KVAPIL, M. Charakteristické vlastnosti spalování nízko-výhřevných paliv [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.
Diplomová práce pojednává o využití nízko-výhřevných paliv. V úvodu teoretické části autor jednotlivá paliva charakterizuje, porovnává a popisuje možnosti jejich využití. Je také provedena rešerše hořáků na plynná paliva, zejména jsou zde popsány nové typy konstrukcí, které by měly spalování paliv s nízkou výhřevností optimalizovat. V praktické části byly provedeny a vyhodnoceny experimentální zkoušky spalování, kdy byl do ušlechtilého paliva přidáván inertní plyn za účelem snížení výhřevnosti. Toto opatření má za úkol simulovat chování reálného nízko-výhřevného paliva. Autor vyhodnocuje charakteristické vlastnosti plamene, vliv přidaného inertního plynu na emise, distribuci teplot ve spalovací komoře a také tepelné toky do pláště spalovací komory. Z pozice vedoucího práce musím konstatovat, že rešerše současného stavu poznání na začátku teoretické části je poněkud stručná a nekompletní. Také v rámci vyhodnocování naměřených experimentálních dat se autor při vyjadřování dopustil určitých nepřesností a práce také obsahuje několik formálních chyb. I přes zmíněné nedostatky se z mého pohledu jedná o kvalitní práci a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Student se ve své diplomové práci zabýval využitím nízko-výhřevných paliv, tj. paliv s vysokým podílem inertních plynů, pro proces spalování. V teoretické části jsou tak zpracovaný charakteristika a využití nízko-výhřevných paliv, základní vztahy spalovacího procesu a přehled hořáků na nízko-výhřevná paliva. Na teoretickou část navazuje experimentální část, ve které autor provedl spalovací zkoušky, při kterých sledoval vliv obsahu inertních plynů, konkrétně dusíku a oxidu uhličitého, na charakteristické parametry spalovacího procesu. Práci lze především vytknout velmi nízký počet referencí týkajících se současného stavu poznání (pouze 3 reference), i když k dané problematice lze nalézt v odborných časopisech celou řadu publikací. Na druhou stranu autor čerpá z mnoha referencí ve zbylých kapitolách teoretické části. V kapitole 5.6.3 autor nejdříve uvádí, že při vícestupňovém spalování se jedná o postupný přívod spalovacího vzduchu. Avšak dále popisuje tuto metodu jako postupný přívod paliva. Nelze zcela souhlasit s tvrzením, že jedině dokonalým promícháním paliva se spalovacím vzduchem dojde k minimalizaci NOx, jak je uvedeno v kapitole 7.1. V popisu plánu experimentu (kapitola 7.2) se vyskytuje několik nesrovnalostí. Není zřejmé, zda uvedená koncentrace kyslíku 3% je vztažena k suchým nebo vlhkým spalinám. Dále je pro čtenáře matoucí číselné označení měření, kdy číslování začíná od čísla 62. Zmatené je také používání jednotek pro vyjádření koncentrace emisí a výhřevnosti paliva. Autor jednou vztahuje koncentraci a výhřevnost na "m3" a jednou na "mN3", kde N vyjadřuje normální podmínky. Domnívám se však, že koncentrace i výhřevnost jsou vždy vztaženy k normálním podmínkám. Toto by pro přehlednost mělo být vždy jasně uvedeno. Nesouhlasím však s postupem zpracování emisí CO a NOx v kapitole 9. Autor si neuvědomil, že již naměřené koncentrace CO a NO (v jednotkách mg/m3) jsou vztaženy k normálním podmínkám, a proto již nebyl nutný přepočet koncentrace k teplotě 0°C, jak autor provedl. Navíc autor za užití rovnice 23, u které tvrdí, že se používá pro výpočet emisí NO2 z koncentrace emisí NO, vypočetl koncentrace emisí NO2. Daná rovnice se však používá pro přepočet koncentrace emisí NO na tzv. ekvivalent NO2. V důsledku chybného zpracování naměřených koncentrací emisí jsou pak výsledné emise NOx 3x až 4x vyšší než skutečné hodnoty. V práci se vyskytuje minimum překlepů, grafická úprava je na dobré úrovni. Práce má logický sled kapitol. Toto bohužel neplatí o logickém uspořádání výsledků v kapitole 8 a 10, kde se vyskytují fotky plamenů a rozložení teplot pro jednotlivá měření. Pro lepší přehlednost bych doporučil, aby obrázky byly uspořádány za sebou podle zvyšujícího se obsahu inertních plynů a ne podle čísla měření. Přes výše uvedené nedostatky je práce zpracována kvalitně v dostatečném rozsahu, diplomant splnil zadané cíle a proto doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 100764