KOŠINA, P. Využití fyzicky neklonovatelných funkcí v kryptosystémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Původním záměrem práce bylo pracovat s reálnými neklonovatelnými funkcemi (FNF) v laboratorních podmínkách. Vzhledem nastalé epidemiologické situaci musel být tento původní záměr přehodnocen a student dostal za úkol navrhnout a realizovat systém, který bude demonstrovat FNF pro autentizaci. Student zadaný problém pravidelně konzultoval, přicházel s vlastními nápady a o dosažených výsledcích podával informace. Přestože některé části práce mohly být zpracovány pečlivěji, považuji zadání za splněné. Studentovi se podařilo vytvořit funkční program pro demonstraci autentizačního systému využívající FNF.
Student Petr Košina se ve své bakalářské práci zabýval vlastnostmi fyzických neklonovatelných funkcí a jejich využitím v kryptosystémech. V práci provedl klasifikaci jednotlivých typů FNF a určil vhodné FNF pro implementaci na nízkonákladových elektronických zařízeních. Student navrhl a realizoval softwarový systém, jenž demonstruje využití FNF pro autentizaci. Navržený systém však nevyužívá konkrétní typ FNF, ale snaží se o napodobení FNF s využitím pseudonáhodného generátoru čísel. Autentizace je možná ze strany centrálního zařízení a ze strany FNF zařízení. Získané poznatky jsou přehledně prezentovány. Práce má průměrný rozsah. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni, ale vyskytuje se v ní několik překlepů a formálních chyb. Na konci řádků se objevují osamocené jednopísmenné předložky a spojky. Popisky tabulek by měly být nad samotnými tabulkami. V práci se vyskytují na konci stránek (s. 21, 24, 26, 32, 34, 36-38, 40, 47, 50) nepřirozené mezery, které navyšují rozsah práce. Student v seznamu použité literatury neřadí literaturu podle výskytu v textu, použité množství je průměrné. Práce má průměrnou odbornou úroveň. Student v práci uvádí, že v implementacích FNF se používají protichybové či samoopravné kódy namísto extrakčních/korekčních kódů. V kapitole 4.1 student uvádí, že u autentizace jsou „na „syrový“ výstup FNF zařízení implementovány protichybové kódy, které jej přetvoří do podoby referenční odpovědi.“, což není při použití (relativní) Hammingovi vzdálenosti na vygenerované a v databázi uložené odpovědi nutné. Realizační postup navrženého a implementovaného řešení je přehledně popsán. V práci chybí popis ohodnocení nesprávného odmítnutí a přijetí při autentizaci.
eVSKP id 125895