SLANINOVÁ, E. Studium struktury a vlastností vody v blízkosti hydrofilních povrchů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.

Posudek vedoucího

Sedláček, Petr

Eva Slaninová se ve své bakalářské práci věnovala pro absolventské práce poměrně netradičnímu a z vědeckého hlediska dlouhodobě velmi kontroverznímu tématu supramolekulární struktury kapalné vody. Konkrétní náplní její bakalářské práce bylo studium chování vody v blízkosti hydrofilních povrchů. Pro zorientování studentky v dané problematice bylo nezbytné podrobné studium soudobé literatury, které svým rozsahem výrazně převyšovalo nároky běžně kladené na absolventa bakalářského studijního programu. Výsledkem toho je velmi kvalitně zpracovaná literární rešerše, která tvoří těžiště předložené bakalářské práce. Nadto studentka navrhla a realizovala pilotní experimenty, zaměřené na studium vzniku tzv. exkluzní zóny ve vodě v blízkosti modelových hydrofilních povrchů. Přitom studentka vycházela z publikovaných experimentů, které jednak upravila pro potřeby disponibilního vybavení fakulty, ale které také obohatila o některé zcela nové prvky (využití obrazové analýzy při studiu kinetiky vzniku exkluzních zón apod.). Chválím také iniciativnost, s níž se studentka snažila zakomponovat do své experimentální práce některé z moderních instrumentálních technik, ačkoliv jsou tyto experimenty dosud v natolik raném stádiu, že nebyly do textové části bakalářské práce zařazeny. Studentka při řešení své bakalářské práce projevila schopnost samostatné tvůrčí činnosti, zadaného tématu se zhostila na výbornou, a proto ji hodnotím stupněm „A“.

Posudek oponenta

Pekař, Miloslav

Bakalářská práce je věnována zajímavé tématice, která představuje jakousi výzvu zkoumání v různých oblastech nejen chemie a je předmětem diskusí protichůdných táborů. I na bakalářské úrovni se studentka dobře zhostila úkolu projít aspoň vybranou literaturu k zadané problematice a vypořádat se s kontroverzními názory, které obsahuje. Teoretická část je tak pěkným základním přehledem o vodě a vybraných, zřejmě stále záhadných aspektech jejího chování, které souvisejí s předmětem práce. Eva Slaninová ukazuje schopnost orientace v poměrně náročné problematice a zjevné úsilí proniknout do mnohostranně zajímavého chování vody. Experimenty zřejmě zčásti reprodukovaly literární poznatky, nově byl patrně doplněn další (hydrofobní) polymer. Laboratorní měření byla pečlivě navržena a provedena, studentka úspěšně zvládla techniky, které možná i leží za hranicí běžné bakalářské úrovně. V textu se občas vyskytují pravopisné chyby, místy slohové neobratnosti, ale vcelku je srozumitelný. Mě osobně rušilo časté používání zkratky EZ, i když ho chápu. Souhrnně představuje bakalářská práce celek na odpovídající úrovni, i když postrádám jasné vymezení a srovnání vůči dosud publikovaným poznatkům. Nicméně mám několik kritických poznámek. Pojem Milli-Q voda je nevhodný, je to prostě voda deionizovaná a navíc v laboratořích ústavu je k dispozici jiný systém úpravy vody než Milli-Q. U velikostí použitých částic uvedených na str. 22 chybí jednotky! Silikon na téže stránce je příliš široky a obecný pojem, v seznamu chemikálií je potřeba jej upřesnit. Snímkům z mikroskopu by prospělo uvádění délkového měřítka. Pojem převodového čísla v dané souvislosti (str. 36) v chemickém textu není příliš vhodný, ihned evokuje shodný pojem elektrochemie, který znamená něco úplně jiného. Lepší by bylo něco jako převodní faktor, koeficient. V legendě obrázků jako je č. 44 na str. 38 to chce uvádět hodnoty vlhkosti v dané atmosféře, nikoli vzorec látky, jejíž roztok byl k jejímu vytvoření použit. Dále se mně osobně těžko v těchto obrázcích rozlišují modravé barvy. I když ji nechci podceňovat, základní škola jako citační zdroj a ještě pro kyselost a zásaditost roztoků (str. 41) je v tomto typu práce poněkud neadekvátní.

eVSKP id 67595