UHROVÁ, A. Remediační potenciál huminových kyselin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Disertační práce Ing. Anny Uhrové se zabývá remediačním potenciálem huminových kyselin. Tato oblast se jeví jako velmi zajímavá z akademického i průmyslového pohledu. Postihuje současné směry výzkumu v daném oboru. Je vysoce aktuální. V předložené práci byly testovány modifikované lignitické huminové kyseliny za účelem zjištění jejich schopností remediace zemědělské půdy. Před samotnou extrakcí jednotlivých huminových kyselin byl lignit modifikován jednou ze série deseti organických kyselin. Cílem modifikace byla simulace procesů vyskytujících se v rizosféře, tj. procesů, kdy malé organické molekuly způsobují změny ve struktuře půdní organické hmoty, během nichž dochází k produkci biologicky aktivních agregátů/molekul, podílejících se na růstu rostlin. Prvním krokem této práce bylo zkoumání fyzikálně chemických vlastností vyprodukovaných huminových kyselin a jejich molekulové struktury prostřednictvím elementární analýzy, infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), vysokoúčinné gelové permeační chromatografie (HPSEC), metodou měření povrchového napětí a plynovou chromatografií s hmotnostní spektroskopií (GC-MS). K charakterizaci byly použity různé analytické a fyzikálně-chemické metody. Výběr zvolených metod co do množství a typu považuje oponent za adekvátní a vhodné. Práce sama je koncipována obvyklým způsobem, kdy obsahuje stručný úvod, po němž je shrnut současný stav řešené problematiky. Následuje kapitola věnovaná cílům práce a po ní experimentální část práce. Dále jsou shrnuty a diskutovány nejdůležitější výsledky a po nich pak postupně navazují závěr, odkazy na použitou literaturu, seznam zkratek a symbolů a práci uzavírají přílohy, doplněné seznamem publikací autorky. Text práce je napsán s vysokou odborností, poukazující na aktuální problémy a limity v daném vědním oboru. Pro nezaujatého čtenáře působí velmi kvalitně a dobře se čte (text je „tekutý, hutný a někam směřuje“). Toto jasné a srozumitelné zpracování práce dokazuje schopnosti autorky a adekvátní orientaci ve studovaném oboru. Použitá literatura naznačuje, že autorka se jeví jako dostatečně vyspělá při práci s literárními zdroji. Po formální stránce k práci nemám žádných zásadních připomínek. Snad jen, některé zkratky a symboly užité v textu absentují v jejich výčtu v kapitole 8. Na závěr konstatuji, že předložená disertační práce má dle mého názoru poměrně dobrou úroveň. Autorka vzhledem ke kvalitě předložené práce splňuje veškerá požadovaná kritéria a osvědčila, že je dostatečně vyzrálou osobností. Práce svou kvalitou převyšuje běžný průměr obvyklý i na zahraničních pracovištích. Tyto důvody mě tedy vedou jednoznačně k závěru, že: DOPORUČUJI aby po úspěšné obhajobě disertační práce byl Ing. Anně Uhrové přiznán titul Ph.D.
Cílem dizertační práce bylo izolovat lignitické huminové kyseliny (HK) z původního a modifikovaného lignitu a sledovat jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. Původní lignit (důl Mír, Mikulčice) byl modifikován sérií deseti organických kyselin (mravenčí, octová, propionová, máselná, maleinová, benzoová, fumarová, šťavelová, fenyloctová a pikrová). Izolované modifikované HK byly dále využity k simulování biochemických procesů probíhajících v rizosféře. Hodnoceny byly i možnosti jejich praktického využití při remediaci mikrobiologické aktivity zemědělské půdy. Ke stanovení fyzikálně-chemických vlastností modifikovaných HK byly použity metody - HPSEC, GC-MS, FTIR spektroskopie, stanovení povrchové aktivity a elementární analýza. K hodnocení biologických parametrů půdy byly využity metody měření bazální respirace půdy, stanovení hydrofobicity půdy a obsah mastných kyselin. Vliv na vyšší rostliny byl posuzován podle kvantitativních a kvalitativních parametry jako růst kořenů a obsah sacharidů a proteinů. Jako modelová rostlina byla použita kukuřice (Zea Mays). Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Zvolené téma dizertační práce považuji za významné, vysoce aktuální a praktické výsledky za důležité a potřebné vzhledem k praktickému využití vysokého potenciálu lignitických HK jak v zemědělství, tak při remediaci a sanaci půd. Práce je rozdělena do sedmi základních kapitol a má dvě přílohy. Celkem má 72 stran. První dvě kapitoly obsahují přehled současných poznatků o humusových látkách, jejich biologické aktivitě a významu pro životní prostředí. Dále se věnuje ukazatelům kvality půdy a problematice remediace půdy s využitím bioúhlu. V této souvislosti bych se chtěla zeptat, jestli má poznatky o praktickém využití přírodního nebo modifikovaného lignitu pro remediace půdy u nás nebo v zahraničí. Literární přehled je poměrně obsáhlý a chtěla bych vyzvednout excelentní práci autorky s literaturou. Třetí kapitola charakterizuje cíl dizertační práce, který je v souladu s následující experimentální částí a vyhodnocením výsledků. Lze konstatovat, že rozsah metodických postupů odpovídá stanoveným cílům řešení. Praktická část (kapitola 4) uvádí popis metod, které byly využity ke stanovení chemických a biologických vlastností modifikovaných HK. V kapitole 4.4 „Influence on soil“ klasifikace půdního typu neodpovídá současné WRB klasifikaci půd (2015). Albeluvisoly jsou nahrazeny skupinou Retisoly, proto je i chybné stratigrafické označení horizontů v Tab. 3, které neodpovídá ani WRB ani našemu Taxonomickému klasifikačnímu systému půd. Kapitoly 5 a 6 hodnotí výsledky provedených analýz a je zde dána statistika. Je konstatováno, že různě modifikované HK mohou akcelerovat, inhibovat nebo jinak ovlivňovat jak půdní mikroorganismy, tak rostliny. Nedostatečná znalost chemismu a půdních vlastností v kombinaci s aplikací exogenních organických látek vede často k negativním změnám a degradaci půd. Remediace takto poškozených půd je finančně náročná a často nemožná, jak správně konstatuje doktorandka ve své práci. Závěry dizertační práce jsou výstižné, dobře zformulované a srozumitelné. Všechny stanovené cíle byly dosaženy, vyhodnoceny a splněny. Rovněž statistické metody vybrané pro vyhodnocení dat jsou odpovídající. Kapitola 7 zahrnuje obsáhlý literární přehled (192 citací v anglickém jazyce). Kapitola 8 zahrnuje použité zkratky a kapitola 9 jsou přílohy. Doktorandka opublikovala celkem 12 prací, z toho 5 v impaktovaných a odborných časopisech (např. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry, Fresenius Environmental Bulletin, Journal on Environment and Development a Chemické listy). Zbylé publikace byly prezentována na mezinárodních konferencích. Závěrem mohu konstatovat, že dizertační práce ing. Anny Uhrové na téma „REMEDATION POTENTIAL OF HUMIC ACIDS“ hodnotím jako výbornou. Práce po formální i obsahové stránce odpovídá stanoveným požadavkům a podmínkám. Po zodpovězení uvedených dotazů a úspěšném obhájení práce, doporučuji, aby byla autorce udělena vědecko-akademická hodnost „philosophy doctor“ Ph.D.
eVSKP id 91301