ŽABKA, J. Automatické měření spektra LED [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Práce studenta Jindřicha Žabky popisuje v prvních kapitolách základní veličiny pro charakterizaci světla, parametry a rozdělení elektrických zdrojů světla. Dále se věnuje popisu LED diod a jejich parametrům. Navazuje kapitola pro optickou spektroskopii s popisem disperzního hranolu, difrakční mřížky a dalších optických komponent. Poté je již popisován návrh pracoviště pro měření, jeho konstrukce, popis obslužného programu a ukázka naměřených dat. Student se začal aktivně věnovat práci několik týdnů před termínem odevzdání. Za tuto dobu navrhl pouze poloautomatické pracoviště řízené z programu LABView, které obsahuje ovladače pro laboratorní zdroj RIGOL DP832 a měřič optického výkonu Vega Ophir. Vytvořená GUI aplikace umožňuje měřit a zobrazit graf průběhu optického výkonu na vlnové délce, přímý přepočet na svítivost (kterou udávají výrobci v technických listech) chybí. Běh programu je v práci dostatečně popsán. V sekci „Naměřené hodnoty“ chybí obecné vzorce pro přepočty z optického výkonu na svítivost (vykopírovaný skript z programu MATLAB je nevhodný). Dále chybí v příloze naměřená data pro ověření správnosti výpočtů. V práci student ukazuje graf účinnosti difrakční mřížky, korekce však není zvažována. Srovnání světelné účinnosti LED s grafem poměrné světelné účinnosti, určené pro přepočet mezi radiometrickými a fotometrickými veličinami, je nevhodné. Popis naměřených hodnot je nedostatečný. V příloze je pak dodán návod/vzorový protokol o měření, který spočívá ve vykopírování textu a grafů z práce. Na závěr student zmiňuje, že měřič optického výkonu pro některé LED nedostačoval, proto bych uvítal pár nápadů, jaké řešení by se dalo místo toho využít. Dále chybí alespoň návrh, jak by šlo automatizovat posuvné zařízení pro detektor a jeho propojení s prostředím LABView, které student nestihl realizovat. Finální verze práce byla předložena k nahlédnutí pár hodin před termínem odevzdání. V dokumentu se vyskytuje spousta převzatých obrázků, pro které jsou v práci uvedené zdroje, avšak z textu na ně většinou není odkazováno. Dále na některých místech v práci dochází k míchání angličtiny s češtinou. Obsah práce je relativně na nízké úrovni. Zadání bylo splněno pouze z malé části.
Hlavním cílem bakalářské práce Automatické měření spektra LED byl návrh a realizace laboratorního pracoviště pro měření spektra LED pomocí měřiče optického výkonu. Po stručném úvodu, který by mohl být více zaměřený na hlavní body zadání, následuje kapitola 1 Světlo a jeho měření, která je orientovaná na popis radiometrických a fotometrických veličin. Druhá kapitola je zaměřena na Elektrické zdroje světla, kde najdeme stručný obecný popis nekoherentních zdrojů záření. Ve třetí kapitole autor práce popisuje samotné LED zdroje. Bohužel kapitola je opět spíše obecnějších rázu a určitě by ji prospělo, kdyby autor například uvedl, čím je dána a co vše ovlivňuje spektrální charakteristiku LED. Kapitola 4 Optická spektroskopie, která by měla být klíčovou kapitolou je opět velmi povrchní a nekonkrétní. Postrádám zde přehled možných spektrometrů doplněný popisem principu jejich funkčnosti a informací, zda je daný spektrometr vhodný pro měření spekter LED. Tato kapitola obsahuje velmi stručný popis disperzního hranolu, ale bez bližšího vysvětlení a popisu, jak by se disperzní hranol dal využít ve spektrometru. Popis difrakční mřížky a její funkce je opět nedostatečný. 2 strany jsou věnované popisu dalších optických komponent bez uvedení jasných souvislostí s cílem práce. Ve stejném duchu je napsána i kapitola 5 Návrh měřicího pracoviště. Podkapitola 5.2 Schéma zapojení obsahuje pouze obrázek schématu zapojení. Figuruje zde posuvné zařízení, které není v použitých nástrojích nijak definováno. Z popisu realizace pracoviště v kapitole 6 vyplývá, že pracoviště není automatizované. Zpracování a popis naměřených hodnot je naprosto nedostatečný. Kapitola 7 Porovnání s katalogovými listy obsahuje špatně čitelné obrázky a porovnání spočívá ve slovním komentáři, že se obrázky v jednom případě poměrně shodují a v druhém případě poměrné neshodují. Přiložený protokol z měření nesplňuje obecně platné kvalitativní požadavky na laboratorní protokol. Práce obsahuje velké množství nejasných, nepřesných a někdy i zavádějících a nepravdivých informací. Chybí jasný a ucelený koncept práce. Autor sice splnil požadovaný rozsah stran, ale velká část obsahu je pro práci zbytečná, nebo je natolik povrchní, že nemá požadovaný přínos. Z formálního hlediska práci vytýkám řadu gramatických nepřesností. Informace a obrázky ze webové stránky firmy Thorlabs (literatura [18]) jsou v práci značně využívané, ale v literatuře je použit pouze odkaz na domovskou stránku firmy. Jednotlivé cíle bakalářské práce jsou splněné pouze částečně a nekvalitně. Práci nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 128407