KUDELOVÁ, B. Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2015.
Studentka přistupovala v průběhu zpracování bakalářské práce k zadaným úkolům zodpovědně a svědomitě. Barbora Kudelová je dobrá studentka a její závěrečná práce to dokládá. Oceňuji zejména její vytrvalost při hledání technického řešení pro svou vizi řešeného prostoru. Zvolená geometrická forma, která ovládá celou řešenou parcelu se objevila již v prvních konceptech návrhu a tento jedinečný pohled na řešení si udržela až do závěru práce. Zároveň však prokázala schopnost kreativně tuto základní strukturu rozvinout a nenechat se jí dogmaticky svázat. Samotným obytným domům to velmi prospělo. Práci hodnotím známkou B80.
Zajímavý urbanistický koncept prezentovaný na slušné grafické úrovni, bohužel s mnoha nejasnostmi i formálními chybami.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Koncept „bydlení v lese“ s terasovitě po vrstevnicích rozloženou geometrickou strukturou navrženého urbanistického řešení je sám o sobě na první pohled zajímavý a slibný. Způsob, jakým se s ním studentka vypořádala je však ve výsledku spíše plochý, schématický a v mnoha základních ohledech nedořešený. S ohledem na dále uvedené základní formální nedostatky urbanistického, provozního a architektonického řešení je koncept práce jen formálním principem s diskutabilním praktickým využitím a zasloužil by si vynaložení většího úsilí a pozornosti, než jaké mu byly ze strany studentky věnovány. Kladem je velký podíl zeleně, velkorysé řešení pěší prostupnosti, záporem neurčitost funkce jednotlivých veřejných prostranství a nedostatečné řešení dopravní obslužnosti a parkovacích kapacit. | |
| Provozní řešení | D | Diskutabilní je již na první pohled dopravní obslužnost lokality a nedostatečné řešení statické dopravy. Pro bytovou zástavbu daného městského charakteru by bylo přínosem řešit podstatnou část kapacity parkovacích stání v návaznosti na obytnou kapacitu (primárně pod jednotlivými objekty nebo skupinově ve vhodném umístění v rámci navržené struktury, což zde zcela chybí) s doplněním kapacity veřejnými stáními podél hlavní dopravní komunikace (zde jediný a sám o sobě nedostatečný způsob parkovaní). Z praktického hlediska rezidenta takové lokality se jeví velkoryse navržená pěší prostupnost území jako mírně chaotická (bezbariérový přístup ke všem a mezi všemi objekty je jen formálně naznačen rampami). I způsob nakládání s komunálním odpadem a jeho svoz, či zásobování navržených provozoven v parteru čtyřech z celkových deseti objektů, nejsou zřejmé, o nutném přístupu vozidel integrovaného záchranného systému nemluvě. Řešení veřejných a „poloveřejných prostorů“ (definice takových prostorů v práci chybí) je v kontextu „bydlení v lese“ nedotažené, a to kupříkladu i z pohledu řešení zeleně a její údržby. Kapacitu veřejných parkovacích stání v rámci hlavního veřejného prostranství s dopravní komunikací by bylo přínosné doplnit alejí stromů ve vhodně zvolených odstupech, i s případným ponecháním stromů stávajících. Řešení veřejných prostranství je neúplné i z hlediska nejasného předpokládaného napojení na technickou infrastrukturu, kde alespoň náznakem řešení koridorů pro uvedené by mohlo být kupříkladu rozmístění veřejného osvětlení. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technické a konstrukční řešení bytových domů nepřijímá žádné výzvy a je oproti urbanistickému řešení velmi konzervativní. Jde o klasickou železobetonovou konstrukci, navržené řešení skladeb konstrukcí včetně zelených střech tomu odpovídá. Minimalistické řešení budov je „ozvláštněno“ posuvnými lamelovými panely, jejichž řešení a užití je již v podmínkách moderní architektury spíše formálním prvkem. | |
| Architektonické řešení | C | Architektonický dojem z navržené zástavby je velmi strohý. Objemové řešení bytových domů vychází z nepravidelného půdorysu vzniklého potřebou vytvoření jakéhosi klidového zázemí pro obyvatele domů směrem k jihu, respektive zázemí pro provozovny v parteru. Tím dochází k narušení pravidelného šestibokého rastru, což lze brát jako pozitivum i s ohledem na myšlenku orientace bytů ke třem světovým stranám. Otázkou je, zda pro bohaté prosklení směrem k jihu bude, vzhledem k relativně malé hloubce dispozic, dostatečným opatřením proti přehřívání interiéru a pro zachování jeho tepelné pohody stínění posuvnými lamelovými panely se vzájemným překryvem. Zde se nabízí otázka, proč stínění jižní strany nenapomoci vysunutím obytných teras, zvláště pokud případné vynesení teras se uskuteční v rámci pozemku bytového domu vymezeného v parteru rekreační a komerční funkcí, která si bezpochyby pro lepší budoucí využitelnost vzhledem k navrženému užití vyžádá také potřebu účinného stínění. Distance jednotlivých lamel v technickém výkresu řezu fasádou jsou jiné, než jak jsou znázorněny na vizualizacích. Řešení z vizualizací přitom působí ve výsledku (z hlediska principu násobení stínícího účinku vzájemným překryvem pro celkové estetické vyznění proměn fasád v závislosti na vzájemné poloze panelů) slibněji, než posuv pouhých dvou panelů přes sebe pro úplné zastínění. | |
| Formální úroveň | D | V obecném ohledu je třeba směrem ke studentce konstatovat, že v rámci bakalářské práce je nutné „jít více do hloubky“. Výtvarné řešení práce včetně vizualizací působí profesionálním dojmem, v předložené práci je však dost nejasných proměnných neumožňujících jednoznačný výklad v základních urbanistických a architektonických charakteristikách, jako je návaznost na stávající urbanistickou strukturu, parcelace, způsob napojení na stávající veřejná prostranství a na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, řešení a hierarchizace nových veřejných prostranství, dopravní a pěší prostupnosti a technické infrastruktury, řešení zeleně apod. Vše je buď jen naznačeno, nebo zcela chybí, vždy lze prezentovanou myšlenku nebo řešení posunout ještě dále k životaschopnějšímu a opodstatněnějšímu řešení (stěžejní myšlenky by měly být zřejmé a způsob jejich prezentace by neměl připustit polemiku). Navíc se v předložené práci vyskytují základní chyby, zhoršujících pochopení a výklad obsahu, jako je absence měřítka nebo legend v základních výkresech, nečitelnost některých skladeb v charakteristickém výkresu řezu fasádou atp. |
eVSKP id 84916