popisuje za použití kurzívy. Také chybí analýza směrového vyzařování nástrojů, která je přímo zmíněná v zadání. Za přínosné považuji především konstrukci experimentálních roztrubů, jejich popis a srovnání s klasickými nástroji. Zadání práce je okrajově splněno, proto hodnotím práci 64 body D.
eVSKP id 167401