BUDÁČ, A. Laboratorní pracoviště pro virtuální realitu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce Adama Budáče se zabývá tvorbou laboratorního pracoviště pro virtuální kvalitu. Student nejdříve popisuje princip virtuální reality a následně porovnává různé typy brýlí pro virtuální realitu. Poté se věnuje současným video kodérům a dekodérům, různým možnostem tvorby obsahu pro VR a následně teoreticky popisuje objektivní video metriky. V praktické části práce student vytváří vlastní video-databázi obsahu vhodného pro VR. Některé zdrojové sekvence pochází z volně dostupných databázích a některé jsou jeho tvorba. Videosekvence jsou ve vysokém rozlišení 4K až 8K. Snímkový kmitočet sekvencí je 30 a 60 snímků za sekundu. Jedná se o videosekvence typu 2D, 3D a 360°. U videosekvencí student počítá jejich časovo-prostorový index. Následně student v práci uvádí vlastní kódování obsahu pomocí čtyř různých enkodérů. V kapitole výsledků popisuje výsledky pěti použitých objektivních metrik. V poslední kapitole student uvádí problémy, kterým bylo nutno čelit. Student použil 8 zdrojových videosekvencí, 2 snímkové kmitočty, 4 kodeky a 5 bitových toků. Dohromady tedy student měl zakódováno 320 videí, kde každé hodnotil pomocí pěti různých metrik. Díky tomu dosáhl velmi vysokého počtu výsledků. Na základě poznatků, které získal, navrhnul laboratorní úlohu. V příloze bakalářské práce je návod k laboratorní úloze, tak i vzorové vypracování. K práci mám pouze pár připomínek. Protože student v práci používá i 3D videosekvence, měl se zaměřit i na speciální rozšíření kodeků vhodných pro 3D obraz. Jako například 3D-HEVC nebo H.264 MVC. V práci by bylo vhodné mít tabulku úspory datových toků z průměrné hodnoty přes všechny videosekvence. Z toho by bylo patrné porovnání jednotlivých kodeků v obecných podmínkách. Na stranách 49 a 51 jsou velké mezery přes půl strany i když zde následně nezačíná nová kapitola. Textová část bakalářská práce je přehledná a logicky členěna. Pouze v malé míře jsou v ní zavádějící nebo netechnické výrazy. Práce obsahuje 100 stran a je podpořena 95 referencemi. Student na práci pracoval průběžně během roku. Pracoval samostatně a zadané požadavky dokázal sám nebo po konzultaci zapracovat do své práce. Je nutno pozitivně odhodnotit, že student se zúčastnil soutěže EEICT. Student splnil požadavky dané zadáním práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A 91 bodů.
Bakalárska práca sa zabýva hodnotením kvality videa u zariadený pre virtuálnu realitu (VR), predovšetkým však návrhom a realizáciou laboratórneho pracoviska pre hodnotenie kvality krátkych videosekvencii pre VR. Práca je rozdelená až do deviatych kapitol, doplnené niekoľkými prílohami. Obecne je však možné prácu rozdeliť do dvoch väčších častí, a to teoretická a praktická. V teoretickej časti sú postupne popísané základy princípu VR, najznámejšie typy zariadení pre pozorovanie videa pre VR, možnosti získanie videa a obrazu pre VR, najpoužívanejšie algoritmy pre kompresiu videa s podporou pre multimediálny obsah s VR a konvenčné a pokročilé objektívne metriky pre hodnotenie kvality videa. V praktickej časti práce študent najprv prezentuje vybraný dátový set videí pre VR. Následne podáva podrobnejší popis o postupe komprimácii videí pomocou komprimačných algoritmov, ktoré boli predstavené v teoretickej časti práce. V práci študent uvažuje päť rôznych bitových rýchlosti. Kvalita takto komprimovaných videosekvencií je potom vyhodnotená pomocou už predstavených objektívnych metrík. Veľmi si cením, že študent venuje pozornosť aj pre štúdium úspor dátových tokov medzi kodekmi naprieč jednotlivými videosekvenciami pomocou výpočtu Bjntegaard delta. Všetky výsledky sú graficky spracované a stručne diskutované. Praktická časť práce obsahuje aj návrh laboratórnej úlohy na zoznámenie s VR a komprimáciou videí pre VR. Táto úloha spoločne so vzorovým protokolom je súčasťou prílohy bakalárskej práce. Rozsah bakalárskej práce spoločne s prílohami je nadštandardný. Formálne a grafické spracovanie je na pomerne dobrej úrovni. Študent používa nadpriemerný počet prevzatých obrázok, avšak sú pri nich uvedené pôvodné zdroje. Jednotlivé kapitoly na seba nadväzujú logicky a sú pomerne dobre vypracované. Výsledky získané pomocou objektívnych metrík sú graficky prehľadne spracované, avšak miestami diskutované len na obecnej úrovni. V texte sa vyskytuje niekoľko terminologických prípadne gramatických preklepov (napr. preklepy v Anglickej verzii abstraktu; „Matlab“; prehlásenie autora a poďakovanie s dátumom 2020; atď), ktoré však kvalitu odvedenej práce nijak výrazne neznižujú. Práca s literatúrou je impozantná, pretože literatúra obsahuje až 95 odkazov na rôzne referencie. Napriek veľkého počtu referencií, kvalita zoznamu použitých zdrojov je však na priemernej úrovni. Dôvodom je menší počet odbornejších zdrojov (konferenčné a časopisecké články), s ktorými sa pracuje a hlavne fakt, že študent viackrát sa odkazuje na Wikipediu. K obsahu navrhnutej laboratórnej práci by som mal jednu poznámku. Grafické vyhodnotenie výsledkov z objektívnych metrík pre dve bitové rýchlosti nemá dostatočnú informačnú hodnotu. Z tohto hľadiska by možné bolo lepším riešením poskytnúť pre študentov aj niektoré ďalšie výsledky, ktoré boli prezentované v bakalárskej práci, aby to počas laboratórnej práci overili aj subjektívne. Zadanie práce bolo jednoznačne splnené. Časť práce bola úspešne prezentovaná aj na súťaži EEICT 2021, ktorú si veľmi cením. Vzhľadom ku všetkým predchádzajúcim hodnoteniam, predloženou bakalársku prácu jednoznačne odporúčam k obhajobe a navrhujem bodové hodnotenie 88/B. Zároveň navrhujem komisii, že v prípade adekvátnej prezentácii výstupov bakalárskej práci a odpovedi na položené otázky zvážila možnosť zvýšenia tohto hodnotenia na známku A.
eVSKP id 133581