ŠVANIGOVÁ, L. Millerův cyklus v nestacionárních režimech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Posudek na práci Bc. Lenky Švanigové na téma Millerův cyklus v nestacionárních režimech, konkrétně simulace nestacionárního režimu pro motor VW 1.5 TSI EVO: Téma práce je velmi aktuální, neboť se v oblasti vozidlových motorů stále více zkoumají nestacionární režimy, které mají významný vliv na ekonomiku a emise motoru.Práce obsahuje rozsáhlou rešeršní část o rozsahu 40 stran, na kterou přímo navazuje praktická část, která se zabývá tvorbou modelu v nástroji GT-Suite, provedením výpočtu a diskuzí nad získanými výsledky.Realizace práce na modelech byla náročná, neboť se věnuje méně často probírané problematice. Výsledky jsou přínosné a jejich využití je zaměřeno zejména na výuku.Práce přináší také přínos v tom, že na ni mohou navázat další studie zaměřené na predikci emisí v přechodových režimech, teplotním chování motoru v přechodových režimech a další související oblasti.Text práce obsahuje všechny povinné části a splňuje požadavky na technický text. Nicméně, zlepšením by prospěla větší míra konzultace v závěrečných částech práce. Studentka prokázala schopnost samostatného výzkumu a práce na vývoji.

Posudek oponenta

Šebela, Kamil

Diplomová práce bakalářky Švanigové na 94 stranách zpracovává využití Millerova cyklu v nestacionárních režimech spalovacího motoru. Práci lze rozdělit na část rešeršní a praktickou. Rešeršní část práce pojednává o spalovacích motorech a jejich účinnosti. Dále se zabývá jednoduchými výpočetními modely ideálních cyklů až po reálné tepelné oběhy. Popisuje Millerův cyklus a nestacionární děje ve kterých jsou spalovací motory provozovány. V závěru popisuje výpočetní program GT-Suite a jeho jednotlivé prvky. Rešeršní část je napsána velmi kvalitně a na vysoké úrovni. Téma je řešeno vždy od teoretického základu až po reálnou aplikaci. Z rešerše vyplývají závěry a tvrzení se kterými se dále v práci pracuje a je na ně odkazováno. Jsou použity vhodné zdroje a informace z nich jsou přehledně prezentované.Praktická část práce se zabývá tvorbou výpočetního modelu a jeho popisem. Zde je popsán model řešeného motoru a jeho omezení. Bohužel zde chybí bližší popis dat, které byly dostupné pro vypracování této práce. Simulace nestacionárního děje je simulována metodou konstantní změny otáček v čase, která je vhodná pro vyhodnocení, ale již méně realistická. Tato volba nic nemění na tom, že všechny požadované body zadání byly splněny. Každá požadovaný parametr byl samostatně simulován a na základě výsledků byly vyvozeny logické závěry. V závěru práce je porovnán model motoru s řízením turbodmychadla obtokovým ventilem a variabilními lopatkami na straně turbíny. Vzhledem k rozsahu práce se v práci vyskytuje jen minimum pravopisných, stylistických nebo faktických chyb. V textu je u prvního obrázku uveden navíc odkaz i s úplným titulkem a u obrázku 15 nesedí popis v textu s obrázkem. U obrázku 28 je uveden špatný popis osy. Při uvádění hodnoty a jednotky není mezi číslem a jednotkou vložená mezera, tato chyba se vyskytuje v celé práci. Občas se v práci vyskytne použití termínu kroutící moment místo točivého momentu. Kvalitu textu snižuje použití anglických termínů například wastegate nebo target. Faktická chyba, která se v práci vyskytuje je tvrzení, že na turbínu je přiváděn vzduch místo spalin. Práce jako celek působí uceleným dojmem a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. V práci jsou použity kvalitní zdroje a shodují se s výsledky simulací. Cíle práce jsou splněny a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 145868